II.ÚS 489/26 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 489/26 ze dne 19. 5. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Evy Hušákové, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. ICm 1644/2024-61 ze dne 5. ledna 2026, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Insolvenční agentury v.o.s., jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní soud obdržel dne 19. 2. 2026 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, kterým stěžovatelka brojí proti v záhlaví označenému soudnímu rozhodnutí. 2. Návrh stěžovatelky není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků (zejm. § 30 a § 34 ve spojení s § 72 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatelka především není pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 téhož zákona). 3. Stěžovatelka byla o nutnosti právního zastoupení poučena a byla vyzvána k tomu, aby vadu spočívající v absenci právního zastoupení odstranila ve lhůtě 10 dnů. Stěžovatelka ve stanovené lhůtě zaslala Městskému soudu plnou moc udělenou jejímu synovi k zastupování v řízení vedeném před městským soudem. Městský soud tento dokument přeposlal Ústavnímu soudu. Následně Ústavní soud stěžovatelku opětovně vyzval na doložení právního zastoupení. Zdůraznil, že doložená plná moc je jednak udělená pro jiné řízení, jednak není udělená advokátovi, tedy právnímu profesionálovi. Ústavní soud stěžovatelce stanovil dodatečnou lhůtu 5 dnů na doložení řádného právního zastoupení. Stěžovatelka v této lhůtě již nijak nereagovala. 4. Ústavní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že povinné zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem není samoúčelným formalismem, který by měl jednotlivcům ztížit či snad znemožnit přístup k Ústavnímu soudu a dosažení spravedlivého rozhodnutí. Zastoupení advokátem má naopak zaručit, že podstata věci bude posouzena kvalifikovaným profesionálem. Ten může jednak posoudit, zda by podání ústavní stížnosti nebylo zjevně bezúspěšným uplatňováním práva (a tuto skutečnost případně svému klientovi sdělit), ale zejména zajistit, aby podání bylo sepsáno kvalifikovaně a mělo skutečný potenciál dosáhnout řešení příznivého pro jednotlivce, který namítá porušení svých ústavně zaručených práv. 5. Soudce zpravodaj tudíž návrh odmítl pro neodstraněné vady podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. května 2026 Martin Smolek v. r. soudce zpravodaj