II.ÚS 3143/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3143/25 ze dne 7. 1. 2026 Změna rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření odvolacím soudem   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně, soudce zpravodaje Martina Smolka a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti AREAL PRELOUC s. r. o., sídlem Na Rafandě 118, Tuklaty, zastoupené JUDr. Pavlem Utěšeným, advokátem, sídlem náměstí Míru 341/15, Praha 2, proti výroku I usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 23 Co 275/2025-43 ze dne 22. 9. 2025, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníka řízení, takto: I. Výrokem I usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 23 Co 275/2025-43 ze dne 22. 9. 2025 byla porušena práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. II. Výroky I a III usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 23 Co 275/2025-43 ze dne 22. 9. 2025 se ruší. Odůvodnění: I. Podstata nálezu 1. Ústavní soud se v tomto nálezu zabýval ústavností rozhodnutí odvolacího soudu, který změnil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že předběžné nařízení nově nařídil. Dospěl k závěru, že odvolací soud vzhledem k okolnostem nepostupoval ústavně konformně, protože pro změnu rozhodnutí nepředložil zvláštní zdůvodnění a neumožnil se stěžovatelce vyjádřit k odvolání. II. Shrnutí skutkových a procesních okolností 2. Obchodní společnost MPS Přelouč s. r. o., sídlem Sportovní 903, Přelouč ("navrhovatelka"), podala dne 10. 7. 2025 u Okresního soudu v Pardubicích ("okresní soud") návrh na vydání předběžného opatření, jímž by byla stěžovatelce uložena povinnost umožnit navrhovatelce (a jejím podnájemcům) vstup a nerušené užívání tam specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Přelouč. Odůvodnila jej tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne 18. 12. 2012 uzavřené mezi ní jako nájemkyní a předchozím vlastníkem předmětných nemovitostí jako pronajímatelem má právo užívat výrobní areál bývalé pekárny, nacházející se v těchto nemovitostech. Podle navrhovatelky se v předmětu nájmu nalézají její výrobní a administrativní prostory a skladové prostory s materiálem a výrobky třetích osob. Zamezení vstupu má proto vliv na její podnikatelskou činnost. 3. Okresní soud usnesením č. j. 6 Nc 4001/2025-32 ze dne 15. 7. 2025 návrh navrhovatelky zamítl, uložil navrhovatelce zaplatit soudní poplatek a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření nebyly splněny. Podle okresního soudu navrhovatelka neprokázala, že by potřeba zatímní úpravy byla naléhavá a nutná a neosvědčila základní skutečnosti pro kvalifikované posouzení případné existence nároku. K navrhovatelkou namítanému jednání mělo dojít téměř měsíc (dne 17. 6. 2025) před podáním návrhu a již sama tato skutečnost vylučuje nařízení předběžného opatření, které má být zásadně reakcí na bezprostřední a náhlé ohrožení práv či zájmů oprávněné osoby. Okresní soud dále odkázal na předchozí řízení o předběžných opatřeních, která byla k návrhům navrhovatelky vedena a na základě jejích zpětvzetí zastavena a která podle něj rovněž svědčí o tom, že není dána potřeba zatímní úpravy poměrů. 4. K odvolání navrhovatelky Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ("odvolací soud") v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení okresního soudu tak, že nařídil předběžné opatření požadované navrhovatelkou (ústavní stížností napadený výrok I), potvrdil usnesení okresního soudu ve výroku o povinnosti navrhovatelky zaplatit soudní poplatek (výrok II) a uložil navrhovatelce, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení podala žalobu ve věci samé (výrok III). 5. Odvolací soud na rozdíl od nalézacího soudu dospěl k závěru, že navrhovatelka osvědčila relevantní skutečnosti pro nařízení předběžného opatření, tedy své nájemní právo k předmětným nemovitostem, včetně oprávnění přenechat nemovitosti do podnájmu, a vlastnické právo předchozího pronajímatele dotčených nemovitostí a stěžovatelky, a že ze strany stěžovatelky jí byl vstup do nemovitostí znemožněn. Odvolací soud shledal, že pokud navrhovatelka v předmětném areálu podniká a je jí znemožněn přístup, je dána potřeba nařízení předběžného opatření, a to bez ohledu na to, kdy k prvému zásahu do jejího práva došlo. Uzavřel, že nařízením předběžného opatření nejsou porušována ústavně zaručená práva stěžovatelky (s odkazem na nálezy sp. zn. Pl ÚS 16/09 ze dne 19. 1. 2010 a sp. zn. III. ÚS 1888/13 ze dne 13. 2. 2014). Předběžným opatřením podle odvolacího soudu nejsou omezována dispoziční práva stěžovatelky s jejím vlastnictvím; předběžné opatření pouze zatímně upravuje poměry účastníků a stěžovatelce ukládá povinnost strpět povinnost z nájemní smlouvy, která na ní s nabytím vlastnického práva k nemovitostem přešla. III. Argumentace stěžovatelky 6. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výroku I v záhlaví označeného usnesení. Tvrdí, že jím byla porušena její práva podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). 7. Stěžovatelka namítá, že odvolací soud podle ní nerespektoval závěry vyplývající z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/09 a navazující judikatury, protože bez zákonného podkladu změnil zamítavé rozhodnutí okresního soudu o návrhu na předběžné opatření na rozhodnutí vyhovující, aniž by uvedl jakékoli zvláštní odůvodnění nezbytnosti takového výjimečného postupu. Stěžovatelka zdůrazňuje, že v daném případě neexistovala žádná hrozba přímého, bezprostředního a nenapravitelného zásahu, která by prolomení standardního postupu mohla ospravedlnit. 8. Současně stěžovatelka namítá, že jí odvolací soud nedoručil odvolání navrhovatelky proti zamítavému rozhodnutí okresního soudu. Podle stěžovatelky přitom neexistoval žádný důvod zabraňující doručení, neboť z povahy návrhu na předběžné opatření ani z dosavadního průběhu řízení nevyplývala možnost zmaření jeho účelu, nevhodnost ani neúčelnost doručování. Tím, že odvolací soud odvolání stěžovatelce nedoručil, znemožnil jí reagovat na rozhodné skutečnosti a uplatnit námitky, včetně rozsáhlé argumentace a důkazů, z nichž podle stěžovatelky plyne, že navrhovatelka nikdy nájemní právo k dotčeným nemovitostem nenabyla a že předložená nájemní smlouva je antedatovaným a účelově vytvořeným dokumentem, což v ústavní stížnosti blíže rozebírá. V. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní stížnost byla oprávněnou osobou podána včas (§ 72 odst. 1 a 3 zákona o Ústavním soudu) a není nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). Stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný. V. Průběh řízení před Ústavním soudem 10. Spolu s ústavní stížností podala stěžovatelka návrh na odklad vykonatelnosti napadeného výroku, který Ústavní soud usnesením sp. zn. II. ÚS 3143/25 ze dne 26. 11. 2025 zamítl. 11. Ústavní soud zaslal ústavní stížnost k vyjádření odvolacímu soudu a navrhovatelce. 12. Navrhovatelka se ve stanovené lhůtě k ústavní stížnosti (ani k návrhu na odklad vykonatelnosti) nevyjádřila, a proto má Ústavní soud v souladu s poučením, které se jí dostalo, za to, že se postavení vedlejší účastnice vzdala (§ 28 odst. 2 a § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 13. Odvolací soud ve vyjádření zrekapituloval, že navrhovatelka osvědčila rozhodné skutečnosti pro uložení povinnosti předběžným opatřením a prokázala potřebu zatímní úpravy poměrů. Odvolací soud si je vědom judikatury Ústavního soudu týkající se povinnosti posoudit, zda lze účelu předběžného opatření dosáhnout i při umožnění vyjádření dotčeného účastníka, avšak má za to, že skutková situace v této věci umožňovala postup odlišný. Vycházel z toho, že stěžovatelka již byla opakovaně informována o předchozích návrzích navrhovatelky na nařízení předběžného opatření, a byla tak s její procesní aktivitou seznámena. 14. Odvolací soud dále zdůraznil, že předběžné opatření sleduje zachování posledního pokojného stavu a má pouze dočasnou povahu. Otázku platnosti nájemní smlouvy bude možné řešit až v řízení ve věci samé, k jehož podání byla navrhovatelka předběžným opatřením zavázána (žaloba již byla podána a je vedena pod sp. zn. 7 C 253/2025). Případné zásahy do práv stěžovatelky jsou vyváženy možností podat návrh na zrušení předběžného opatření a jsou chráněny složenou jistotou. Předběžné opatření podle něj nezasahuje do dispozičních práv stěžovatelky, pouze dočasně upravuje poměry účastnic. Pro úplnost odvolací soud dodal, že teprve v rámci přípravy vyjádření k ústavní stížnosti zjistil existenci paralelního řízení o ochraně držby (vedeného pod