II.ÚS 3252/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3252/23 ze dne 10. 1. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Davida Uhlíře a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. H., právně zastoupeného JUDr. Milanem Švejdou, Ph.D., advokátem, sídlem Marie Steyskalové 686/38, Brno, proti vyrozumění policejního orgánu Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, Expozitury Brno ze dne 8. 8. 2023 č. j. NCOZ-9969-174/TČ-2022-417603-H, vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Olomouci - pobočka v Brně ze dne 5. 9. 2023 č. j. 3 VZV 9/2022-278 a vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství, Odboru závažné hospodářské a finanční kriminality ze dne 30. 10. 2023 č. j. 2 NZT 49/2022-156, za účasti Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Expozitury Brno, Vrchního státního zastupitelství v Olomouci - pobočka v Brně a Nejvyššího státního zastupitelství, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených vyrozumění s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, konkrétně k porušení práva na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. 2. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl následující. Usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Expozitury Brno, 3. oddělení ze dne 31. 7. 2023 č. j. NCOZ-9969-152/TČ-2022-417603-H bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, ve znění do 31. 1. 2019. V této souvislosti právní zástupce stěžovatele dne 11. 8. 2023 požádal, mimo jiné, o nahlédnutí do trestního spisu a o konkrétní návrhy možných termínů. 3. Vyrozuměním policejního orgánu ze dne 8. 8. 2023, doručeným právnímu zástupci stěžovatele dne 15. 8. 2023, byl stran žádosti o možnost nahlédnutí do trestního spisu vyrozuměn, že v současné době je uplatňován postup podle § 65 odst. 2 trestního řádu a ze závažných důvodů je mu odepřena možnost nahlédnutí do trestního spisu, neboť případným nahlížením by byl ohrožen další průběh trestního řízení. 4. S ohledem na zcela absentující jakýkoliv bližší popis těchto důvodů právní zástupce stěžovatele dne 17. 8. 2023 podal podnět k přezkumu postupu policejního orgánu k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci - pobočce v Brně (dále jen "vrchní státní zastupitelství"). Vyrozuměním ze dne 5. 9. 2023 bylo zástupci stěžovatele sděleno, že nebylo shledáno žádné pochybení. Ve vyrozumění bylo uvedeno následující: "Co se týká formální stránky přípisu policejního orgánu je nutno uvést, že je na samé hraně přezkoumatelnosti, nicméně je možno, zejména na základě znalosti spisového materiálu a procesního stádia trestního řízení konstatovat, že pro potřeby předmětného úkonu byla i tato stručná forma shledána zákonnou. Absence odůvodnění v přípisu policejního orgánu pak byla dostatečně nahrazena odůvodněním v tomto přípisu, kdy je zjevné, z jakých důvodů došlo k odepření přístupu do spisového materiálu, a to v rozsahu požadovaném judikaturou". Státní zástupkyně tak podle názoru stěžovatele namísto vrácení věci k novému rozhodnutí pro absenci jakéhokoliv odůvodnění v postupu pouze sdělila kusou argumentaci pro odepření práva nahlédnout do trestního spisu. Jak však stěžovatel namítal, nemůže být řeč o tom, že je formální stránka vyrozumění na samé hraně přezkoumatelnosti, neboť nebylo pro absenci skutečného odůvodnění vůbec co přezkoumávat. 5. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesouhlasil s postupem státní zástupkyně, podal dne 15. 9. 2023 k Nejvyššímu státnímu zastupitelství podnět k výkonu dohledu nad postupem ve věci vedené pod sp. zn. 3 VZV 9/2022, a to ve smyslu § 12d a násl. zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší státní zastupitelství ve svém vyrozumění ze dne 30. 10. 2023 uvedlo, že dozorová státní zástupkyně po formální stránce splnila svoji povinnost uvedenou v § 65 odst. 2 trestního řádu, kdy urychleně přezkoumala závažnost důvodů, ze kterých právo k nahlédnutí do spisu policejní orgán odepřel. Současně dle jeho názoru podrobně vysvětlila, proč shledala postup policejního orgánu v souladu se zákonem. K samotné přezkoumatelnosti vyrozumění policejního orgánu se vyjádřilo tak, že po formální stránce nesplňuje zákonný požadavek na přezkoumatelnost - neobsahuje totiž konkrétní důvody pro odepření nahlédnutí do spisu, obsahuje pouze obecný a nekonkrétní poukaz na nebezpečí ohrožení průběhu trestního řízení. Dospělo však k názoru, že dozorová státní zástupkyně napravila toto pochybení, když k takovému nápravnému postupu byla oprávněna. Současně věc právně zhodnotila tak, že opatření k odepření práva nahlédnout do spisu má pouze dočasný charakter, když byl právní zástupce stěžovatele vyrozuměn o tom, že ihned po provedení výslechů všech obviněných ve věci bude obhajobě spisový materiál zpřístupněn. 6. Stěžovatel považuje právní závěry učiněné všemi účastníky za nezákonné a nesprávné. Ve vyrozumění policejního orgánu zcela absentovaly důvody pro odmítnutí práva nahlížet do spisu, přičemž tento postup shovívavě dozorová státní zástupkyně neoznačila za vadný. Je však zřejmé, že dozorující státní zástupkyně si byla protiprávnosti postupu policejního orgánu vědoma. Stěžovatel napadá nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost vyrozumění policejního orgánu, nedůvodnost postupu, protože chybí důvody, pro něž by mohl policejní orgán spolu s dozorující státní zástupkyní krátit právo stěžovatele jako obviněného (jak z toho důvodu, že odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání je obsáhlé, tak proto, že navazuje na dlouho trvající prověřování, které navíc je důsledkem nově vydaného usnesení navazujícího na přezkum dozorového/dohledového orgánu). 7. Pokud má stěžovatel právo brojit stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání co do výroku i jeho odůvodnění, musí mít možnost konfrontovat údaje sdělené policejním orgánem v usnesení s jemu známými skutečnostmi. Bez umožnění obhájci nahlížet do spisu není tento pomocí stížnosti schopen obviněného efektivně obhajovat, jelikož obvykle nedisponuje ani zlomkem skutkových zjištění, ze kterých orgány činné v trestním řízení při vydání usnesení o zahájení trestního stíhání vycházely. Obhájce stěžovatele tak má k dispozici co do odůvodnění pouze usnesení o zahájení trestního stíhání a vlastní skutkový popis od svého klienta. 8. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. Jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, ve kterém Ústavní soud může rozhodnout jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. 9. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Není součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřízen, a nezasahuje do rozhodovací činnosti soudů vždy, když došlo k porušení "běžné zákonnosti nebo k jiným nesprávnostem", ale až tehdy, představuje-li takové porušení zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 1995 sp. zn. II. ÚS 45/94 (N 5/3 SbNU 17), všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. V řízení o ústavní stížnosti tedy není sama o sobě významná námitka "nesprávnosti" napadeného rozhodnutí, a není rozhodné, je-li dovozována z hmotného či procesního (podústavního) práva. 10. Ústavní soud opakovaně judikuje, že jeho zásah do probíhajícího přípravného řízení je možný jen za splnění velmi přísných podmínek [srov. např. nález ze dne 16. 9. 2010 sp. zn. III. ÚS 3221/09 (N 197/58 SbNU 741)]. Je tomu tak proto, že jde o první stadium trestního řízení, přičemž na rozhodování a postup orgánů činných v trestním řízení není možno na samotném počátku celého řízení klást takové nároky, jako na rozhodnutí a postup soudu v hlavním líčení. Taktéž v tomto stadiu není známo, z