II.ÚS 2696/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2696/24 ze dne 27. 11. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelů J. Š., J. Š. a R. S., zastoupených Mgr. Samuelem Bodíkem, advokátem, sídlem V Celnici 1034/6, Praha 1 - Nové Město, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 26. srpna 2024 č. j. 1 KZN 338/2024-44, vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 26. srpna 2024 č. j. 1 KZN 338/2024-47, vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 26. srpna 2024 č. j. 1 KZN 338/2024-49, usnesení Okresního státního zastupitelství v Lounech ze dne 3. června 2024 č. j. ZN 2320/2023-35, usnesení Okresního státního zastupitelství v Lounech ze dne 3. června 2024 č. j. ZN 2320/2023-39, usnesení Okresního státního zastupitelství v Lounech ze dne 3. června 2024 č. j. ZN 2320/2023-42 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Louny, oddělení obecné kriminality, ze dne 16. ledna 2024 č. j. KRPU-167421-50/TČ-2023-040771-06 LN, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, Okresního státního zastupitelství v Lounech a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Louny, oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti, předložených podkladů a vyžádaného spisu se podává, že v záhlaví specifikovaným usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Louny, oddělení obecné kriminality (dále jen "policejní orgán"), byla podle § 159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, odložena trestní věc týkající se podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kterého se měli dopustit (ve zkratce) N. G., O. M. a A. F. (dále jen "podezřelí") tím, že v době hospitalizace od 29. 12. 2021 do 4. 3. 2022 v Nemocnici X, na Oddělení lůžek následné péče, jako ošetřující lékaři poškozené L. K. (dále jen "poškozená"), neposkytli poškozené v jejím ohrožení života a zdraví včasnou neodkladnou lékařskou pomoc, zejména v době od 1. 3. 2022 správně nevyhodnotili její zhoršující se zdravotní stav spočívající v hypotenzi, tachykardii, dušnosti, nezajistili dostatečnou péči, v důsledku čehož poškozená dne 4. 3. 2022 zemřela. 3. Stížnosti stěžovatelů proti usnesení policejního orgánu státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech (dále jen "okresní státní zastupitelství") v záhlaví specifikovanými usneseními (totožného obsahu) podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl jako nedůvodné. Konstatoval, že podstatou stížností stěžovatelů byla skutečnost, že policejní orgán rozhodl ve věci bez vypracování znaleckého posudku. K tomu státní zástupce okresního státního zastupitelství zdůraznil, že policejní orgán opatřil vyjádření mnoha lékařů na stav a léčení poškozené, kdy šlo jak o obecné konzultace k provádění dialýzy a k činnosti v příslušné nemocnici, tak o vyjádření ke konkrétní léčbě poškozené. Opatřil i potřebné lékařské zprávy ke stavu zemřelé a všechny své závěry podrobně a vyčerpávajícím způsobem rozepsal v napadeném usnesení. Shledal, že o poškozenou bylo řádně pečováno, v případě komplikací bylo na tyto reagováno, avšak ani tato reakce lékařů již nevedla k tomu, že by se podařilo poškozenou zachránit. Z žádného vyjádření všech k věci slyšených či vytěžených lékařů nezaznělo, že by postup lékařů byl non lege artis a v rozporu s lékařskými poznatky. Za daných okolností bylo i podle státního zástupce okresního státního zastupitelství vypracování znaleckého posudku pro určení toho, zda postup byl lege artis, nadbytečným. 4. K podnětům stěžovatelů věc přezkoumala, coby dohledový orgán, státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (dále jen "krajské státní zastupitelství") a napadenými vyrozuměními (totožného obsahu) stěžovatelům sdělila, že závěr státního zástupce okresního státního zastupitelství shledala správným a důvodným. II. Argumentace stěžovatelů 5. Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítají, že orgány činné v trestním řízení nedostály jejich práva na účinné vyšetřování, neboť objektivně neobjasnily lékařsky relevantní okolnosti úmrtí poškozené (jejich babičky). Znovu opakují, že poškozená byla od 29. 12. 2021 hospitalizována v Nemocnici X z důvodu akutního stavu. Dne 4. 3. 2022 v téže nemocnici zemřela, kdy v listu o prohlídce je uvedeno, že šlo o přirozenou smrt a příčinou byla zástava srdce. Tato příčina se podle nich rozchází s tím, co bylo zjištěno pitvou, tj. že příčinou úmrtí bylo kardiorespirační selhání, bronchopneumonie (zánět plic) a ateroskleróza. Stěžovatelé jsou toho mínění, že s uvedenou skutečností se orgány činné v trestním řízení nevypořádaly a že Nemocnice X nepostupovala při poskytování péče v souladu s právními předpisy. Poukazují na to, že již dne 1. 3. 2022 poškozená vykazovala známky hypotenze a tachykardie, což pokračovalo i dne 2. 3. 2022, kdy měla navíc CRP v hodnotě 139mg/l, avšak lékaři tento její stav adekvátně neřešili. Ač jí byla nasazena širokospektrální antibiotika, o správnosti tohoto postupu stěžovatelé pochybují s tím, že poškozená měla polyvalentní alergii. Mají za to, že poškozená měla být odeslána k akutnímu ošetření. Den před smrtí, dne 3. 3. 2022, byla poškozená na dialýze, která musela být zkrácena z důvodu trvající hypotenze a tachykardie. Stěžovatelé se domnívají, že lékařskému záznamu z Nemocnice X ze dne 3. 3. 2022 se nedá věřit, jelikož je podle nich dopisován později. K uvedeným hodnotám naměřeným v 9.30 hodin (tlak 121/92, puls 53) uvádí, že není možné, aby se tyto hodnoty u poškozené takovým způsobem zlepšily, když ještě o hodinu dříve měla tlak 84/43 a puls 98. Jde podle nich buď o nesprávné měření, nebo o smyšlené hodnoty, kterými Nemocnice X zakrývala své pochybení. Dne 4. 3. 2022 v brzkých ranních hodinách poškozená zemřela, přičemž pitva byla provedena z důvodu obstrukcí na straně Nemocnice X až dne 10. 3. 2022. 6. Stěžovatelé požadovali vypracování znaleckého posudku k posouzení, zda byl lékařský postup lege artis, avšak orgány činnými v trestním řízení jim nebylo vyhověno, čímž podle jejich mínění došlo k porušení práva na účinné vyšetřování, ač vznesli hájitelné tvrzení, že k úmrtí poškozené došlo v důsledku nesprávně poskytnuté péče. K tomu odkazují na četnou judikaturu týkající se práva na život a práva na účinné vyšetřování. Dodávají, že MUDr. Jiří Hladík, který podal ve věci odborné vyjádření, nevystupoval v řízení jako znalec a nevyjádřil se k otázce, zda byl postup lékařů lege artis, nýbrž pouze shrnul, že poškozená byla stará a nemocná. III. Vyjádření účastníků řízení 7. Ústavní soud si pro posouzení ústavní stížnosti vyžádal vyšetřovací spis a vyjádření účastníků řízení. 8. Státní zástupkyně krajského státního zastupitelství se ve svém vyjádření neztotožnila s názorem stěžovatelů, že ve věci bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování. Konstatovala, že v průběhu prověřování byl náležitě zjištěn skutkový stav a že spolehlivý závěr, že nejde o podezření ze spáchání trestného činu, bylo možno učinit i bez zpracování znaleckého posudku. Na změny zdravotního stavu poškozené bylo podle ní zdravotnickým personálem vždy reagováno a byla jí poskytována péče na náležité odborné úrovni. Všemi okolnostmi namítanými v podané ústavní stížnosti se orgány činné v trestním řízení dostatečně zabývaly. 9. Státní zástupce okresního státního zastupitelství ve vyjádření plně odkázal na svá rozhodnutí ve věci i na napadené vyrozumění státní zástupkyně krajského státního zastupitelství. K námitce nevypracování posudku znalce uvedl, že ačkoli ve věci nebyl zpracován znalecký posudek, měl policejní orgán při vyšetřování k dispozici vyjádření soudního znalce prim. MUDr. Hladíka jako konzultanta (§ 157 odst. 3 trestního řádu), jehož odborné znalosti garantovaly řádné objasnění případu, proto ve věci nebylo nutné zpracovávat znalecký posudek. Dodal, že šlo o úmrtí osoby, která trpěla vě