II.ÚS 2489/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2489/22 ze dne 20. 9. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Řeřichy, zastoupeného JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D., advokátem, sídlem Zlatnická 195/I, Klatovy, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 6. 2022 č. j. 14 Co 115/2022-73, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Ústavnímu soudu byl dne 8. 9. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí krajského soudu, a to pro jeho rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatel se v řízení před Okresním soudem v Domažlicích domáhal náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Přesto, že toto řízení mělo být osvobozeno od soudního poplatku, byl okresním soudem vyzván k jeho úhradě. Stěžovatel soudní poplatek zaplatil. Soudní řízení skončilo smírem, přičemž ze zákona o soudních poplatcích vyplývá, že v takových případech se účastníku řízení vrací 80% zaplaceného soudního poplatku. Stěžovatel se obrátil na příslušný okresní soud s žádostí o vrácení poplatku ve výši 5 107 Kč, který však rozhodl tak, že se poplatek nevrací. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání, o němž bylo rozhodnuto ústavní stížností napadeným usnesením tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje. Stěžovatel je toho názoru, že postupem soudů došlo k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces, neboť mu místo soudní ochrany byla fakticky způsobena újma, kterou mohl soud zhojit rozhodnutím o vrácení neoprávněně vyměřeného soudního poplatku, což se však nestalo. III. Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Peněžitá částka, o kterou se jedná, je bagatelní. Ústavní soud dal ve své rozhodovací praxi opakovaně najevo (z nedávných rozhodnutí srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. IV. ÚS 557/21, III. ÚS 3599/20, II. ÚS 886/20, I. ÚS 2026/20 aj.), že v takových případech je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Ve sporech o bagatelní částky je totiž evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu právům v řízeních, která jsou svou povahou skutečně věcně složitá a kde hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v nynějším případě. Výklad přijatý Ústavním soudem tu nelze chápat jako odepření spravedlnosti, nýbrž jako promítnutí celospolečenského konsensu o bagatelnosti výše uvedených sporů do výkladu základních práv. Pojem bagatelní věci je reflexí významu, který takovým sporům v oblasti civilního procesu přikládá sám zákonodárce. To se odráží v úpravě těchto otázek nejen v ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu, nýbrž i v ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) téhož předpisu v rámci koncepce přípustnosti dovolání. Bylo by pak proti logice tohoto omezení, kdyby se přezkum rozhodnutí, proti němuž není nejen mimořádný opravný prostředek, nýbrž ani řádný opravný prostředek s ohledem na hodnotu předmětu sporu přípustný, pouze automaticky přesunul do roviny ústavního soudnictví (viz kupř. bod 11 usnesení sp. zn. II. ÚS 3521/20 ze dne 22. 3. 2021). Ústavní soud přitom v napadeném usnesení odvolacího soudu nezjistil natolik intenzivní pochybení, které by bylo lze označit za zásah do základních práv stěžovatele. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. září 2022 David Uhlíř v. r. předseda senátu