II.ÚS 72/26 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 72/26 ze dne 13. 5. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl předsedou senátu Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele J. K. W., t. č. ve věznici v Polské republice, zastoupeného JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem, sídlem Českobratrská 1403/2, Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 1. 2026, č. j. 2 To 88/2025-1270, za účasti Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Bod 14. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2026 sp. zn. II. ÚS 72/26 se opravuje tak, že se v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem: "Ústavní soud zaslal stěžovateli shora rekapitulovaná vyjádření k případné replice, čehož stěžovatel ve stanovené lhůtě využil. Stěžovatel uvádí, že vrchní soud uvedl své důvody pro nenařízení veřejného zasedání až nyní v rámci svého vyjádření k ústavní stížnosti, neboť v napadeném usnesení tato skutečnost není přezkoumatelně odůvodněna. Stěžovatel poukazuje na skutečnost, že rozhodování o předání na základě dvou evropských zatýkacích rozkazů nezakládá automaticky oprávnění obecných soudů v případě shledání podmínek pro předání na základě jednoho bez dalšího rozhodnout rovněž o předání na základě druhého evropského zatýkacího rozkazu. K tomuto však došlo ve stěžovatelově věci a stěžovatel tuto námitku uplatnil již ve své stížnosti proti usnesení krajského soudu, přičemž tato nebyla ze strany vrchního soudu přesvědčivě vypořádána. Každý evropský zatýkací rozkaz představuje samostatný titul a jako takový musí být samostatně přezkoumán. Soudy takto ve vztahu k jednomu z evropských zatýkacích rozkazů rezignovaly na samostatné posouzení splnění zákonných podmínek předání (případně splnění podmínek pro konání veřejného zasedání) a své rozhodnutí odůvodnily pouze odkazem na závěry učiněné v souvislosti s posuzováním druhého evropského zatýkacího rozkazu, čímž došlo k absenci řádného odůvodnění a takový postup zakládá protiústavní zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces." Odůvodnění: 1. Podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), předseda senátu opraví v rozhodnutí kdykoli i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. 2. Usnesením ze dne 21. 4. 2026 sp. zn. II. ÚS 72/26 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatele podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. 3. Dne 6. 5. 2026 obdržel Ústavní soud k sp. zn. II. ÚS 72/26 přípis, v němž právní zástupce stěžovatele Ústavní soud upozornil, že ačkoliv zaslal v poslední den stanovené lhůty, tj. 10. 4. 2026, repliku k obdrženým vyjádřením účastníka a vedlejšího účastníka řízení, tato replika nebyla v odmítavém usnesení Ústavního soudu zohledněna, když v bodě 14. usnesení bylo toliko uvedeno, že stěžovatel nevyužil svého práva repliky ve stanovené lhůtě. 4. Na základě uvedeného Ústavní soud zjistil, že v důsledku administrativního pochybení došlo k zaslání nesprávné, tj. nikoliv definitivní verze předmětného usnesení. Replika stěžovatele byla ve spise obsažena již dne 10. 4. 2026 a k rozhodnutí ve věci došlo až ke dni 21. 4. 2026. Ústavní soud byl tedy s jejím obsahem seznámen ke dni rozhodnutí a argumentace v ní obsažená byla zohledněna v odůvodnění. 5. Z uvedeného důvodu tedy Ústavní soud dospěl k závěru, že ve věci je nutno vydat opravné usnesení, v němž bude rekapitulován text repliky stěžovatele, a to podle § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s § 164 a § 167 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. května 2026 Jiří Přibáň v. r. předseda senátu