II.ÚS 470/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 470/25 ze dne 4. 8. 2025 Právo na dodatečné účinné vyšetřování aneb právo pozůstalých nahlížet do spisu GIBS po střelbě na FF UK   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jaromíra Jirsy a soudce zpravodaje Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele L. K., zastoupeného prof. JUDr. Tomášem Gřivnou, Ph.D., advokátem, sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1, proti vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 10. prosince 2024, č. j. 1 VZN 1757/2024-23, vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 17. září 2024, č. j. 2 KZN 42/2024-17, a trvajícímu jinému zásahu Generální inspekce bezpečnostních sborů spočívajícímu v nezpřístupnění spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu příslušníků Policie České republiky při zásahu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ze dne 21. 12. 2023, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Praze, Městského státního zastupitelství v Praze a Generální inspekce bezpečnostních sborů, jako účastníků řízení, takto: I. Generální inspekce bezpečnostních sborů postupem spočívajícím v nezpřístupnění spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu Policie České republiky při zásahu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ze dne 21. 12. 2023 porušila základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život podle článku 6 Listiny základních práv a svobod a článku 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Generální inspekci bezpečnostních sborů se zakazuje, aby pokračovala v porušování stěžovatelových základních práv, a přikazuje se jí, aby stěžovateli zpřístupnila spis související s šetřením shora uvedeného postupu Policie ČR, vedený pod č. j. GI-4151-70/ČJ-2023-842011-K. III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. IV. O. J., B. J. a L. A. se postavení vedlejších účastníků řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Skutkový stav věci a průběh předchozího řízení 1. Ústavní soud se v nyní posuzované věci zabýval ústavností postupu a rozhodnutí policejních orgánů a státních zastupitelství v souvislosti s šetřením postupu příslušníků Policie ČR při zásahu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ("FF UK") dne 21. 12. 2023. Obětí střelby na této fakultě se stala rovněž stěžovatelova dcera. 2. Z obsahu ústavní stížnosti a přiložených listin se podává, že podáním ze dne 18. 6. 2024 se stěžovatel u Generální inspekce bezpečnostních sborů ("GIBS") domáhal nahlédnutí do spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu příslušníků Policie České republiky při zásahu v budově FF UK. GIBS stěžovatele dopisem ze dne 27. 6. 2024 vyrozuměla, že jeho žádosti o nahlédnutí do spisového materiálu nevyhoví, neboť šetření týkající se postupu příslušníků Policie České republiky při zásahu na FF UK nevedla podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), nýbrž v rámci plnění dalších úkolů GIBS podle § 2 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů ("zákon o GIBS"). V průběhu šetření nezjistila GIBS skutečnosti, které by ji opravňovaly k zahájení úkonů trestního řízení ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu. GIBS dále uvedla, že prověřováním okolností střelby na FF UK se zabývala Policie České republiky, konkrétně pak Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy (pozn. Ústavního soudu: usnesením tohoto policejního orgánu č. j. KRPA-417973-1387/TČ-2023-000071 ze dne 14. 6. 2024 byla trestní věc podle § 159a odst. 2 trestního řádu odložena, neboť podezřelý spáchal na místě činu sebevraždu). Z hlediska uplatnění procesních práv včetně práva nahlížet do spisu, GIBS stěžovatele odkázala právě na toto trestní řízení. 3. Stěžovatel následně (31. 7. 2024) podal Městskému státnímu zastupitelství v Praze ("městské státní zastupitelství") podnět k přezkumu postupu GIBS, který nepovažoval za zákonný, neboť se v řízení vedeném GIBS považoval za poškozeného ve smyslu trestního řádu. Uvedl, že přestože GIBS nezahájila trestní řízení, nebrání to státnímu zástupci, aby podle § 157 odst. 2 písm. a) trestního řádu policejnímu orgánu uložil provedení takových úkonů, které je oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Dle stěžovatele byl coby poškozený současně oprávněn vyžadovat od policejního orgánu spisy včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení. 4. Státní zástupce městského státního zastupitelství napadeným vyrozuměním stěžovateli sdělil, že GIBS ve věci vedené pod č. j. GI-4151-70/ČJ-2023-842011-K nevedla prověřování, nýbrž opatřovala a vyhodnocovala podklady v rámci zákonných povinností vyplývajících ze zákona o GIBS. Účelem šetření bylo zjištění, zda v souvislosti s činy D. K. mohlo dojít ze strany některého příslušníka či zaměstnance Policie České republiky k jednání, které by nasvědčovalo podezření ze spáchání trestného činu. Po přezkoumání spisu GIBS dospělo městské státní zastupitelství k závěru, že není důvod ukládat provedení dalších úkonů podle § 157 odst. 2 trestního řádu směřujících k objasnění věci, neboť v celém průběhu opatřování a vyhodnocování informací o činnosti Policie České republiky v souvislosti s činy D. K. nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující podezření ze spáchání trestného činu osobou spadající do působnosti GIBS. 5. Podáním ze dne 5. 11. 2024 se stěžovatel obrátil na Vrchní státní zastupitelství v Praze ("vrchní státní zastupitelství"). Zdůraznil, že bez možnosti přístupu do spisu se nemůže přesvědčit, zda GIBS a státní zástupce vyhodnotili všechny relevantní informace objektivním způsobem. Dovolával se svého práva na účinné vyšetřování, které musí být nestranné, důkladné a dostatečné, rychlé a podrobené kontrole veřejnosti a umožňující aktivní participaci poškozeného. 6. Vrchní státní zastupitelství vyhodnotilo podání stěžovatele jako podnět k výkonu dohledu nad postupem městského státního zastupitelství ve smyslu § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Napadeným rozhodnutím jej označilo za nedůvodný, neboť v namítaném postupu městského státního zastupitelství nezjistilo pochybení, a zopakovalo, že GIBS na základě provedeného šetření neshledala ze shromážděných podkladů podezření ze spáchání trestného činu (zabývalo se trestnými činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, či maření úkolu úřední osoby podle § 330 téhož zákona), a proto nevyvstal důvod k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a zahájení prověřování podle § 158 odst. 3 a násl. trestního řádu. Vrchní státní zastupitelství doplnilo, že pozitivní závazek státu vést účinné vyšetřování byl naplněn v souvislosti se shora uvedeným řízením vedeným Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy, v němž stěžovatel aktivně uplatnil práva poškozeného. Potvrdilo rozhodnutí GIBS, jež stěžovateli neumožnila nahlédnout do spisu, neboť šetření GIBS v režimu § 2 odst. 4, 5 zákona o GIBS je neveřejné a státní zástupce není orgánem, který by případně přezkoumával důvodnost odepření nahlédnutí do spisu GIBS vedeného ohledně šetření, ve kterém se nejedná o prověřování podezření ze spáchání trestného činu, neboť pouze ohledně takového řízení (§ 2 odst. 1, 2 zákona o GIBS) může uplatnit svá dozorová oprávnění. II. Argumentace stěžovatele 7. Stěžovatel se domáhá zrušení napadených rozhodnutí a současně Ústavní soud žádá, aby vrchnímu státnímu zastupitelství zakázal pokračovat v zásazích porušujících právo stěžovatele na účinné vyšetřování a přikázal mu, aby pokračovalo v řízení o podání stěžovatele ze dne 5. 11. 2024 (z hlediska petitu ústavní stížnosti srov. dále). Dovolává se porušení svých základních práv zaručených čl. 2 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva"). 8. Stěžovatel uvádí, že rozhodnutím vrchního státního zastupitelství, a před tím též rozhodnutím a postupem městského státního zastupitelství a GIBS, bylo porušeno jeho právo na účinné vyšetřování. S odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ("ESLP") i Ústavního soudu vymezuje základní východiska tohoto pozitivního lidskoprávního závazku včetně povinnosti zajistit aktivní účast poškozeného i kontrolu ze strany veřejnosti. Zdůrazňuje, že právo na účinné vyšetřování svědčí i pozůstalým. Stěžovatel předkládá z jeho pohledu ústavně konformní výklad pojmu "vyšetřování", které - coby institut, jenž má původ v judikatuře ESLP - nelze omezovat vnitrostátní úpravou, např. zahájením trestního stíhání či zahájením úkonů trestního řízení. Opětovně se dovolává práva nahlédnout do spisu. Stěžovatel rozporuje závěr vrchního státního zastupitelství, že "GIBS nepřijala oznámení obsahující hájitelné tvrzení o podezření ze spáchání trestného činu (zejména) příslušníkem Policie ČR". Odkazuje na Zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ze dne 23. 1. 2025, která upozorňuje na některé nedostatky v oblasti operačního a taktického řízení před zaháj