II.ÚS 1969/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1969/23 ze dne 20. 3. 2024 N 52/123 SbNU 111 Nezohlednění důkazních materiálů při rozhodování o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Svatoně (soudce zpravodaj) a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele J. D. B., zastoupeného Mgr. Pavlou Kosovou, advokátkou, sídlem Husova 946, Moravské Budějovice, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2023 č. j. 7 As 73/2023-22 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2023 č. j. 11 Ad 1/2023-57, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, takto: I. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2023 č. j. 7 As 73/2023--22 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2023 č. j. 11 Ad 1/2023-57 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2023 č. j. 7 As 73/2023--22 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2023 č. j. 11 Ad 1/2023-57 se zrušují. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzovaných věcí a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a vyžádaných spisů Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") sp. zn. 11 Ad 1/2023 a Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 73/2023 se podává, že městský soud napadeným usnesením nepřiznal stěžovateli osvobození od placení soudních poplatků a záloh pro řízení vedené u městského soudu pod sp. zn. 11 Ad 1/2023 (výrok I) a zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto soudní řízení (výrok II). Městský soud shledal, že stěžovatel dostatečně netvrdil a nedoložil své celkové poměry, proto jej přípisem ze dne 10. 2. 2023 vyzval, aby vyplnil standardizovaný formulář "Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce" a připojil k němu listiny, na které bude odkazovat. Stěžovateli též soud sdělil, z jakých důvodů považuje jeho tvrzení za neúplné a popsal, co má v reakci na výzvu soudu vysvětlit. Zároveň ho poučil, že důvodem pro osvobození mohou být jen řádně vylíčené a doložené poměry a že nezašle-li soudu vyplněné prohlášení zpět, soud jeho žádosti nevyhoví. Stěžovatel na výzvu soudu reagoval odkazem na údajně již dříve doručené Prohlášení. Městský soud však konstatoval, že toto Prohlášení z technických důvodů nikoli na straně soudu není součástí spisu. 3. Ke kasační stížnosti stěžovatele rozhodl Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem, že se kasační stížnost zamítá (výrok I), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatel setrval na blíže nekonkretizovaném tvrzení o nemajetnosti a městskému soudu své aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry blíže neosvětlil, natož aby je doložil. Zůstalo tak zcela bez vysvětlení, z jakých prostředků stěžovatel žije, a jakým způsobem zabezpečuje své základní potřeby. Namísto odpovídajícího vysvětlení stěžovatel zahltil městský soud řadou listin bez souvislosti k řízení, v nichž dovozuje organizovanou nezákonnou činnost veřejných institucí vůči sobě a své rodině. Z doložených podkladů si tak městský soud skutečně neměl možnost vytvořit obrázek o životních poměrech stěžovatele. II. Argumentace stěžovatele 4. Stěžovatel namítá, že s ohledem na dlouhodobě neutěšenou sociální situaci stěžovatele, kdy nemá dostatečné finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku a placení erudované právní pomoci, aby se mohl domáhat svého práva v soudním řízení, požádal městský soud, aby mu přiznal právo na osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce z řad advokátů, neboť nemá dostatečné finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku a placení právní pomoci, aby se mohl domáhat svého práva v soudním řízení. Je nezaměstnaný, nemá žádný majetek, nemá vzdělání právního zaměření. Je svobodný, bezdětný. 5. Elektronickým podáním ze dne 7. 2. 2023 podepsaným zaručeným elektronickým podpisem doručeným městskému soudu na adresu jeho elektronické podatelny podatelna@msoud.pha.justice.cz stěžovatel doplnil svoji žádost o řádně vyplněné "Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce", když toto prohlášení se zobrazovalo na straně 62 až 69 přílohy elektronického podání. Mj. z něho vyplývá, že je stěžovatel svobodný, bez vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti, nemajetný, nevlastní žádné motorové vozidlo, nevlastní žádný nemovitý majetek, nemá zřízen bankovní účet a je od 2. 1. 2023 zařazený v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. K tomu stěžovatel doložil další listiny. 6. Přípisem městského soudu doručeným právní zástupkyni stěžovatele dne 13. 2. 2023 byl stěžovatel vyzván k "prokázání osobních, rodinných, výdělkových a majetkových poměrů pro účely přiznání osvobození od placení soudního poplatku". Na to stěžovatel reagoval elektronickým podáním podepsaným zaručeným elektronickým podpisem doručeným do elektronické podatelny městského soudu dne 28. 2. 2023, kdy mu opětovně přeposlal podání ze dne 7. 2. 2023 včetně příloh. 7. Stěžovatel tvrdí, že jeho podání ze dne 28. 2. 2023 bylo městským soudem zcela ignorováno, nebyl zjištěn řádně skutkový stav, a to se promítlo do právního hodnocení městského soudu, kdy jím vydané napadené usnesení je tak nepřezkoumatelné a důvody, které ho vedly k nepřiznání osvobození od placení soudních poplatků a zamítnutí návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů, neobstojí ve světle předložených podkladů. Tento jeho postup nezhojil ani Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem. III. Procesní předpoklady projednání návrhů 8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterých byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a jeho ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva. 9. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti nevyzýval žalovaného v řízení u správních soudů, tj. Českou komoru architektů, sídlem Josefská 34/6, Praha 1 - Malá Strana, k jeho vyjádření, a to z toho důvodu, že ústavní stížnost se týká toliko procesních rozhodnutí správních soudů ve vztahu ke stěžovateli (jeho osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů), pročež rozhodnutí Ústavního soudu se ani v teoretické rovině nikterak nemůže dotknout práv žalovaného v řízení u správních soudů. IV. Vyjádření účastníků řízení a replika stěžovatele 10. Soudce zpravodaj postupem podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu zaslal ústavní stížnost k vyjádření účastníkům řízení. 11. Městský soud se ve svém vyjádření toliko odkázal na obsah napadených rozhodnutí s tím, že soudní poplatek byl nakonec zaplacen paní A. B. 12. Nejvyšší správní soud ve svém vyjádření sdělil, že podklady, které stěžovatel předložil v řízení před městským soudem, neumožňovaly v úplnosti posoudit, zda jeho faktické poměry v době podání žádosti odůvodňují, aby byl osvobozen od soudních poplatků. Stěžovatel tak nedostál své povinnosti dostatečně tvrdit a prokázat své poměry. Nejvyšší správní soud pak dodal, že ke dni vyhotovení tohoto vyjádření eviduje jen u sebe celkem dvacet řízení, v nichž stěžovatel vystupoval či vystupuje jako účastník řízení. Celá řada z těchto řízení skončila nemeritorním rozhodnutím ve věci z nejrůznějších důvodů na straně stěžovatele. Stěžovatel tak je bezpochyby již zkušeným účastníkem řízení, který by měl znát svá práva a povinnosti plynoucí mu z tohoto postavení. Ostatně, soudy jej o jeho právech a povinnostech opakovaně poučují. I z tohoto důvodu musel stěžovatel vědět, co má učinit, aby mu mohlo být přiznáno osvobození od soudních poplatků. Přesto neprojevil dostatečnou součinnost, a proto nebylo jeho žádosti v řízení před městským soudem vyhověno. 13. Předmětná vyjádření byla stěžovateli zaslána na vědomí a k případné replice. Ten v ní setrval na argumentaci uplatněné v ústavní stížnosti, přičemž zdůraznil, že hodnotí-li ironicky Nejvyšší správní