II.ÚS 2111/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2111/23 ze dne 18. 8. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 5. 2023 č. j. 2 Co 78/2022-22 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 9. 2022 č. j. 16 C 56/2022-14, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Dne 7. 8. 2023 byla Ústavnímu soudu doručena blanketní ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedených usnesení. 2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. 3. Návrh stěžovatelů trpí zjevnou vadou, neboť stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem. 4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že oba stěžovatelé se již mnohokrát obrátili na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byli opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 62/18, sp. zn. II. ÚS 63/18, sp. zn. II. ÚS 64/18, sp. zn. IV. ÚS 2542/18, sp. zn. I. ÚS 3825/18, sp. zn. IV. ÚS 4330/18). Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelé již byli řádně seznámeni s požadavky kladenými na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem, a to už při podání ústavní stížnosti. 5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Tento předpoklad je u stěžovatelů evidentně naplněn. 6. Z výše uvedených důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh účastníků řízení odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. srpna 2023 Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj