II.ÚS 2104/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2104/23 ze dne 10. 10. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce Jana Svatoně a soudce zpravodaje Davida Uhlíře o ústavní stížnosti J. A., zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem st., advokátem se sídlem Starobranská 4, Šumperk, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. května 2023, č. j. 47 To 174/2023-20, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, protože jím došlo k dotčení jeho práv zaručených čl. 8 odst. 1, odst. 5 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). I. Rekapitulace průběhu řízení 2. Z ústavní stížnosti a obsahu vyžádaného spisu Ústavní soud zjistil následující. Stěžovatel je na základě usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, odbor obecné kriminality SKPV Olomouc, ze dne 10. 6. 2022, č. j. KRPM-110080-368/TČ-2021-140070, stíhán pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 11. 6. 2022, sp. zn. 0 Nt 2619/2022, byl stěžovatel vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. ř. Stěžovatelovu stížnost Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 7. 2022, č. j. 47 To 244/2022-19, jako nedůvodnou zamítl. 3. Usnesením ze dne 5. 10. 2022, č. j. 0 Nt 3010/2022-20, Okresní soud v Šumperku zamítl žádost stěžovatele o propuštění z vazby. Dospěl k závěru, že důvody vazby podle § 67 písm. a), c) tr. ř. trvají i nadále, současně soud nepřijal písemný slib stěžovatele a neuložil mu dohled probačního úředníka. Soud dále rozhodl, že se stěžovatel podle § 72 odst. 1 tr. ř. i nadále ponechává ve vazbě. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 11. 2022, č. j. 47 To 385/2022-49, zamítl jako nedůvodnou. 4. Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 6. 1. 2023, č. j. 0 Nt 3013/2022-21, rozhodl, že žádost o propuštění stěžovatele podaná prostřednictvím stěžovatelovy matky zamítá, neboť důvody vazby podle § 67 písm. a), c) tr. ř. trvají i nadále, soud nepřijal záruku za další chování stěžovatele nabídnutou jeho družkou a současně soud nepřijal písemný slib stěžovatele. Usnesení soud vyhlásil ve vazebním zasedání konaném dne 6. 1. 2023, kterého se účastnil stěžovatel, jeho obhájce a státní zástupce. Po vyhlášení usnesení se státní zástupce vzdal práva stížnosti a stěžovatel se nevyjádřil. Usnesení soud vypravil dne 13. 1. 2023 a bylo téhož dne doručeno Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, obhájci stěžovatele dne 16. 1. 2023 a stěžovateli dne 17. 1. 2023. V odůvodnění usnesení soud uvádí, že vzhledem k tomu, že stěžovatel nepodal ve lhůtě 3 dnů od doručení proti usnesení stížnost, usnesení nabylo právní moci dne 21. 1. 2023. 5. Dne 31. 3. 2023 podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, návrh na prodloužení vazby stěžovatele podle § 72 odst. 2 tr. ř. Uvedl, že poslední rozhodnutí o vazbě nabylo právní moci dne 21. 1. 2023. Tříměsíční lhůta podle § 72 odst. 1 tr. ř. od právní moci posledního rozhodnutí o vazbě uplyne dne 21. 4. 2023. Okresní soud v Šumperku při vazebním zasedání konaném dne 19. 4. 2023 vydal usnesení č. j. 0 Nt 2815/2023-10, kterým žádost stěžovatele o propuštění z vazby zamítl a rozhodl, že se stěžovatel ponechává ve vazbě, protože důvody vazby podle § 67 písm. a), c) tr. ř. nadále trvají. Obhájce stěžovatele při vazebním zasedání namítal, že tříměsíční lhůta pro rozhodování o vazbě uplynula dne 9. 4. 2023 a že by proto měl být návrh státního zástupce zamítnut a stěžovatel propuštěn z vazby. Soud v odůvodnění uvedl, že z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 584/21 (a dalších) vyplývá, že pokud je usnesení v trestním řízení třeba písemně vyhotovit s obsahovými náležitostmi podle § 134 odst. 1 a 2 tr. ř., lze účinky oznámení podle § 137 odst. 1 tr. ř. spojovat až s doručením opisu usnesení bez ohledu na předchozí vyhlášení téhož usnesení v přítomnosti dotčených osob. Soud proto dovozoval, že pokud bylo usnesení o předchozím rozhodování o vazbě doručeno stěžovateli dne 17. 1. 2023, stížnost proti němu nebyla podána a usnesení nabylo právní moci dne 21. 1. 2023. Lhůta pro rozhodnutí o dalším trvání vazby tak běžela až do 21. 4. 2023. 6. Stížnost stěžovatele s obdobnou námitkou Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 5. 2023, č. j. 47 To 174/2023-20, zamítl jako nedůvodnou. II. Ústavní stížnost a vyjádření k ní 7. Stěžovatel v ústavní stížnosti znovu namítá, že lhůta pro rozhodování o dalším trvání vazby počala běžet již uplynutím tří dnů od vyhlášení usnesení při vazebním zasedání. Domnívá se, že judikatura Ústavního soudu zmiňovaná soudy není na předmětnou věc případná. Má totiž ochránit ústavně zaručené právo obviněného na obhajobu a pro tento účel zavádí benevolentní výklad zákonného ustanovení § 137 odst. 1 tr. ř. Takový výklad však nepřipadá v úvahu v případě, kdy dochází k zásahu do práv obviněného zaručených čl. 8 odst. 5 Listiny. 8. Krajský soud v Ostravě ve vyjádření k ústavní stížnosti odkázal na odůvodnění svého usnesení. Stručně uvedl, že v předmětné věci postupoval v souladu s trestním řádem. Navrhl proto, aby ústavní stížnost byla zamítnuta. 9. Ústavní soud nepovažoval za nutné zasílat obdržené vyjádření stěžovateli k replice. Krajský soud v něm totiž nevznesl žádné argumenty nad rámec těch, které byly uvedeny v jím vydaném rozhodnutí, které je stěžovateli známo. Neobsahuje tedy argumentaci či skutečnosti, ze kterých by při posouzení věci z pohledu ústavnosti vycházel. III. Právní posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 10. Ochrana osobní svobody nepochybně představuje jedno z nejvýznamnějších základních lidských práv a zásahy do něj musí být činěny citlivě a přiměřeně. Podle čl. 8 odst. 2 Listiny nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, které stanoví zákon, a podle ustanovení čl. 8 odst. 5 Listiny nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu. 11. Ustanovení § 72 odst. 1 tr. ř. stanoví, že nejpozději každé tři měsíce od právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby nebo právní moci jiného rozhodnutí o vazbě je v přípravném řízení soudce povinen rozhodnout na návrh státního zástupce o tom, zda se obviněný nadále ponechává ve vazbě nebo zda se propouští. Jinak musí být obviněný propuštěn z vazby. Státní zástupce je pak podle § 72 odst. 2 tr. ř. povinen podat návrh na vydání rozhodnutí o dalším trvání vazby tak, aby byl doručen nejpozději 15 dnů před uplynutím výše zmíněné tříměsíční lhůty. 12. Ústavní soud připomíná, že v minulosti se již opakovaně vyslovil v tom smyslu, že zákonná lhůta, ve které musí být rozhodnuto o dalším trvání vazby, nemá charakter lhůty pořádkové. Tato lhůta má přímou návaznost na čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny a její povaha a smysl nepřipouští stav, že by její nedodržení nemělo žádný následek, tj. žádný vliv na další omezení osobní svobody jednotlivce (srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 692/02 a sp. zn. IV. ÚS 253/03). Z toho vychází i současné znění trestního řádu, které přikazuje propustit obviněného z vazby, pokud soud nerozhodne o tom, že se obviněný ponechává ve vazbě ve lhůtě tří měsíců od předchozího rozhodnutí o vazbě (srov. § 72 odst. 1 tr. ř.). 13. Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 6. 1. 2023, č. j. 0 Nt 3013/2022-21, mimo jiné rozhodl, že žádost o propuštění stěžovatele podanou prostřednictvím stěžovatelovy matky zamítá, neboť důvody vazby podle § 67 písm. a), c) tr. ř. trvají i nadále. Usnesení soud vyhlásil ve vazebním zasedání konaném dne 6. 1. 2023, kterého se účastnil stěžovatel, jeho obhájce a státní zástupce. Po vyhlášení usnesení se státní zástupce vzdal práva stížnosti a stěžovatel se nevyjádřil. Písemné vyhotovení usnesení soud vypravil dne 13. 1. 2023 a doručil obhájci stěžovatele dne 16. 1. 2023 a stěžovateli dne 17. 1. 2023. 14. Zmiňované rozhodnutí Okresního soudu v Šumperku ze dne 6. 1. 2023 je "jiným rozhodnutím o vazbě" ve smyslu § 72 odst. 1 tr. ř. Pro účely určení počátku běhu lhůty podle uvedeného ustanovení trestního řádu je potřeba určit, kdy toto usnesení nabylo právní moci. Vzhledem k tomu, že se jedná o usnesení, proti kterému je stížnost přípustná a stěžovatel nevyužil práva ji podat, určuje se právní moc podle § 140 odst. 1 písm. b) aa) tr. ř. Podle tohoto ustanovení je usnesení pravomocné, jestliže zákon sice proti němu připouští stížnost, avšak stížnost ve lhůtě podána nebyla. III. a) Počátek běhu lhůty k podání stížnosti 1