II.ÚS 3385/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3385/24 ze dne 5. 2. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců Jana Wintra a Dity Řepkové ve věci ústavní stížnosti Jitky B., Tomáše B., nezletilé Anežky B., nezletilého Pavla B. a nezletilého Dušana B. (jedná se o pseudonymy), zastoupených advokátem JUDr. Filipem Matoušem, sídlem Lazarská 6, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 2410/2023-420 ze dne 16. října 2024, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a společnosti Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, sídlem Vančurova 1548, Kladno, a společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8 - Karlín, jako vedlejších účastnic řízení, takto: Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3385/24. Odůvodnění: 1. Soudce Jaromír Jirsa, povolaný předsedou II. senátu k zastoupení nepřítomného člena II. senátu při jednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3385/24, oznámil předsedovi I. senátu, že by mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti v dané věci. Důvodem je okolnost, že zástupce stěžovatelů advokáta JUDr. Filipa Matouše zná osobně řadu let, jelikož jde o jeho letitého kamaráda, se kterým udržuje kontakty i v současnosti. 2. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. 3. V posuzované věci existuje určitý poměr rozhodujícího soudce k zástupci stěžovatelů. Ačkoli je atributem nestranného rozhodování schopnost soudce oddělit osobní a profesní život, nutno rozlišovat, zda vztah (poměr) soudce k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci není natolik intenzivní, že by mohl vzbudit pochybnosti o jeho nepodjatosti. K vyloučení soudce přitom nemusí být prokázáno, že je vskutku podjatý, nýbrž postačují legitimní pochybnosti o tom, že podjatý není. Obecně pak platí, že k vyloučení soudce pro jeho poměr k zástupci účastníka řízení musí být daný vztah vyšší intenzity než např. u poměru k věci. 4. Typicky tedy z projednání a rozhodování věci nebývá vyloučen např. soudce, který zástupce účastníka řízení toliko zná nebo k němu má vztah ryze profesní apod., avšak bližší kontakty neudržují. V posuzované věci jsou však okolnosti jiné, neboť soudce Jaromír Jirsa uvedl, že zástupce stěžovatelky je jeho letitý kamarád, se kterým dodnes udržuje kontakt. Jejich vztah tedy není ryze profesní; lze se domnívat, že kontakty soudce a advokáta jsou v tomto případě z hlediska významu pro posouzení (ne)vyloučení soudce spíše intenzivnější než je běžné u dvou kolegů z profese. Posuzováno z vnějšího (objektivního) pohledu nezávislého pozorovatele tak nelze zcela vyloučit pochybnosti o nepodjatosti soudce. 5. Právě s důrazem na objektivní hledisko posuzování nestrannosti soudce dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3385/24. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. února 2025 Tomáš Langášek v. r. předseda senátu