II.ÚS 2022/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2022/25 ze dne 10. 12. 2025 Zabezpečovací detence a kritéria přiměřenosti jejího trvání   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudců Jiřího Přibáně (soudce zpravodaje) a Martina Smolka o ústavní stížnosti stěžovatele P. K., t. č. ve Věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava, zastoupeného Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou, sídlem Burešova 615/6, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2025, č. j. 47 To 146/2025-224, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 19. 2. 2025, č. j. 27 Dt 1/2020-205, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Opavě, jako účastníků řízení, takto: I. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2025, č. j. 47 To 146/2025-224, a usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 19. 2. 2025, č. j. 27 Dt 1/2020-205, bylo porušeno ústavně zaručené základní právo stěžovatele podle čl. 4 odst. 4, čl. 8 odst. 1, odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2025, č. j. 47 To 146/2025-224, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 19. 2. 2025, č. j. 27 Dt 1/2020-205, se ruší. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a napadená rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva podle čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1 a 2, a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 3, čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Ústavní soud si za účelem posouzení věci vyžádal spis vedený u Okresního soudu v Opavě (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. Dt 1/2020 a spis vedený u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 14 Nt 202/2015, z nichž se podávají následující skutečnosti. 3. Stěžovateli bylo usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 1. 2. 2016, sp. zn. 14 Nt 202/2015, uloženo ochranné léčení psychiatrické v ústavní formě. K uvedenému došlo na základě návrhu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Blansku ze dne 9. 12. 2015 podle § 99 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť dne 3. 12. 2015 byla usnesením policejního orgánu odložena trestní věc stěžovatele pro podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku podle § 159a odst. 1 trestního řádu. Stěžovatel se takto dopustil celkem 12 skutků, které se staly v roce 2015 a spočívaly v tom, že stěžovatel odcizil v nízkoprahovém centru z odložené kabelky hotovost ve výši 400 Kč (skutek č. 1); v obchodním domě odcizil 5 kusů sýru Jadel, přičemž byl přistižen a zboží odevzdal (skutek č. 2); z volně přístupné zubní ordinace odcizil 5 kusů injekčních stříkaček, čímž způsobil škodu ve výši 12,50 Kč (skutek č. 3); několikrát kopl do výlohy drogerie v úmyslu vniknout dovnitř, což se mu nepodařilo a čímž způsobil škodu ve výši 9.727 Kč (skutek č. 4); vstoupil do volně přístupného příbytku a odcizil batoh, čímž způsobil škodu ve výši 120 Kč (skutek č. 5); vnikl do bistra, kde odcizil hotovost a několik kusů krabiček cigaret různých značek, čímž způsobil škodu ve výši 10.740 Kč (skutek č. 6); z regálu v obchodním domě odcizil instantní kávu Nescafé, přičemž byl přistižen při činu a zboží vydal (skutek č. 7); nabídl svému známému 1 gram pervitinu za 150 Kč, přičemž ten ho odmítl, protože se obával nedostatečné kvality a neměl potřebnou částku (skutek č. 8); v obchodním domě odcizil 1 kus brambůrek Bohemia Chips a 1 kus energetického nápoje, čímž způsobil škodu ve výši 78 Kč (skutek č. 9); v obchodním domě z regálu odcizil dva kusy nápoje Tuzemák, čímž způsobil škodu ve výši 180 Kč (skutek č. 10); vnikl do volně přístupného skladiště, kde odcizil z batohu částku ve výši 400 Kč (skutek č. 11) a vnikl do jeskyně, kde přebývala jeho známá, které se z lůžka pokusil odcizit kabelku s hotovostí, což se mu nepodařilo (skutek č. 12). Ve věci nešlo o podezření z přečinu a nebylo možné vyřídit ji jinak, protože stěžovatel nebyl v době spáchání předmětných skutků příčetný. U stěžovatele byla na základě znaleckého posudku MUDr. M. Holanové, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, stanovena diagnóza hebefrenní schizofrenie. Stěžovatel navzdory své závažné diagnóze dlouhodobě zneužíval alkohol a dostupné návykové látky a nedodržoval stanovenou psychiatrickou léčbu. Při ambulantní léčbě nespolupracoval. Pro uložení zabezpečovací detence nebyly shledány zákonné podmínky. Z těchto důvodů Okresní soud v Blansku shora uvedeným usnesením nařídil ochranné léčení psychiatrické v ústavní formě. 4. Usnesením Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") ze dne 19. 1. 2017, č. j. 9 Nt 54/2016-36, došlo k zamítnutí návrhu stěžovatele na přeměnu ochranného léčení ústavního na formu ambulantní pro dosavadní neúspěšnost ústavní léčby. Krajský soud v Brně zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení městského soudu usnesením ze dne 23. 2. 2017, č. j. 7 To 76/2017-53. 5. Městský soud rozsudkem ze dne 20. 7. 2017, č. j. 2 T 73/2017-70, uznal stěžovatele vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) trestního zákoníku a uložil mu trest odnětí svobody v délce trvání 8 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 24 měsíců. Předmětného jednání se stěžovatel dopustil v areálu Psychiatrické nemocnice Brno, když bez povolení lékaře opakovaně užil marihuanu a pervitin, ačkoliv si byl vědom, že tím porušuje podmínky výkonu ochranného léčení v ústavní formě, které mu bylo uloženo usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 1. 2. 2016, sp. zn. 14 Nt 202/2015. 6. Na základě incidentů, které vyústily ve vydání shora uvedeného odsuzujícího rozsudku městského soudu, navrhla Psychiatrická nemocnice Brno jeho umístění do zabezpečovací detence. Stěžovatel dle tohoto návrhu aktivně neplnil svou léčbu, výkon ochranného léčení opakovaně mařil a nedodržoval režim na oddělení, kde byl umístěn. Městský soud následně v zákonné lhůtě rozhodl usnesením ze dne 11. 1. 2018, č. j. 9 Nt 54/2016-111, s přihlédnutím k návrhu Psychiatrické nemocnice Brno o změně ochranného léčení v ústavní formě na zabezpečovací detenci. Ve veřejném zasedání městský soud vyslechl svědkyni, primářku oddělení Psychiatrické nemocnice Brno, z jejíhož výslechu se podávalo, že stěžovatel nedodržuje léčebný režim, opatřuje si drogy, ostatním chovancům odcizuje věci, za které drogy kupuje. Stěžovatel též opakovaně utíkal z oddělení. Tímto svým chováním narušoval morálku na oddělení a šel špatným příkladem pro ostatní chovance. Městský soud tedy dospěl k závěru, že jelikož ústavní ochranné léčení neplní svou funkci, je nutno přistoupit k uložení razantnějšího opatření podle § 99 odst. 5 trestního zákoníku, tj. zabezpečovací detence. Usnesení městského soudu bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2018, č. j. 4 To 55/2018-121, kterým byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti usnesení městského soudu. 7. Městský soud rozsudkem ze dne 29. 8. 2018, č. j. 88 T 6/2018-263, uznal stěžovatele vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) trestního zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Předmětných jednání se stěžovatel dopustil jednak tím, že v areálu Psychiatrické nemocnice Brno v období od dubna do října roku 2017 opakovaně bez povolení lékaře užil marihuanu a pervitin a dvakrát bez povolení lékaře opustil areál předmětného zdravotnického zařízení, ačkoliv si byl vědom, že tímto porušuje podmínky výkonu ochranného léčení v ústavní formě. Přečinu krádeže se stěžovatel dopustil na pokoji, který sdílel s poškozeným chovancem D. N., kterému zpod polštáře odcizil mobilní telefon a následně jej oknem vyhodil ven k rukám neztotožněného spolupachatele, čímž poškozenému způsobil škodu v hodnotě 1.800 Kč. Rozsudek městského soudu byl potvrzen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2018, č. j. 7 To 343/2018-278, kterým bylo jako nedůvodné zamítnuto stěžovatelovo odvolání podle § 256 trestního řádu. 8. Stěžovatel v průběhu výkonu zabezpečovací detence opakovaně vykonal své tresty odnětí svobody v různých věznicích. K dalšímu prodloužení detence došlo až usnesením městského soudu ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. 0 Dt 6/2018, které neobsahuje odůvodnění, neboť osoby oprávněné se vzdaly po jeho vyhlášení práva stížnosti a prohlásily, že netrvají na písemném odůvodnění rozhodnutí. 9. K dalšímu prodlužování detence došlo sérií zjednodušených usnesení