II.ÚS 3241/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3241/22 ze dne 26. 6. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti Jiřiny Hamplové, zastoupené Mgr. Lucií Stejskalovou, advokátkou, sídlem Heršpická 813/5, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. září 2022 č. j. 2 As 204/2020-31, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2020 č. j. 30 A 80/2018-141, rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 5. března 2018 č. j. ZKI BR-O-121/1096/2017-4 a rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov ze dne 15. listopadu 2017 sp. zn. OR-762/2014-703, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Brně, Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně a Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti EG.D, a.s., sídlem Lidická 1873/36, Brno, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Ústavní stížnost se odmítá. II. Náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem se stěžovatelce nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 25. 11. 2022, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv zaručených v čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i porušení čl. 90 a 95 Ústavy. Současně navrhla, aby jí Ústavní soud přiznal náhradu nákladů řízení. II. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen "katastrální úřad"), dokončil dne 15. 10. 2014 obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací v katastrálním území V. podle § 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) [všechny níže uvedené pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území]. Účelem obnovy byla tvorba digitální katastrální mapy v obci V. v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální a doplnění geometrického a polohového určení nemovitostí, vedených doposud zjednodušeným způsobem, do katastru nemovitostí podle § 55 odst. 2 písm. b) a § 93 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). 3. Stěžovatelka podala proti obnově katastrálního operátu námitku podle § 45 odst. 3 katastrálního zákona, která se týkala doplnění pozemku zjednodušené evidence - původ pozemkový katastr (PK) st. X1 o výměře 127 m2 do pozemků katastru nemovitostí p. č. X2 a p. č. X3 a současně neobnovení jeho části do části pozemku katastru nemovitostí p. č. X4. Podle stěžovatelky měl být pozemek st. X1 jako celistvý doplněn do katastru nemovitostí. Katastrální úřad nicméně změnil jeho polohové a geometrické určení tak, že z něj vyřízl část, která je zakreslena jako součást pozemku p. č. X4, u něhož je jako vlastník zapsána Česká republika a právo hospodaření náleží státnímu podniku Povodí Moravy s.p. Zatímco pozemek st. X1 se táhne od západu na východ, pozemek p. č. X4 se táhne ze severu na jih a přetíná pozemek st. X1 tak, že v průsečíku daných dvou pozemků (majícím tvar čtyřúhelníku) vznikla překrývající část o výměře přibližně 20 m2. Zbylé části pozemku st. X1 se nachází jak na západ od tohoto průsečíku (pozemek p. č. X2), tak na východ od něj (pozemek p. č. X3). Pozemek p. č. X4 je tvořen územím, v němž se nachází podzemní zatrubnění. 4. Rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne 15. 11. 2017 sp. zn. OR-762/2014-703 byla námitka stěžovatelky podle § 36 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně (dále jen "zeměměřický a katastrální inspektorát") ze dne 5. 3. 2018 č. j. ZKI BR-O-121/1096/2017-4, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky. 5. Jak vyplývá z posledně uvedeného rozhodnutí, pozemek st. X1 vznikl v roce 1928 oddělením od jiného pozemku. Později byl ve scelovacím řízení přidělen do veřejného majetku obce V. nově vzniklý pozemek p. č. X5, který byl v roce 1952 přečíslován na pozemek p. č. X6 a zahrnoval část vodního toku H. Po vzniku evidence nemovitostí v roce 1964 byla pro tvorbu mapy evidence nemovitostí v uvedené obci zásadní obnova operátu novým technickohospodářským mapováním, při němž byly v letech 1968 až 1973 vyšetřeny a zaměřeny hranice pozemků podle skutečného stavu v terénu. U pozemku st. X1 byla za účasti tehdejšího vlastníka Františka Mazla, právního předchůdce stěžovatelky, vyšetřena a zaměřena pouze část pozemku, na které se nacházel rodinný dům č. p. X7 s předzahrádkou oddělenou od veřejného prostranství zídkou a vjezdem. Zbylá část pozemku zůstala součástí pozemku veřejného prostranství nacházejícího se před řadovou zástavbou. 6. Při technickohospodářském mapování byl šetřením hranic pozemků zjištěn faktický stav. Veřejné prostranství před rodinným domem č. p. X7 zahrnovalo v pozemkové mapě evidence nemovitostí tři pozemky, a to část pozemku p. č. X11 (před rodinnými domky č. p. X8 až č. p. X9, včetně č. p. X7, na východ od vodního toku H), část pozemku p. č. X6 (samotný vodní tok H) a pozemek p. č. X10 (na západ od vodního toku H před řadovou zástavbou uvedených rodinných domků). Tyto pozemky byly v užívání socialistické organizace (tehdejšího místního národního výboru). Faktickému stavu odpovídala stěžovatelkou tvrzená skutečnost, že v roce 1956 provedl místní národní výbor terénní úpravy, při nichž byla část potoka svedena do kanalizační roury. V místě, kde potok původně tekl, stejně jako v místě, kudy vedla tehdejší cesta, se nachází veřejná zeleň, aniž by tato část pozemku st. X1 byla od právního předchůdce stěžovatelky vykoupena. Hranice pozemku vodního toku H, tehdy p. č. X6, byly při mapování vyšetřeny jako přímé, shora neviditelné spojnice vnějších rohů obetonovaných šachet vystupujících na povrch. Při mapování byl pozemek p. č. X6 přečíslován na pozemek p. č. X4, pozemek p. č. X11 na pozemek p. č. X12 a pozemek p. č. X10 na pozemek p. č. X13. Výsledná analogová katastrální mapa se stala novým závazným podkladem evidence nemovitostí a nabyla platnosti dne 15. 2. 1973. 7. Při druhé etapě zakládání evidence nemovitostí, označované jako "komplexní zakládání evidence nemovitostí", do ní bylo v roce 1981 zapsáno vlastnické právo k pozemku p. č. X4 pro čs. stát. Vlastnické právo k pozemku p. č. X14 s domem č. p. X7 a pozemku p. č. X15 bylo zapsáno pro Františka Mazla. U pozemku p. č. X15 byla na listu vlastnictví uvedena poznámka, že jde o "pozemek v k. ú. V. v užívání soc. org." Mělo jít o část pozemku st. X1, která tvořila součást již zmíněného veřejného prostranství a podle tehdejší evidence měla odpovídat části pozemku p. č. X12. Nabytím účinnosti zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) [dále jen "katastrální zákon z roku 1992"], dne 1. 1. 1993 se operát evidence nemovitostí stal katastrálním operátem. Pozemky vedené v evidenci nemovitostí na LV X16 (p. č. X14 a p. č. X15) a LV X17 (p. č. X4) a zobrazené v pozemkové mapě evidence nemovitostí se staly parcelami katastru nemovitostí. Zbytek pozemku st. X, ohraničený technickohospodářským mapováním a sloučený do většího půdního celku, který v mapě evidence nemovitostí nebyl zobrazen, byl podle § 29 odst. 3 katastrálního zákona z roku 1992 v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem. Pozemek p. č. X4 byl v roce 1994 na základě zápisu nemovitostí z vlastnictví České republiky do vlastnictví obcí podle zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, přepsán z listu vlastnictví LV 1 na LV X18, kde je zapsáno vlastnické právo pro obec V. V roce 2001 byl však převeden zpět na LV 1 do vlastnictví státu s odůvodněním, že jde o vodní tok. Ve vlastnictví České republiky byl evidován i před obnovou katastrálního operátu. 8. Zeměměřický a katastrální inspektorát dospěl k závěru, že zobrazení pozemku st. X1 v podobě pozemků p. č. X2 a p. č. X3 a jeho současné nedoplnění do části pozemku p. č. X4 není zatíženo chybou vzniklou zřejmým omylem [§ 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona] ani nepřesností při zobrazení předmětu měření v katastrální mapě [§ 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona]. Ustanovení o opravě chyby v katastrálním operátu lze použít výhradně na chyby vzniklé v době trvání katastru nemovitostí, případně za trvání evidence nemovitostí. Katastrální úřad podle § 5 odst. 1 zákona České národní