II.ÚS 3057/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3057/25 ze dne 26. 11. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje), soudkyně Veroniky Křesťanové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky T. Ž., zastoupené Mgr. Michalem Marčišinem, advokátem, sídlem Gočárova třída 1013/27, Hradec Králové, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2025 č. j. 19 Co 81/2024-1490 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. prosince 2023 č. j. 60 P 161/2021-1119, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a Y. P. R. L. H. a nezletilé S. L. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 10 odst. 2, čl. 32 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. 2. Z ústavní stížnosti, předložených podkladů a vyžádaného spisu se podává, že ve věci úpravy poměrů k nezletilé vedlejší účastnici (dále jen "nezletilá") byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") ze dne 2. 2. 2022 č. j. 60 P 161/2021-304 (v právní moci dne 1. 3. 2022) schválena dohoda rodičů, na jejímž základě byla nezletilá svěřena do péče stěžovatelky (dále též "matka"), první vedlejší účastník (dále jen "otec") se zavázal hradit výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2021, 500 Kč na spořící účet od října 2021 a uhradit nedoplatek ve výši 2 000 Kč, a dále byl upraven styk (s navykacím režimem) otce s nezletilou, včetně prázdninového. 3. Návrhem ze dne 30. 8. 2022 se stěžovatelka domáhala změny uvedeného rozsudku tak aby nezletilá byla svěřena do její péče a otci byl stanoven styk a vyživovací povinnost. Svůj návrh odůvodnila tím, že byla otcem napadena, proto je třeba přezkoumat jeho duševní stav. Otec se návrhem ze dne 26. 9. 2022 domáhal naopak svěření nezletilé do své péče s tím, že matka neuznává jeho rodičovská práva, ve styku s nezletilou mu brání, a že proti matce je z tohoto důvodu vedeno i trestní řízení pro maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 4. V záhlaví specifikovaným rozsudkem obvodního soudu byla nezletilá svěřena do péče otce (výrok I.), matce byla uložena povinnost platit na výživu nezletilé 14 000 Kč měsíčně (výrok II.), bylo stanoveno, že matka je oprávněna stýkat se s nezletilou každou sudou středu v době od 15:00 hodin do 17:00 hodin a každou sudou sobotu a neděli v měsíci v době od 10:00 hodin do 16:00 hodin za asistence specializovaného pracoviště pro asistovaný styk rodičů s dětmi (výrok III.), nad péčí o nezletilou byl nařízen soudní dohled (výrok IV.), byl zamítnut návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí (výrok V.), bylo vysloveno, že se tím mění rozsudek obvodního soudu ze dne 2. 2. 2022 č. j. 60 P 161/2021-304 (výrok VI.), byla určena předběžná vykonatelnost rozsudku (výrok VII.) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII.). 5. Obvodní soud po provedeném dokazování shledal, že matka absolutně selhává v rodičovských kompetencích, tedy v zajištění řádného vývoje a výchovy nezletilé, a to bez sebereflexe, resp. že u matky jde o opakované a trvalé bezdůvodné bránění otci ve styku s nezletilou, a to bez legitimního důvodu, což je důvodem pro nové rozhodnutí. Konstatoval, že tvrzení matky o hrozbě fyzického násilí ze strany otce ani o tom, že by se otec neuměl o nezletilou postarat, nebyla prokázána. Naopak v průběhu řízení vyšlo najevo, že matka nezletilou na styk s otcem řádně nepřipravuje, kontinuálně s ní manipuluje, stykům brání i přes uložené pokuty, což narušuje vztah nezletilé k otci, ale i k matce. Poznamenal, že za dodržování soudní úpravy nelze považovat několik asistovaných styků otce s nezletilou, které jsou v zanedbatelném rozsahu oproti stykům, na něž má právo, a k nimž otec přistoupil na základě "diktátu" matky. Dodal, že matka byla opakovaně poučována soudem i orgánem sociálně-právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD") o správném výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilé i o možných následcích nerespektování pravomocné soudní úpravy. Uzavřel, že nezletilá má citový vztah k oběma rodičům, avšak nepříznivě vnímá vzájemný rodičovský konflikt. Za dané situace svěřil nezletilou do výlučné péče otci, který oproti matce rodičovskou roli druhého z rodičů nezpochybňuje. Stejnoměrná péče nebo pouhá změna styků otce s nezletilou nebyla podle obvodního soudu možná, neboť by neposkytovala žádnou garanci toho, že by došlo k jejich realizaci. 6. K odvolání matky Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") nejprve ve věci rozhodnutím ze dne 22. 5. 2024 č. j. 19 Co 81/2024-1246 změnil v záhlaví označený rozsudek obvodního soudu ve výroku VII. tak, že předběžná vykonatelnost se nevyslovuje ve vztahu k výrokům I., II., III. a VI. K částečnému rozhodnutí přistoupil s ohledem na vzájemná závažná tvrzení obou rodičů (matka tvrdila, že otec je agresivní, vulgární, požívající alkohol, otec naopak uváděl, že matka se snaží manipulovat s nezletilou s cílem vyloučit ho jako otce z života nezletilé). Konstatoval, že tato tvrzení vyvolala potřebu odborně posoudit osobnosti rodičů, včetně jejich schopnosti zajistit řádnou péči o nezletilou. Za tímto účelem tedy ponechal nezletilou prozatím ve stávající péči matky podle předchozí úpravy s tím, že vypracování znaleckého posudku si vyžádá určité časové období, které by mělo poskytnout oběma rodičům možnost nápravy jejich vztahu, nejen mezi nimi, ale především ve vztahu k nezletilé. Cílem bylo především obnovit styky otce s nezletilou podle vykonatelného rozsudku obvodního soudu ze dne 2. 2. 2022 č. j. 60 P 161/2021-304. Městský soud dodal, že vypracování posudku by mělo sloužit ve své podstatě jako navykací režim nezletilé na otce a na péči obou rodičů o ni, že urychlený přechod nezletilé od matky by mohl mít negativní dopad na psychický stav nezletilé, když s otcem, v důsledku jednání matky, strávila za poslední dva roky pouze velmi krátké časové úseky, nadto zpravidla za asistence, případně byla svědkem vyhrocených konfliktů mezi rodiči. Rovněž městský soud zdůraznil, že je především na matce, aby nezletilou navrátila do místa jejího bydliště v České republice a respektovala vykonatelnou úpravu styku otce s nezletilou. Výslovně také uvedl, že jednání matky bude posuzováno jako jedno z předních kritérií pro rozhodnutí o nové péči o nezletilou. 7. Po doplnění dokazování městský soud napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu ve výrocích I., II., III., IV., VI. a VIII. potvrdil (výrok II.). Shledal, že matka ani po vydání rozhodnutí ze dne 22. 5. 2024 č. j. 19 Co 81/2024-1246 neučinila žádné kroky k obnově vztahu otce s nezletilou, resp. že skutkový závěr obvodního soudu o bezdůvodném nerespektování soudních rozhodnutí matkou a nerespektování otce jako rovnocenného rodiče nezletilé nedoznal žádných změn. K nápravě matka nepřistoupila ani po opakovaném četném uložení peněžitých pokut, ani po důrazném varování ohledně případné změny péče o nezletilou obsaženém v rozhodnutí ze dne 22. 5. 2024 č. j. 19 Co 81/2024-1246. I přes předběžnou vykonatelnost rozsudku odcestovala matka s nezletilou na Slovensko bez souhlasu otce a bez relevantního důvodu. Tím otci zabránila v převzetí nezletilé do jeho péče a po zrušení předběžné vykonatelnosti v realizaci styků podle stávající soudní úpravy. Ke změně postoje matky nedošlo ani na základě apelů městského soudu u jednání dne 22. 5. 2024. Namísto toho matka obratem (dne 27. 5. 2024) požádala o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nezletilé na území České republiky, aniž by k uvedenému měla souhlas otce. Žádosti bylo vyhověno a nezletilé bylo ke dni 30. 5. 2024 pobytové oprávnění ukončeno. II. Argumentace stěžovatelky 8. Stěžovatelka v obsáhlé ústavní stížnosti namítá, že rozhodující soudy založily svá rozhodnutí na zjištění, že nerespektuje vydaná soudní rozhodnutí a neučinila žádné kroky k nápravě, jež by vedly k obnově vztahu mezi otcem a nezletilou. Napadená rozhodnutí však podle ní nejsou založena na posouzení nejlepšího zájmu nezletilé a nemohou z ústavněprávního hlediska obstát. Od počátku řízení uváděla, že má důvodnou pochybnost, jde-li o schopnost otce o nezletilou řádně pečovat. Po celou dobu navrhovala možnost kontaktu otce s nezletilou formou asistovaných styků, které otec zpočátku odmítal a s nezletilou se sedm měsíců neviděl. Veškeré následně domluvené asistované kontakty vždy umožňovala a posléze navrhovala otci styk bez asistence, což otec odmítl a sám si objednal na dal