II.ÚS 2469/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2469/25 ze dne 30. 9. 2025 Změna rozložení péče o dítě a změna poměrů   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele M. H., zastoupeného Mgr. Štěpánem Jaklem, advokátem, sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 13 Co 124/2025-443 ze dne 29. května 2025, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a 1. A. M., zastoupené JUDr. Davidem Neumahrem, advokátem, sídlem Prokešovo náměstí 2020/6, Ostrava, a nezletilých 2. A. H. a 3. M. H., obou zastoupených opatrovníkem Statutárním městem O., jako vedlejších účastnic řízení, takto: I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 13 Co 124/2025-443 ze dne 29. května 2025 bylo porušeno právo stěžovatele na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Tento rozsudek se proto ruší. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní soud se v této věci zabývá změnou rozložení péče mezi rodiče nezletilých dětí a v této souvislosti otázkou změny poměrů nezletilých dětí. Za ústavně souladné považuje jen takové rozhodnutí, které stojí na individualizovaném posouzení konkrétní rodinné situace. Naopak rozhodnutí, které vychází toliko z mechanicky a nepřiléhavě použitých obecných postulátů plynoucích z vývojové psychologie dítěte, představuje projev soudní libovůle a v ústavněprávním přezkumu neobstojí. 2. Stěžovatel ("otec") se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Tvrdí, že jím soud porušil jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina") ve spojení s čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. II. Skutkové okolnosti a obsah napadených rozhodnutí 3. Stěžovatel a vedlejší účastnice ("matka") jsou rodiči nezletilých vedlejších účastnic ("děti"). Děti - dcery jsou nyní ve věku takřka čtyři roky a pět let. 4. Rodiče měli na základě rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 79 P a Nc 209/2023, 79 Nc 12031/2023-87 ze dne 19. prosince 2023 (dále jen "předchozí soudní úprava") děti v asymetrické střídavé péči. Péče otce byla upravena na každý lichý týden vždy od pondělí od 15.30 hodin do 18.00 hodin a od čtvrtka od 15.30 hodin do neděle do 18.00 hodin, v sudém týdnu od úterý od 15.30 hodin do čtvrtka do 8.00 hodin. 5. Rodiče uzavřeli 28. dubna 2024 písemnou dohodu o symetrické střídavé péči; proto otec podal návrh na změnu úpravy péče na péči střídavou s týdenním intervalem střídání. Ač matka původně s návrhem souhlasila, později změnila názor a trvala na své péči. 6. Okresní soud v Ostravě ("okresní soud") rozsudkem č. j. 0 P 27/2024-296, 76 P a Nc 226/2024, 76 P a Nc 227/2024 ze dne 7. ledna 2025 svěřil děti do střídavé péče rodičů v týdenním intervalu střídání s předáním a převzetím dětí v neděli 18.00 hodin před bydlištěm předávajícího rodiče. Otci uložil povinnost platit na každé z dětí výživné 7 000 Kč, matce 2 100 Kč měsíčně. Tím změnil předchozí soudní úpravu (výrok I). Řízení o styku zastavil (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). 7. Podle okresního soudu spočívala relevantní změna poměrů v uplynutí jednoho roku od posledního rozhodnutí, během něhož si děti na střídavou péči v kratších intervalech zvykly. Uzavřel, že oba rodiče jsou schopni zabezpečit vývoj dětí, zachovat jejich identitu a vazby, k oběma rodičům mají děti silnou citovou vazbu. Péči otce považuje okresní soud za řádnou i přes jednorázový exces použití fyzického trestu při vyprazdňování mladší dcery; zohlednil, že do doby, než se incident stal, matka se střídavou péčí v týdenním intervalu souhlasila. Při rozhodnutí o výživném vycházel z příjmu otce ve výši cca 85 000 Kč a přihlédl k tomu, že otec přestal pobírat cestovné. Stanovenou výši výživného měl za odpovídající aktuálně sníženému příjmu otce a potřebám dětí, které nemají zvýšené výdaje spojené se zájmovými aktivitami nebo zdravotním stavem. U matky vycházel z příjmu cca 30 000 Kč sestávajícího z příjmů z podnikání a rodičovského příspěvku a dospěl k závěru, že příjem matky se od posledního rozhodnutí zvýšil o 12 000 Kč. 8. Krajský soud v Ostravě ("krajský soud") k odvolání matky (v rozsahu odst. I výroku I) napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu změnil s výjimkou odst. II výroku I (určení místa předávání) a děti svěřil do péče rodičů tak, že otec bude o ně pečovat od pondělí lichého kalendářního týdne 18.00 hodin do neděle téhož týdne 18.00 hodin a matka od neděle lichého kalendářního týdne 18.00 hodin do následujícího pondělí lichého kalendářního týdne 18.00 hodin. Krajský soud dále změnil výši výživného - otci výživné zvýšil na 9 000 Kč pro každé z dětí měsíčně a matce je snížil na 1 500 Kč pro každé z dětí měsíčně, a to od právní moci rozsudku (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). 9. Krajský soud považoval skutková zjištění okresního soudu za správná, přejal je a doplnil dokazování. Symetrická střídavá péče v týdenním intervalu střídání však podle něj neodpovídá nejlepšímu zájmu dětí. Jako důvody pro přezkum předchozí soudní úpravy a její korekci uvedl, že od ní uběhla doba téměř roku a půl, rodiče fakticky takto nastavenou péči realizují a děti rostou jak po fyzické, tak psychické stránce. Péči o děti ze strany obou rodičů považuje krajský soud za řádnou. Zohlednil pozitivní citovou vazbu dětí k oběma rodičům, zvládání dosavadního střídání v rámci asymetrické střídavé péče (pozn. Ústavního soudu 4:3:2:2:3, tj. v součtu ve prospěch matky v počtu celých dnů 9:5 a pondělní odpoledne) a rovněž delšího podílu péče otce o prázdninách. U rodičů vzal v úvahu odpovídající zázemí, podnětné prostředí a ochotu maximálně se na péči podílet. Přihlédl ke zklidnění situace mezi rodiči od začátku března 2025, dodržování pravomocné úpravy a schopnosti komunikace, jakož i ke zlepšení psychického stavu dětí. Přesto krajský soud uzavřel, že od poslední soudní úpravy uběhla relativně krátká doba, během níž nenastala zásadní změna poměrů odůvodňující symetrickou střídavou péči v režimu 7:7. S ohledem na věk dětí zůstává matka stále primární vztahovou osobou, model 8:6 více vyhovuje věku dětí a eliminuje zatěžující roztříštěnost dosavadní úpravy a otci umožní se dětem v dostatečné míře věnovat a podílet se na péči. Při úpravě vyživovací povinnosti vycházel u otce z příjmu 132 000 Kč měsíčně (příjem ze zaměstnání, podíl na zisku, příspěvek na penzijní připojištění, cestovní náhrada). Doplnil, že otec pořídil firemní vozidlo, fakticky snížil zisk společnosti a vozidlo používá pro soukromé účely. Částka ve výši cestovní náhrady odpovídá při hodnotě vozidla i případné splátce operativního leasingu, proto částku 35 000 Kč měsíčně zahrnul do příjmu otce. III. Argumentace stěžovatele 10. Otec považuje za svévolné a rozporné s ústavním pořádkem, že krajský soud bez bližšího odůvodnění formalisticky uzavřel, že pro novou úpravu nenastala relevantní změna poměrů, a i přesto rozsah péče podle předchozí soudní úpravy změnil. Konstatování, že uplynula krátká doba 1,5 roku od předchozí soudní úpravy, považuje otec za neakceptovatelné a vyjadřující libovůli soudu, zejména s přihlédnutím k věku dětí a roli obou rodičů v utváření vzorů rodinných a partnerských vazeb. Otci proto není zřejmé, jak dlouhá by doba pro konstatování změny poměrů měla být. Krajský soud nijak nesrovnával stávající a navrhovanou úpravu. Rozhodnutí krajského soudu považuje otec za nepřezkoumatelné, poněvadž postrádá odůvodnění, proč by změna výchovného prostředí v navrhovaném rozsahu 7:7 měla nezletilé negativně ovlivnit, resp. být v rozporu s jejich nejlepším zájmem. 11. Krajský soud dospěl k totožným skutkovým závěrům jako okresní soud, přesto matku označil za primární vztahovou osobu a upřednostnil ji. To však z provedeného dokazování nevyplývá. Krajský soud tak rezignoval na konstantní judikaturu Ústavního soudu ve věcech péče o nezletilé. 12. Otec spatřuje porušení práva na spravedlivý proces v tom, že krajský soud při rozhodování o výživném nezjišťoval skutečné příjmy a životní úroveň matky v rozporu s rozhodovací praxí Ústavního soudu a hrubě zkreslil příjmovou situaci otce. IV. Předpoklady řízení před Ústavním soudem 13. Procesní předpoklady pro řízení o ústavní stížnosti byly splněny. V. Vyjádření k ústavní stížnosti a replika 14. Usnesením ze dne 3. září 2025 Ústavní soud ustanovil opatrovníkem dětí statutární město X., neboť ústavní stížností bylo napadeno rozhodnutí, jehož závěry se dotýkají zájmů dětí, které mají v řízení postavení vedlejších účastnic. 15. Opatrovník zopakoval, že symetrickou střídavou péči rodiče praktikovali od května do září 2024 a hodnotili ji pozitivně. V září 2024 měla matka za to, že otec porušil dohodu, přihlásil-li mladší dceru do jiné školky, a