II.ÚS 3252/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3252/24 ze dne 26. 3. 2025 Překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Dity Řepkové a Jana Svatoně o ústavní stížnosti stěžovatelů Jany Staňkové, Miroslava Staňka a Evy Lattenbergové, zastoupených Mgr. Zdeňkem Vojtáškem, advokátem, sídlem Fibichova 1141/2, Olomouc, proti výroku VII. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2024 č. j. 21 Co 202/2024-148 a výrokům XIV. a XV. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. února 2024 č. j. 28 C 80/2023-122, a s ní spojeném návrhu na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, takto: I. Výrokem VII. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2024 č. j. 21 Co 202/2024-148 byla porušena práva stěžovatelů zaručená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Výrok VII. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2024 č. j. 21 Co 202/2024-148 se proto ruší. III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. IV. Stěžovatelům se právo na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem nepřiznává. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to výroku VII. rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") a výroků XIV. a XV. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud"), přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. V ústavní stížnosti stěžovatelé dále navrhli, aby Ústavní soud uložil žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, povinnost nahradit stěžovatelům náklady řízení před Ústavním soudem, a to každému za dva úkony právní služby. 3. Z ústavní stížnosti, z napadených rozhodnutí a z vyžádaného soudního spisu se podává, že v předmětné věci vyšel obvodní soud ze zjištění, že stěžovatelé jako žalobci se v řízení před obecnými soudy domáhali po žalované náhrady nemajetkové újmy a náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen "zákon č. 82/1998 Sb." Každý ze stěžovatelů požadoval zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím (obvodní soud ve svém rozsudku nesprávně uvedl částku 40 000 Kč) jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Jeseníku (dále též jen "okresní soud") pod sp. zn. 13 D 211/2016 (dále též jen "posuzované řízení"). Dále se domáhali každý z nich zaplacení částky 30 000 s příslušenstvím, jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu (představující duševní útrapy) vzniklou v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní komisařky - notářky JUDr. Radmily Krátké (dále i jen "soudní komisařky") v posuzovaném řízení, a konečně se domáhali zaplacení částky 9 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody vzniklé v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní komisařky v posuzovaném řízení. 4. V záhlaví uvedeným rozsudkem obvodní soud konstatoval, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 13 D 211/2016 došlo k porušení práva stěžovatelů - první stěžovatelky jako žalobkyně a), druhého stěžovatele jako žalobce b) a třetí stěžovatelky jako žalobkyně c) na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I.). Dále obvodní soud uložil žalované povinnost zaplatit první stěžovatelce 35 625 Kč s příslušenstvím (výrok II.), druhému stěžovateli 35 625 Kč s příslušenstvím (výrok III.) a 4 050 Kč s příslušenstvím (výrok V.) a třetí stěžovatelce 35 625 Kč s příslušenstvím (výrok IV.) a 4 050 Kč s příslušenstvím (výrok VI.). Obvodní soud rovněž konstatoval, že v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 13 D 211/2016 došlo nesprávným úředním postupem notářky JUDr. Radmily Krátké k porušení práva na spravedlivý proces druhého stěžovatele (výrok VII.) a třetí stěžovatelky (výrok VIII.), a zamítl žalobu v rozsahu, v němž se první stěžovatelka domáhala shodného konstatování porušení svého práva na spravedlivý proces (výrok X.). Dále zamítl žalobu v rozsahu, v němž se stěžovatelé domáhali konstatování, že usnesením okresního soudu ze dne 11. 6. 2019 č. j. 13 D 211/2016-95, které nabylo právní moci dne 11. 6. 2019, došlo k zásahu do práva první stěžovatelky, druhého stěžovatele a třetí stěžovatelky na spravedlivý proces zaručeného v čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny (výrok IX.) a žalobu rovněž zamítl v rozsahu, v němž se první stěžovatelka po žalované domáhala zaplacení 73 375 Kč s příslušenstvím (výrok XI.), druhý stěžovatel zaplacení 69 325 Kč s příslušenstvím (výrok XII.) a třetí stěžovatelka zaplacení 69 325 Kč s příslušenstvím (výrok XIII.). O nákladech řízení rozhodl obvodní soud tak, že ve vztahu mezi první stěžovatelkou a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok XIV.) a že žalovaná je povinna zaplatit druhému stěžovateli a třetí stěžovatelce náklady řízení ve výši 56 400 Kč (výrok XV.). 5. Jde-li o nákladové výroky rozsudku obvodního soudu, proti kterým ústavní stížnost směřuje, obvodní soud výrok o nákladech řízení mezi první stěžovatelkou a žalovanou odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Dále obvodní soud doslova uvedl, že "první stěžovatelka požadovala zaplacení částky ve výši 79 000 Kč [náklady právního zastoupení v podkladovém řízení a v řízení o obnovu v celkové výši 9 000 Kč, nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení ve výši 40 000 Kč a nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup notářky ve výši 30 000 Kč]. Předmětem řízení tak byly dva nároky - u nároku na náhradu škody byla první stěžovatelka zcela neúspěšná a u nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení byla první stěžovatelka částečně úspěšná v kontextu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, podle něhož i částečné vyhovění žalobě v podobě částečně přiznané částky na přiměřeném zadostiučinění, je ve svém důsledku plným úspěchem žalobce ve věci. Za tarifní hodnotu obvodní soud podle § 12 odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (tj. u náhrady škody 9 000 + u nemajetkové újmy 100 000 Kč (2x 50 000 Kč) - srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). První stěžovatelka byla úspěšná v rozsahu 50 000 Kč (nemajetková újma - délka řízení) a neúspěšná v částce 59 000 Kč (majetková škoda a nemajetková újma - nesprávný úřední postup). První stěžovatelka proto byla v řízení úspěšná v rozsahu 46 % a žalovaná v rozsahu 54 %. S ohledem na uvedené dospěl obvodní soud k závěru, že poměr úspěchu a neúspěchu byl v podstatě stejný, proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok o nákladech řízení mezi druhým stěžovatelem, třetí stěžovatelkou a žalovanou obvodní soud odůvodnil § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Každý ze stěžovatelů požadoval zaplacení částky ve výši 79 000 Kč (náklady právního zastoupení v podkladovém řízení a v řízení o obnovu v celkové výši 9 000 Kč, nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení ve výši 40 000 Kč a nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup notářky ve výši 30 000 Kč). Předmětem řízení tak byly dva nároky - u nároku na náhradu škody byli stěžovatelé částečně úspěšní a rovněž u nároku na náhradu nemajetkové újmy v kontextu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, podle něhož i částečné vyhovění žalobě v podobě částečně přiznané částky na přiměřeném zadostiučinění (platí i v případě konstatování porušení práva, pozn. soudu), je ve svém důsledku plným úspěchem žalobce ve věci. Za tarifní hodnotu podle § 12 odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu považoval obvodní soud součet tarifních hodnot spojených věcí 109 000 Kč (tj. u náhrady škody 9 000 Kč + u nemajetkové újmy 100 000 Kč (2x 50 000 Kč). Stěžovatelé byli úspěšní v rozsahu 104 050 Kč (nemajetková újma - délka řízení, nemajetková újma - nesprávný úřední postup a majetková škoda - náklady v řízení o obnovu) a neúspěšní v částce 4 950 Kč (majetková škoda - náklady v obnoveném dědickém řízení). Druhý stěžovatel a třetí stěžovatelka proto byli v říz