II.ÚS 730/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 730/25 ze dne 30. 4. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Lucie Kratochvílové, 2) MUDr. Pavla Diviše, 3) Martina Štochla, 4) Sylvy Trambové, 5) Jozefa Pálfyho a 6) Vlasty Pálfyové, všichni zastoupeni Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2024 č. j. 28 Co 2/2021-3090, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím byla porušena základní práva zakotvená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a z napadeného rozhodnutí se podává, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Okresní soud v Příbrami (dále jen "okresní soud") výrokem I. rozsudku ze dne 20. 8. 2020 č. j. 12 C 198/2009-1462, ve znění opravných usnesení ze dne 19. 12. 2022 č. j. 12 C 198/2009-2296 a ze dne 21. 12. 2023 č. j. 12 C 198/2009-2524 (dále jen "usnesení okresního soudu") rozhodl tak, že žalobu, kterou se žalobci a) - ddd) [celkem bylo žalobců 55; stěžovatelé 1) - 6) vystupovali v řízení před obecnými soudy jako žalobci e), m), s), u), mm), nn)] vůči žalovaným 1 - 249 se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pozemku p. č. X, zastavěná plocha a nádvoří, a budovy bez čísla popisného nebo evidenčního, stavby občanského vybavení, nacházející se na pozemku p. č. X v k. ú. J. (dále jen "předmětná nemovitost"), zamítl. Výrokem II. uvedeného rozsudku uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovaným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 3 814 694 Kč. Výrok I. napadeného rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že k okamžiku rozhodnutí nebyli všichni zapsaní podíloví spoluvlastníci předmětné nemovitosti účastníky řízení, což založilo takový nedostatek věcné legitimace, pro který nebylo možné žalobě vyhovět. Výrok II. napadeného rozhodnutí okresní soud odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), zásadou úspěchu ve věci. 3. Usnesením okresního soudu ze dne 21. 12. 2023 č. j. 12 C 198/2009-2524 bylo mj. rozhodnuto o zrušení napadeného rozhodnutí a o zastavení řízení ve vztahu k žalobcům o), t), gg), kk) a bbb) a ve vztahu k žalovaným 55), 63), 77), 103), 127), 129), 199) a 230), kteří zemřeli po vyhlášení napadeného rozhodnutí a v době jejich úmrtí již nebyli spoluvlastníky předmětné nemovitosti. Zároveň bylo rozhodnuto, že žádný z těchto účastníků nemá vůči druhé procesní straně právo na náhradu nákladů řízení. 4. Proti rozsudku okresního soudu podali žalobci zastoupení Mgr. Jiřím Kokešem odvolání. Proti uvedenému rozhodnutí okresního soudu se odvolala i žalobkyně ww), která mj. uvedla, že spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech nikdy nevlastnila a také se nikdy nestala účastníkem probíhajícího řízení. Podáním ze dne 22. 10. 2020 vzala žalobkyně ww) žalobu z těchto důvodů zpět. Podáním ze dne 23. 11. 2020 se proti rozhodnutí okresního soudu odvolala též žalobkyně ff). Uvedla, že k podání žaloby nikdy neudělila plnou moc, nestala se tedy účastníkem řízení. V průběhu odvolacího řízení vzali žalobci zastoupení Mgr. Jiřím Kokešem (tedy i stěžovatelé) dne 9. 1. 2024 žalobu zpět s odůvodněním, že žalobci a žalovaní již nedisponují spoluvlastnickými podíly k nemovitosti, která je předmětem žaloby, a tedy, že v důsledku změny spoluvlastnických vztahů odpadl předmět řízení. Uvedli, že mají za to, že v souladu s judikaturou Ústavního soudu by žádnému z účastníků neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, a to právě z toho důvodu, že předmět řízení odpadl z důvodu plynutí času, což nemůže jít k tíži těm účastníků, kteří spor nevyvolali. Žalovaní přitom před podáním žaloby neprojevili snahu spor řešit smírně. Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením rozsudek okresního soudu ve znění opravných usnesení ve vztahu mezi žalobci a) - n), p) - s), u) - ff), hh) - jj), 11) - aaa), ccc) a ddd) a žalovanými 1. - 54., 56. - 62., 64. - 76., 78. - 102., 104. - 126., 128., 130. - 198., 200. - 229., 231. - 249. zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.). 5. Jde-li o náklady řízení, kterých se podaná ústavní stížnost týká, krajský soud o nich rozhodl tak, že ve vztahu mezi žalobci a) - n), p) - s), u) - ff), hh) - jj), 11) - aaa), ccc) addd) a žalovanou 200. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani před krajským soudem (výrok II.). Ve vztahu mezi žalobkyní ff) a žalovanými 1. - 54., 56. - 62., 64. - 76., 78. - 102., 104. - 126., 128., 130. - 198., 201. - 229., 231. - 249. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani před krajským soudem (výrok III.). Dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem g) a žalovanými 1. - 54., 56. - 62., 64. - 76., 78. - 89., 90. - 102., 104. - 126., 128., 130. - 198., 201. - 229., 231. - 249. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani před krajským soudem (výrok IV.). Ve vztahu mezi žalobci a) - n), p) - s), u) - ee), hh) - jj), 11) - aaa), ccc) a ddd) a žalovanými 3., 11., 25., 26., 31., 47., 58., 59., 72., 85., 86., 90., 91., 165., 176., 177., 180. a 229. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani před krajským soudem (výrok V.). Dále rozhodl, že žalobci a) - f), h) - n), p) - s ), u) - ee), hh) - jj), ll) - aaa), ccc) a ddd) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovaným 1., 2., 4. - 10., 12. - 24., 27. - 30., 32. - 46., 48. - 54., 56., 57., 60. - 62., 64. - 71., 73. - 76., 78. - 84., 87. - 89., 92. - 102., 104. - 126., 128., 130. - 164., 166. - 175., 178., 179., 181. - 198., 201. - 228., 231. - 249. oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení před okresním soudem částku ve výši 1 026 201 Kč a na nákladech odvolacího řízení částku 8 712 Kč (výrok VI.). II. Argumentace stěžovatelů 6. V ústavní stížnosti stěžovatelé uvádějí, že pro zpětvzetí žaloby ve smyslu § 96 a násl. o. s. ř. se rozhodli zejména z toho důvodu, že u některých účastníků řízení odpadl předmět řízení, a to i zapříčiněním samotných žalovaných, když převážná většina spoluvlastnických podílů na výše specifikované nemovitosti byla na základě kupních smluv s městysem J. převedena na tuto obec. Krajský soud však v napadeném rozhodnutí tuto skutečnost nezohlednil. Stěžovatelé nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že "nelze mít za to, že by předmět řízení odpadl z důvodu plynutí času - nemovitost i v době rozhodování odvolacího soudu existuje a existující spoluvlastnictví by tedy v obecné rovině bylo stále možné zrušit a vypořádat", neboť bylo v zájmu všech účastníků na základě podání žaloby rozhodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, když žalovaní nedali žalobcům, a tedy i stěžovatelům, žádnou možnost uzavřít věc smírným řešením. Předmětem řízení tedy bylo zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vůči všem konkrétním spoluvlastníkům, kteří svým jednáním vůči žalobcům zapříčinili zahájení řízení u okresního soudu, neboť před podáním žaloby neprojevili zájem řešit věc smírnou cestou, naopak do jisté míry si šikanózním způsobem vynucovali výkon práva na užívání příslušných prostor. 7. Tyto skutečnosti podle stěžovatelů se zřetelem na judikaturu Ústavního soudu nasvědčují tomu, že soudy v předmětné věci neměly žalobcům, a tedy ani stěžovatelům, nákladovou povinnost stanovit. U některých spoluvlastníků (u žalobců, ale především u žalovaných) došlo k prodeji jejich podílů na výše specifikované nemovitosti. Proto postupně zanikal jejich podíl na nemovitosti a odpadal tak předmět sporu. I na uvedený případ pamatuje rozhodovací praxe Ústavního soudu, která dospěla k závěru, že "pokud odpadne předmět sporu v důsledku uplynutí času, nemohou se nepříznivé majetkové důsledky vyvolané tímto sporem dotknout toho účastníka řízení, který svým procesním úkonem spor nevyvolal" [srov. usnesení ze dne 1. 4. 2003 sp. zn. II. ÚS 563/01 (U 8/30 SbNU 519), nález ze dne 30. 6. 2020 sp. zn. IV. ÚS 682/20 (N 142/100 SbNU 552), nález ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19 (N 211/97 SbNU 260), či nález ze dne 23. 6. 2020 sp. zn. II. ÚS 645/20 (N 136/100 SbNU 499); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. 8. Napadené rozhodnutí krajského soud tak bylo pro stěžovatele překvapivé, neboť bylo v rozporu s jejich legitimním očekáváním. Překvapivost rozhodnutí podle stěžovatelů spočívá ve výš