II.ÚS 1938/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1938/25 ze dne 26. 8. 2025 Účinný výkon rozhodnutí o styku a péči o dítě   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele D. J., zastoupeného JUDr. Slavomírem Korečkem, advokátem, sídlem Dolní 3088, Havlíčkův Brod, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 30/2025-3923 ze dne 27. 3. 2025 a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 0 P 92/2019-3589 ze dne 18. 10. 2024, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, a nezletilých a) O. J. a b) J. J., zastoupených opatrovníkem městem Havlíčkův Brod, sídlem Havlíčkovo náměstí 57, Havlíčkův Brod, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Částí výroku II rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 30/2025-3923 ze dne 27. 3. 2025, kterou byl potvrzen výrok I rozsudku soudu prvního stupně, a výrokem I rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 0 P 92/2019-3589 ze dne 18. 10. 2024 byla porušena práva stěžovatele na rodinný život podle článku 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článku 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, na péči a výchovu dítěte podle článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto se uvedené výroky rozhodnutí ruší. II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Podstata nálezu 1. Ústavní soud v tomto nálezu posuzoval, zda obecné soudy dostály své povinnosti zajistit účinný výkon rozhodnutí upravujících poměry k nezletilým dětem. Dospěl k závěru, že jejich postup v projednávané věci byl v rozporu s ústavními požadavky, protože nevěnovaly náležitou pozornost dlouhodobému neplnění vykonatelných rozhodnutí, důsledně nezkoumaly tvrzené překážky bránící předávání dětí a rezignovaly na využití prostředků, které by mohly zajistit realizaci ústavně zaručených práv rodiče. II. Shrnutí skutkových a procesních okolností 2. Stěžovatel je otcem nezletilých vedlejších účastníků. Řízení o poměrech k nezletilým bylo zahájeno u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ("okresní soud") již v roce 2019, kdy dětem nebyl ani jeden rok. Od května 2021 byly jejich poměry opakovaně upravovány předběžnými opatřeními. 3. Poměry k nezletilým byly naposledy meritorně upraveny rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 0 P 92/2019-2168 ze dne 21. 4. 2023, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ("odvolací soud") č. j. 25 Co 180/2023-2551 ze dne 21. 9. 2023. Na jejich základě byly děti svěřeny do střídavé péče obou rodičů v týdenním režimu: v sudých týdnech od pátku 16:00 hod. do následujícího pátku 16:00 hod. do péče otce, v lichých týdnech ve stejném čase do péče matky. Režim péče byl dále upraven pro období prázdnin a svátků. Předávání dětí bylo stanoveno tak, že rodič, jemuž péče končí, je povinen předat děti druhému rodiči ve stanovený čas v místě jeho bydliště. Následně byla vydána další rozhodnutí, včetně několika předběžných opatření, kterými se Ústavní soud v tomto řízení již nezabýval. 4. V říjnu 2024 napadeným rozsudkem okresní soud: I. zamítl návrhy stěžovatele na uložení pokuty matce za celkem 51 neuskutečněných styků otce s nezletilými a nepředání dětí otci v rámci střídavé péče, a to za období od června 2021 do září 2024; II. nařídil rodičům setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie; III. zamítl návrh otce o změnu výchovy a výživy; IV. zamítl návrh matky na úpravu styku s nezletilými; V. zamítl návrh matky o změnu výchovy a výživy; VI. zamítl návrh o nestanovení výživného matce; VII. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 5. Okresní soud uzavřel, že návrhy stěžovatele na uložení pokuty matce v maximální výši 50 000 Kč nejsou důvodné. Asistované styky, které měly probíhat v rodinné poradně Jimedis, z. s., v Jihlavě mezi červnem 2021 a lednem 2022, se podle něj neuskutečnily, avšak nikoli výlučně vinou matky. Soud odkázal na tehdy platná protiepidemická opatření, opakované karantény nezletilých, jejich polorodé sestry i matky, a na to, že v lednu 2022 se matka účastnila dopravní nehody. Navíc byl styk v dané době upraven předběžnými opatřeními a probíhalo řízení o změně péče a úpravy styku, které bylo ukončeno rozsudkem v dubnu 2023. Podle okresního soudu se návrhy na výkon týkaly rozhodnutí, která mezitím pozbyla účinnosti a nelze je již vykonat. 6. Dále okresní soud zjistil, že matka byla v pracovní neschopnosti od 20. 3. 2023 do 3. 7. 2023 a od 13. 11. 2023 do 20. 5. 2024. Během této doby se starala o děti, včetně jejich doprovodu na volnočasové aktivity a k lékařům; proto nemohla děti předat otci do jeho péče v červnu a začátkem července 2023 a také od listopadu 2023 do dubna 2024. V mezidobí, ode dne 22. 9. 2023, byly děti nemocné, a proto nebylo možné předání ani 6. 10. 2023. V této době také byly nejasnosti ohledně platnosti různých rozhodnutí o úpravě péče, což se týká nepředání dne 20. 10. 2023. V květnu 2024 byly děti opět nemocné. V srpnu a září 2024 rodiče jednali o různých způsobech předání dětí, ale otec trval na místě předání podle soudního rozhodnutí. 7. Podle zjištění okresního soudu matka nerespektovala v srpnu 2024 a září 2024 vykonatelný rozsudek a v části roku 2021 předběžná opatření, a návrhy na výkon rozhodnutí by proto mohly být oprávněné, nicméně zohlednil, že se tak stalo v době, kdy probíhalo řízení o změnu péče a úpravy styku. Navíc nařízení výkonu rozhodnutí, které už není platné, by bylo pouze formální. Ačkoli matka v některých případech rozhodnutí nerespektovala, soud nepovažoval její postup za svévolný či bezdůvodný. Naopak, existovaly objektivní překážky a návrhy na výkon rozhodnutí uložením pokuty by neplnily svůj účel. Všechny návrhy stěžovatele byly proto zamítnuty. Okresní soud vyhověl pouze návrhu na nařízení setkání s pedopsychologem a vysvětlil, proč zamítl jednotlivé návrhy rodičů týkající se úpravy poměrů k nezletilým dětem. 8. K odvolání rodičů odvolací soud v březnu 2025 napadeným rozsudkem: I. změnil rozsudek okresního soudu ve výrocích III a V tak, že změnil rozsudek, jímž byly naposledy upraveny poměry k nezletilým, tak, že čas předávání a přebírání nezletilých dětí mezi rodiči se stanovuje na 18:00 hod.; II. potvrdil rozsudek okresního soudu ve výrocích I, IV, VI a ve zbývajících zamítavých částech výroků III a V; III. změnil rozsudek okresního soudu ve výroku II tak, že se rodičům nenařizuje setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie; IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 9. Odvolací soud zdůraznil, že na opakovaném neuskutečnění styku či předání a přebírání dětí mají zásadní podíl oba rodiče. Vzájemná animozita rodičů byla a je natolik iracionální, že oba hledali malicherné důvody, aby se styk s dětmi a jejich předávání do péče neuskutečňovaly. Nelze přesně určit, kdo z nich má na situaci větší podíl, ale nelze vyloučit, že i matka by mohla podávat návrhy na výkon rozhodnutí, byť se stejným výsledkem - tedy zamítnutím. Okresní soud správně postihl případy, kdy matka nemohla rozhodnutí splnit z objektivních důvodů, jako jsou nemoci matky a nezletilých, proticovidová opatření apod. Odvolací soud také apeloval na rodiče, aby přestali používat děti jako rukojmí ve svých dlouhodobých sporech. O návrzích, o kterých podle stěžovatele okresní soud nerozhodl, odvolací soud nemohl rozhodnout. Odvolací soud poté vysvětlil, proč považoval rozsudek okresního soudu převážně za správný a proč na rozdíl od okresního soudu nenařídil setkání rodičů s pedopsychologem. III. Argumentace stěžovatele 10. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků; tvrdí, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 32, čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). 11. Stěžovatel namítá, že obecné soudy tolerují a udržují protiprávní stav, kdy se otec již šest let nemůže vídat se svými dětmi, přestože způsob styku a předávání byl od roku 2019 přesně stanoven soudními rozhodnutími. Od května 2023 matka nepředává děti do střídavé péče otce, a to i přes pravomocný rozsudek a související předběžná opatření. Nezletilé děti nebyly v kontaktu se svým otcem během nařízené střídavé péče po dobu 13 měsíců výhradně kvůli matce (46 předání z 55 možných bylo podle něj zmařeno matkou). 12. Podle stěžovatele obecné soudy selhávají při vymáhání vlastních rozhodnutí. Opakovaně podával desítky návrhů na výkon rozhodnutí, které soudy ignorují nebo projednávají s extrémními průtahy. Bránění styku a nepředávání dětí dokládal konkrétními důkazy - záznamy o pokusech o předání, svědectvími i policejními protokoly. Soudy podle něj nečiní efektivní kroky, a matka tak nemá motivaci rozhodnutí respektovat. Nečinnost soudů podle něj vytváří pro matku "komfo