II.ÚS 3494/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3494/25 ze dne 27. 3. 2026 Doplnění odůvodnění blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně (soudce zpravodaje) a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelů a) L. S. a b) M. S., zastoupených Mgr. Štěpánem Malčíkem, advokátem, sídlem Hlinky 138/27, Brno, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 22. 9. 2025, č. j. ZT 131/2025-34, a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství kraje Vysočina, Územního odboru Třebíč, Oddělení hospodářské kriminality ze dne 30. 7. 2025, č. j. KRPJ-58205-130/TČ-2024-161081-BRA, za účasti Okresního státního zastupitelství v Třebíči a Policie České republiky, Krajského ředitelství kraje Vysočina, Územního odboru Třebíč, Oddělení hospodářské kriminality, jako účastníků řízení, takto: I. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 22. 9. 2025, č. j. ZT 131/2025-34, byla porušena práva stěžovatelů na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Okresního státního zastupitelství v Třebíči ze dne 22. 9. 2025, č. j. ZT 131/2025-34, se ruší. III. Stěžovatelům se náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem nepřiznává. IV. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. ___________________ *) ve znění opravného usnesení ze dne 4. 5. 2026 Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a napadená rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva podle čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Stěžovatelé zároveň žádají o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, neboť trestní stíhání jim způsobuje újmu. Stěžovatelé jsou vedeni jako obvinění, což zasahuje do jejich osobního, profesního i právního postavení. Jsou nuceni vynakládat značné úsilí a náklady na svou obranu. Odkladem vykonatelnosti by oproti tomu nebyl ohrožen veřejný zájem a poškozený by taktéž nebyl dotčen na svých právech. Ústavní soud vyhověl tomuto návrhu stěžovatelů a odložil vykonatelnost napadeného usnesení policejního orgánu usnesením ze dne 7. 1. 2026. 3. Stěžovatelé žádají taktéž o přiznání náhrady nákladů právního zastoupení. Uvádějí, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2022, č. j. KSBR 47 INS 15271/2022-A-7 byl zjištěn úpadek stěžovatele a povoleno jeho oddlužení, přičemž následně mu byl schválen splátkový kalendář. Usnesením téhož soudu ze dne 6. 2. 2023, č. j. KSBR 47 INS 18652/2023-A-8, byl zjištěn úpadek stěžovatelky a povoleno její oddlužení, přičemž následně jí byl schválen splátkový kalendář. Stěžovatelé detailně popisují své majetkové poměry a uzavírají, že tyto jsou velmi nepříznivé, a tudíž jsou přesvědčeni, že by náklady jejich právního zastoupení měl nést stát. 4. Ústavní soud si za účelem posouzení důvodnosti ústavní stížnosti vyžádal spis vedený u policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství kraje Vysočina, Územního odboru Třebíč, Oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán"), z něhož se podávají následující skutečnosti. Usnesením policejního orgánu ze dne 30. 7. 2025, č. j. KRPJ-58205-130/TČ-2024-161081-BRA, bylo proti stěžovatelům zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství. Toho se měli, stručně řečeno, dopustit tím, že, vědomi si své nepříznivé finanční situace vyplývající z jejich společného závazku ve výši nejméně 2 000 000 Kč vůči P. T., v úmyslu obohatit se stěžovatel inicioval uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 300 000 Kč s poškozeným V. F., kterou následně uzavřela stěžovatelka též v úmyslu se obohatit, přestože si byla vědoma své vlastní nepříznivé finanční situace. Nacházela se totiž v exekuci na částku ve výši nejméně 111 168,33 Kč a v závazku ve formě hypotečního úvěrů ve výši nejméně 2 195 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky oba stěžovatelé použili k úhradě svých dosavadních závazků, splacení zápůjčky dvakrát oddálili a poté postupně podali insolvenční návrhy s návrhem na oddlužení. 5. Stěžovatelé napadli usnesení policejního orgánu blanketní stížností, v níž bylo uvedeno, že stížnost bude odůvodněna nejpozději do 14 dnů od seznámení se se spisem, k čemuž došlo dne 11. 9. 2025. Blanketní stížnost stěžovatelů byla nyní napadeným usnesením Okresního státního zastupitelství v Třebíči (dále jen "okresní státní zastupitelství") ze dne 22. 9. 2025 zamítnuta jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu. Okresní státní zastupitelství v napadeném usnesení uvedlo, že stěžovatelům poskytlo lhůtu k odůvodnění stížnosti, čehož však ani po nahlédnutí do spisu nevyužili. Usnesení ze dne 22. 9. 2025 bylo obhájci stěžovatelů dodáno do datové schránky dne 22. 9. 2025 a poté doručeno dne 26. 9. 2025. Dne 23. 9. 2025 obhájce doručil do datové schránky policejního orgánu podání datované dnem 22. 9. 2025 s označením "Stížnost obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání-doplnění". S ohledem na skutečnost, že státní zástupkyně již v mezidobí o blanketní stížnosti rozhodla, vyrozuměla o tomto obhájce přípisem ze dne 26. 9. 2025, č. j. ZT 131/2025-57, a dále sdělila, že doplněné odůvodnění stížnosti bude vyhodnoceno jako součást obhajoby a bude založeno do vyšetřovacího spisu. II. Argumentace stěžovatelů 6. Stěžovatelé namítají nedostatečné odůvodnění obou napadených rozhodnutí, zejména usnesení policejního orgánu, které podle nich neobsahuje znaky subjektivní stránky trestného činu, takže není zřejmé, zda měli stěžovatelé předmětný přečin spáchat nedbalostně, či úmyslně. Usnesení okresního státního zastupitelství je údajně povšechné, bez uvedení konkrétního rozhodovacího přezkumu a bez rozhodovacích důvodů. 7. Stěžovatelé dále vytýkají okresnímu státnímu zastupitelství, že rozhodlo o jejich blanketní stížnosti proti usnesení policejního orgánu předčasně. Obhájce stěžovatelů v blanketní stížnosti uvedl, že ji odůvodní nejpozději do 14 dnů poté, co mu bude umožněno nahlédnout do spisu, tj. lhůta měla uplynout až dne 25. 9. 2025, avšak o stížnosti bylo rozhodnuto již dne 23. 9. 2025. Stěžovatelé, resp. jejich obhájce, nebyli nijak vyrozuměni o tom, že by lhůta byla nepřiměřená, a měli tedy legitimní očekávání, že lhůta jimi určená je akceptována. Postup okresního státního zastupitelství je v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2934/21. Státní zástupkyně, nesouhlasila-li s délkou lhůty, měla stěžovatele informovat o stanovení jiné lhůty, nicméně tak neučinila a naprosto nepředvídatelně o stížnosti rozhodla před uplynutím lhůty, kterou si stěžovatelé vymínili. 8. Stěžovatelé k věci dále podotýkají, že prověřování trvalo téměř 14 měsíců, kdy lhůta byla opakovaně prodlužována. O to víc je absurdní, že stěžovatelům nebyla dána ani lhůta 14 dnů na doplnění stížnosti po seznámení se spisem. III. Vyjádření účastníků řízení a replika stěžovatelů 9. Ústavní soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k ústavní stížnosti stěžovatelů. 10. Policejní orgán se k ústavní stížnosti nevyjádřil. 11. Okresní státní zastupitelství se domnívá, že ústavní stížnost je nepřípustná, neboť stěžovatelé nevyčerpali všechny prostředky nápravy, zejména v podobě dohledu vyššího státního zastupitelství. 12. Jde-li o lhůtu k odůvodnění blanketní stížnosti, účastník uvádí, že byla doručena do datové schránky policejního orgánu dne 28. 8. 2025, tj. v zákonné lhůtě. Dne 4. 9. 2025 bylo ze strany policejního orgánu se zvoleným obhájcem dohodnuto nahlédnutí do spisu na den 11. 9. 2025. Dne 11. 9. 2025 obhájce nahlédl do spisu, přičemž zpracovatelka spisu po dohodě se státní zástupkyní sdělila tohoto dne obhájci, aby odůvodnění stížnosti předložil ve lhůtě do 18. 9. 2025, tj. do týdne od nahlédnutí do spisu. S ohledem na složitost a skutkové okolnosti věci tuto lhůtu státní zástupkyně vyhodnotila jako zcela přiměřenou (pozn. spis má k dnešnímu dni 739 stran a jedná se o dva šanony). Dne 19. 9. 2025 policejní orgán předložil spisový materiál státní zástupkyni k rozhodnutí o stížnosti, a to se sdělením, že obhájce do 19. 9. 2025 nedoručil policejnímu orgánu doplnění stížnosti. Státní zástupkyně následně usnesením ze dne 22. 9. 2025, č. j. ZT 131/2025-34, rozhodla podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu o zamítnutí stížnosti proti napadenému usnesení. Podrobně odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí. 13. Účastník dále shrnuje, že stížnost byla podána fakticky dne 28. 8. 2025 a státní zástupkyně rozhodla dne 22. 9. 2025. Tuto skutečnost nelze považovat za jakkoliv nestandardní. Státní zástupkyně