II.ÚS 495/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 495/21 ze dne 15. 3. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky P. K., zastoupené JUDr. Jiřím Kovandou, advokátem se sídlem Balbínova 404/22, Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2020 č. j. 19 Co 246/2020-1011, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatelka se v ústavní stížnosti domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku pro tvrzený zásah do svého základního práva na soudní ochranu a spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelka dále tvrdí, že došlo k zásahu do jejího práva na rodinný život, zaručeného čl. 10 odst. 2 Listiny a na ochranu rodičovské výchovy a péče garantované čl. 32 odst. 4 Listiny. 2. Ústavní soud z ústavní stížnosti stěžovatelky a napadeného rozhodnutí zjistil, že Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 26. 6. 2020 č. j. 0 Nc 5141/2018-819 svěřil nezletilého syna stěžovatelky pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů do péče otce. Současně stanovil, že stěžovatelka je oprávněna se se synem stýkat každý sudý týden v roce vždy od pátku 15:00 hodin do pondělí 8:00 hodin, kdy k předávání nezletilého bude docházet ve školském zařízení, které nezletilý navštěvuje, dále každý lichý týden v roce vždy od středy 15:00 hodin do čtvrtka 8:00 hodin, kdy k předávání nezletilého bude docházet ve školském zařízení, které nezletilý navštěvuje, dále o Vánocích v sudém roce vždy od 26. 12. od 10:00 hodin do 1. 1. následujícího roku do 15:00 hodin a v lichém roce od 23. 12. od 15:00 hodin do 25. 12. do 15:00 hodin, kdy k předávání nezletilého bude docházet v místě bydliště otce, dále každý sudý rok o jarních prázdninách od soboty 10:00 hodin do neděle následující po uplynutí jednoho týdne do 16.00 hodin, kdy k předávání nezletilého bude docházet v místě bydliště otce, dále každý lichý rok o Velikonočních prázdninách ode dne předcházejícím těmto školním prázdninám od 15:00 hodin do Velikonočního pondělí 9:00 hodin, kdy k předávání nezletilého bude docházet v místě bydliště otce, dále o hlavních letních školních prázdninách po dobu dvou týdnů jdoucích po sobě v měsíci červenci a po dobu dvou týdnů jdoucích po sobě v měsíci srpnu s tím, že termín je matka povinna sdělit otci vždy nejpozději do 30. 4. každého roku, kdy k předávání nezletilého bude docházet v místě bydliště otce, to vše s tím, že pro dobu školních prázdnin a svátků platí speciální úprava styku uvedená shora a otec nezletilého je povinen matce nezletilého řádné předat a ke styku s matkou připravit a matka je povinna po ukončení styku nezletilého řádně otci odevzdat (výrok IV). Okresní soud při svém rozhodování přihlédl k závěrům znaleckého posudku a výpovědi znalkyně PhDr. Věry Pickové, která shledala, že ani jeden z rodičů nemá optimální výchovné schopnosti, nicméně jako méně rizikové vyhodnotila výchovné působení otce. Svěření nezletilého do péče otce podle okresního soudu navíc dává předpoklad, že otec bude respektovat soudní nařízení a umožní matce kontakt s nezletilým, aby tak bylo zajištěno právo nezletilého na kontakt s oběma rodiči, kteří mají právo i povinnost na něho výchovně působit. Okresní soud také podotkl, že nezletilý byl svěřen do péče otce na základě předběžného opatření, přičemž podle zpráv mateřské školy, opatrovníka i dětské lékařky nezletilý v péči otce prospívá, jeho zdravotní stav a celkový vývoj se zlepšují, otec aktivně spolupracuje se školkou i ošetřující lékařkou, k jeho péči nebyly zjištěny žádné připomínky. Okresní soud tedy uzavřel, že je v zájmu nezletilého, aby byl svěřen do péče otce. V této souvislosti okresní soud vysvětlil, že vzhledem ke komplikovanému vztahu rodičů by nebylo vhodné rozhodnout o střídavé péči o nezletilého. Odvolací soud k důkazu přečetl stěžovatelkou předložená odborná vyjádření znalce PhDr. Pavla Krále, Ph.D, jimiž se vyjádřil ke znaleckému posudku znalkyně PhDr. Věry Pickové ze dne 15. 2. 2020. Znalec zrekapituloval své odborné zkušenosti a uvedl, že nikoho ze zúčastněných (tedy rodiče ani nezletilého) osobně neviděl a nevyšetřil, avšak hodnotil posudek znalkyně PhDr. Pickové z formálního hlediska a uvedl, že jej považuje za nepřezkoumatelný. Přestože klinická část posudku byla podle znalce zpracována v zásadě správně, k postupu znalkyně měl výhrady kvůli absenci testové části, dále kritizoval znalkyní zvolenou strategii vyšetření účastníků a absenci kritérií podstatných pro hodnocení výchovných schopností rodičů, takže podle znalce zkoumaný znalecký posudek neobsahuje odborné obsahové požadavky. Obdobně odborným vyjádřením ze dne 2. 11. 2020 zkritizoval PhDr. Pavel Král, Ph.D. i posudek ze dne 9. 8. 2019 vypracovaný Mgr. Lenkou Čermákovou pro účely trestního řízení (v opatrovnickém řízení byl pouze předložen jako důkaz), opět bez toho, že by zúčastněné osobně viděl či vyšetřil. 3. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací v napadeném rozsudku k tomu uvedl, že odborným vyjádřením PhDr. Krále stěžovatelka podpořila svůj požadavek na vyhotovení revizního znaleckého posudku k posudku PhDr. Pickové, odvolací soud však žádný důvod pro takový postup neshledal. Odvolací soud totiž neshledal posudek okresním soudem ustanovené znalkyně PhDr. Věry Pickové jako nepřezkoumatelný, vadný či chybný. Znalkyně splnila znalecké zadání, posoudila osobnosti a výchovné schopnosti rodičů, vztahy mezi členy rodiny, vyhodnotila vztah nezletilého k rodičům a otázky týkající se vhodného výchovného prostředí, přičemž své závěry jasně a srozumitelně odůvodnila nejen v písemném znaleckém posudku, ale i při následném výslechu při jednání u okresního soudu. Nelze přehlédnout, že matka zpochybňuje závěry znalkyně PhDr. Pickové pomocí odborného vyjádření znalce, který (jak sám uvádí) je vojenským klinickým psychologem a žádného z účastníků osobně neviděl a nevyšetřil, takže (jakkoliv odvolací soud nezpochybňuje jeho odbornou erudici) jeho stanovisko nemůže závěry znalkyně zpochybnit ani po věcné stránce. Stěžovatelka dále namítala, že od zpracování znaleckého posudku uběhla již delší doba, což podle ní žádá jeho přezkoumání. Ani tento argument odvolací soud nesdílí. Okresní soud rozhodoval cca 4 měsíce od vyhotovení posudku, což nelze hodnotit jako nepřiměřenou prodlevu, a navíc žádný z účastníků netvrdil (ani v odvolacím řízení) natolik zásadní změnu v poměrech účastníků, která by mohla být důvodem pochybovat, že závěry znalkyně i nadále obstojí. K námitce stěžovatelky ohledně délky řízení krajský soud uvedl, že celková délka řízení byla výrazně ovlivněna skutečností, že okresní soud se v průběhu řízení musel vypořádat s celkem devíti návrhy na nařízení předběžného opatření (z toho sedmkrát podala návrh matka, jednou otec a jednou OSPOD), přičemž proti rozhodnutím okresního soudu bylo zpravidla podáno také odvolání a spis tedy musel být předložen odvolacímu soudu. Soudy dále řešily i námitku podjatosti soudkyně okresního soudu, kterou podala stěžovatelka, což také ovlivnilo délku řízení. Ostatně i aktuální matčin požadavek na zpracování revizního znaleckého posudku by znamenal nejen další prodloužení řízení, ale zejména i další traumatizaci nezletilého. Ze spisu je patrné, že nezletilý byl v uplynulých letech opakovaně dotazován na otázky týkající se poměrů v rodině, a to na policii i u okresního soudu v tomto řízení, opakovaně byl dotazován opatrovníkem a vyšetřován různými psychology a znalci. Jde o nyní sedmiletého chlapce, žáka 1. třídy základní školy, jehož rozumový a vývojový stav brání tomu, aby zcela a v plném rozsahu pochopil smysl řízení a orientoval se v něm. Jeho opakované výpovědi vedou jen k jeho další traumatizaci, neboť je stále dokola dotazován ke konfliktním vztahům mezi rodiči, které na něj neblaze doléhají. Z tohoto důvodu odvolací soud neprovedl stěžovatelkou navržený opakovaný výslech nezletilého v odvolacím řízení, neboť má za to, že nezletilý se k věci již několikrát a dostatečně vyjádřil a nelze očekávat, že jeho dalším výslechem budou zjištěny nové skutečnosti. 4. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti poukazuje na to, že docházelo v řízení k průtahům, neboť okresní soud spis s odvoláním stěžovatelky proti všem rozhodnutím o předběžných opatřeních soudu prvního stupně odeslal Krajskému soudu v Hradci Králové teprve 6. 6. 2019. Okresní soud v rámci nepředložení spisu měl takto podle stěžovatelky zdržet předložení jejích šesti odvolání. O prvním rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019, proti kterému bylo podáno odvolání, bylo rozhodnuto až 28. 6. 2019. V průběhu tohoto období proběhlo dalších 5 opatření, které odešly odvolacímu soudu společně až ve zmíněném termínu 6. 6. 2019. Podle stěžovatelky tak zejména delší lhůta pro vyřízení odvolání proti asistovanému styku ztížila situaci, a to tím spíše, že bylo krajským soudem zrušeno pro nezákonnost.