II.ÚS 2902/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2902/21 ze dne 13. 12. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Davida Uhlíře, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Ludvíka Davida ve věci ústavní stížnosti Jany A. (jedná se o pseudonym), zastoupené JUDr. Janem Jasou, advokátem, sídlem Jaltská 989/7, Karlovy Vary, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. srpna 2021 č. j. 11 Co 135/2021-93 a rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. dubna 2021 č. j. 24 Nc 901/2021-62, za účasti Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Karlových Varech, jako účastníků řízení, a 1) nezletilé Jitky A. (jedná se o pseudonym), zastoupené opatrovníkem Statutárním městem Karlovy Vary, sídlem Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 2) Krajského státního zastupitelství v Plzni a 3) Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 27. 10. 2021, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedených rozsudků z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv zaručených v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i porušení čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). II. Shrnutí napadených rozhodnutí 2. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech (dále jen "okresní soud") ze dne 27. 4. 2021 č. j. 24 Nc 901/2021-62 byl zamítnut návrh stěžovatelky na svěření její nezletilé dcery, vedlejší účastnice 1) (dále též "nezletilá"), do její péče (výrok I.). Nezletilá byla svěřena do poručnické péče Anny B. /jedná se o pseudonym/ (výrok II.) a řízení o svěření nezletilé do pěstounské péče bylo zastaveno (výrok III.). Okresní soud také pozastavil rodičovskou odpovědnost stěžovatelky k nezletilé (výrok IV.) a stanovil nad nezletilou soudní dohled (výrok V.). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). 3. Okresní soud konstatoval, že nezletilou nelze svěřit do péče stěžovatelky. Poukázal na to, že stěžovatelka nepodstupovala žádnou preventivní gynekologickou péči, do osmého měsíce podle svých tvrzení netušila o svém těhotenství, původně zvažovala umístit nezletilou po narození do baby boxu a porodila ji doma ve sprchovém koutě s asistencí její starší nezletilé dcery. Stěžovatelka si musela být vědoma toho, že je osobou HIV pozitivní a mohla tak ohrozit na zdraví nejen starší nezletilou dceru, ale i nově narozenou vedlejší účastnici 1), které ani po porodu nezajistila základní prenatální vyšetření a učinila tak až po několika dnech, patrně na naléhání starší nezletilé dcery. Se stěžovatelkou bylo v době vydání rozsudku vedeno trestní řízení ve věcech dvou skutků, kdy jí bylo kladeno za vinu jednak ohrožení obou nezletilých při porodu, jednak povědomí o sexuálním zneužívání starší nezletilé jinou osobou. Za této situace tak okresnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatelky na svěření nezletilé do její péče zamítnout a současně vyhovět návrhu Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech (dále jen "okresní státní zastupitelství") na pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti podle § 869 odst. 1 občanského zákoníku. Objektivním důvodem pozastavení bylo vedení trestního řízení proti stěžovatelce, kdy poškozenými byly její nezletilé děti a byl zde dán i požadavek na ochraně zájmů dítěte. Bylo třeba zajistit, aby do doby pravomocného ukončení trestního řízení nemohla být nezletilým působena jakákoli další újma. Pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti nebylo časově ohraničeno. Nebude-li matka uznána vinnou, může kdykoli žádat navrácení rodičovské odpovědnosti v plném rozsahu. V opačném případě lze předpokládat návrh okresního státního zastupitelství na zbavení rodičovské odpovědnosti matky. 4. V návaznosti na pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti okresní soud rozhodl, že poručnicí s osobní péčí jmenuje Annu B., která již v současnosti zabezpečuje se svým partnerem Jiřím C. (jedná se o pseudonym), dědou nezletilých dětí stěžovatelky, péči o další sourozence nezletilé. Je v zájmu nezletilé vyrůstat společně s nimi tak, aby nebyla přerušena sourozenecká pouta. Okresní soud stanovil nad nezletilou soudní dohled, neboť se mu jevilo jako vhodné, aby byla alespoň po určitou dobu prováděna kontrola nad péčí a výchovou nezletilé nezávislým subjektem, mj. i z toho důvodu, že nebylo přistoupeno k zákazu styku stěžovatelky s ní, a styk pak bude s největší pravděpodobností realizován. Okresní soud akcentoval i problematické vztahy mezi staršími dětmi a matkou. Také u nich může odborná pomoc nalézt své uplatnění. Závěrem zdůraznil, že jím přijatá opatření jsou ve své povaze převážně dočasného charakteru, kdy jejich cílem je především ochrana nezletilých dětí a možnost reálného zjištění všech skutečností, které se v rodině stěžovatelky odehrávaly. Nebude-li stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání skutků, které jsou jí kladeny za vinu, není vyloučena možnost návratu nezletilých do její péče. 5. Uvedený rozsudek okresního soudu byl k odvolání stěžovatelky potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni (dále jen "krajský soud") ze dne 17. 8. 2021 č. j. 11 Co 135/2021-93 (výrok I.) s tím, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Krajský soud ve stručnosti odkázal na odůvodnění napadeného rozsudku okresního soudu. Pokud jde o předpoklady pro výkon rodičovské odpovědnosti a péče o nezletilou, stěžovatelka neposkytla potřebné informace a sama se k jednání krajského soudu nedostavila. Skutečnost, že stěžovatelka má dvě zaměstnání, nebyla v řízení prokázána, a není ani zřejmé, kde žije a zda nežije s trestně stíhaným Tomášem D. (jedná se o pseudonym). Rovněž není známo její materiální zabezpečení. Stěžovatelka neprojevuje opravdový zájem o své ostatní děti, které jsou v péči Jiřího C. Jejich pobyt u něj je v aktuální situaci nejlepší možné řešení. Již okresní soud v tomto ohledu správně zohlednil existenci sourozeneckých vazeb a možnost dětí vyrůstat společně v jednom prostředí. Dále krajský soud konstatoval, že stěžovatelka je teprve od roku 2021 sledována na specializovaném pracovišti a je jí nastavena léčba. Její tvrzení, že údajně nikoho nenakazila, nelze zatím vyvrátit ani potvrdit. U nezletilé je však jisté, že byla přinejmenším ohrožena tím, že ji stěžovatelka bezprostředně po porodu kojila. Otázka případné nákazy a ohrožení zdraví bude ještě řešena v trestním řízení. Krajský soud závěrem zopakoval, že řešení stanovené potvrzeným rozsudkem okresního soudu je v tuto chvíli nezbytné, aby bylo eliminováno další ohrožení nezletilých dětí stěžovatelky. Může jít ale pouze o dočasné řešení, a to do výsledku trestního řízení. Stěžovatelka má zajištěn styk s nezletilou a její rodičovská práva v tomto ohledu nebyla doposud omezena. Nelze nicméně vyloučit, že tento styk bude třeba do budoucna upravit soudním rozhodnutím v samostatném řízení. III. Argumentace stěžovatelky 6. Stěžovatelka tvrdí, že v řízení před obecnými soudy nebyla zajištěna rovnost účastníků řízení a nebyly řádně zjištěny rozhodné skutkové okolnosti. Obecné soudy neakceptovaly zásadu, že objektivní důvod, pro který lze přistoupit k pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti, může spočívat jen v existenci závažné okolnosti bránící tomuto výkonu, vyžaduje-li to zájem dítěte (např. při výkonu trestu odnětí svobody). Zásah nejvyšší intenzity zvolily, aniž by se řádně zabývaly poměry na straně stěžovatelky, která se po celou dobu od porodu o nezletilou řádně starala, má zajištěno bydlení, pracuje brigádně a dokáže se o sebe plně postarat. Nezletilá neměla žádné známky týrání nebo jiného špatného zacházení. To, že je stěžovatelka HIV pozitivní, není důvodem pro závěr, že je u ní rizikové prostředí. Byť se začala léčit až po narození nezletilé, sama si uvědomila, že potřebuje pomoc a snažila se svůj stav řešit na specializovaném zdravotním pracovišti. Stěžovatelka byla poučena o způsobu chování v souvislosti s touto nemocí, všechny jí uložené povinnosti dodržuje a po dobu péče o její nezletilé děti se nestalo, že by byly nakaženy. Obecné soudy měly zvažovat, zda sledovaného cíle nebylo možné dosáhnout mírnějšími prostředky, například stanovením dohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Takovýto dohled nad její rodinou již byl v minulosti vykonán a žádné její pochybení nebylo shledáno. Odebráním nezletilé byla silně narušena vazba mezi ní a stěžovatelkou. 7. Obecné soudy odůvodňují svá rozhodnutí tím, že stěžovatelka po porodu dceru nakojila a tím ji ohrozila. Stěžovatelka ovšem uvádí, že se tak stalo pouze jednou bezprostředně po porodu, kdy byla ještě ve stavu psychického šoku a jednala intuitivně. Protože o svém těhotenství dlouho nevěděla, nemohla docházet k lékaři. Nesouhlasí ani s tím, že obec