II.ÚS 76/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 76/25 ze dne 3. 4. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelů V. H. a A. H., obou zastoupených JUDr. Martinou Hojdn Čejkovou, advokátkou, sídlem Francouzská 299/98, Praha 10 - Vršovice, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. října 2024 č. j. 14 Co 101/2024-512, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a nezletilé R. A. H., nezletilé V. J. H., nezletilé V. A. H., zastoupených statutárním městem Karlovy Vary, sídlem Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, a I. V., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím byla porušena základní práva zakotvená v čl. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále v čl. 5 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti, z napadeného rozhodnutí a z vyžádaného soudního spisu se podává, že Okresní soud v Karlových Varech (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 17. 1. 2024 č. j. 0 P 27/2023-423, 26 P a Nc 42/2023 neupravil styk navrhovatelky, čtvrté vedlejší účastnice, babičky (dále též jen "babička") s prvními třemi vedlejšími účastnicemi - nezletilými vnučkami (dále též jen "nezletilé") s odůvodněním, že styku brání napětí v rodině, histriónská porucha osobnosti babičky nezletilých a z ní vyplývající její neuspokojivý vztah s první stěžovatelkou, matkou nezletilých (dále jen "matka") a neschopnost jej obnovit, nerespektování potřeb a zájmů nezletilé první vedlejší účastnice a riziko, že nezletilé by mohly být vystaveny intrikám, sekýrování druhých a lžím. Možný styk s nezletilými babička vnímá pouze jako prostředek osobního potěšení a pomsty. Tím změnil předchozí rozsudek okresního soudu ze dne 8. 6. 2021 č. j. 24 Nc 7451/2020-137 (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) 3. Proti rozsudku okresního soudu podala čtvrtá vedlejší účastnice odvolání. Krajský soud v Plzni (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu tak, že babička je oprávněna se za přítomnosti druhého stěžovatele - otce nezletilých (dále jen "otec") nebo první stěžovatelky - matky (dále jen "matka") stýkat s nezletilými každou druhou neděli v měsíci, a to s první nezletilou od 13:00 hod. do 16:00 hod. a s druhou nezletilou a třetí nezletilou od 16:00 hod. do 18:00 hod. (výrok I.). Tím bylo ohledně první nezletilé změněno předchozí rozhodnutí soudu (výrok II.). Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III.). II. Argumentace stěžovatelů 4. V ústavní stížnosti stěžovatelé namítají, že styk babičky s nezletilými dětmi je pro nezletilé nežádoucí a nevhodný s ohledem na jejich nejlepší zájem, když s babičkou nemají vybudovaný žádný vztah, přičemž styk, zejména bez asistence rodičů, je pro ně až nebezpečný. Stěžovatelé opakovaně poukazují na to, že babička trpí histriónskou poruchou, což je závažná porucha osobnosti projevující se nestálostí a neadekvátní emoční reaktivitou babičky, účelovým lhaním, manipulací a vytvářením konfliktních situací. Tuto poruchu babička nepřiznává a odmítá podstupovat terapii. Uvedené stěžovatelé prokázali znaleckým posudkem MUDr. Vladislava Zelenky. Stěžovatelé dále poukazují na špatné chování babičky k první stěžovatelce, její dceři, které počalo již v době její nezletilosti a trvá až do současnosti. O nezletilé děti se babička zajímá jen v době předcházející soudním jednáním. 5. Stěžovatelé dále poukazují na to, že první nezletilá trpí dětským autismem, který vyžaduje speciální přístup, respektování zajetých stereotypů a usilovnou práci na rozvoji jejich intelektuálních schopností za použití speciálních hraček. Babička však používání těchto hraček odmítá, v problematice dětského autismu se nevzdělává a nepřispívá tak ke zlepšení zdravotního stavu nezletilé. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že způsob, jakým babička k této problematice přistupuje, je projevem jejího nedostatečného zájmu o nezletilou. Druhá nezletilá a třetí nezletilá jsou v příliš nízkém věku na to, aby se s babičkou začaly stýkat bez asistence rodičů. Babičku téměř neznají a nemají s ní vybudovaný vztah, přičemž náhle započatý styk bez asistence rodičů by pro ně byl unáhlený a nepříjemný. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že styk babičky s nezletilými dětmi není v jejich nejlepším zájmu, ani v nejlepším zájmu rodiny, neboť pro ně představuje riziko, kterému chtějí předcházet. 6. V této souvislosti stěžovatelé odkazují na odborné vyjádření MUDr. Vladislava Zelenky ze dne 10. 10. 2023, které však krajský soud při rozhodování o úpravě styku nevzal v úvahu. Z uvedeného vyjádření vyplynulo, že babička cíleně vytváří konfliktní situace, účelově lže a manipuluje tak s druhými. Stěžovatelé namítají, že krajský soud při svém rozhodování nezohlednil psychické problémy babičky a zdravotní stav první nezletilé. Stěžovatelé v odvolacím řízení navrhli vypracování znaleckého posudku za účelem prokázání, že babička s ohledem na histriónskou poruchu není schopná se starat o nezletilé vnučky, zejména o první nezletilou, která trpí dětským autismem. Stěžovatelé dále navrhli vypracování znaleckého posudku za účelem prokázání, že první nezletilá s ohledem na její dětský autismus potřebuje dodržovat striktně stanovený režim, který babička nedokáže dodržovat a respektovat. Tento znalecký posudek by měl rovněž prokázat, že nezletilá vyžaduje speciální přístup, který podpoří rozvoj jejich intelektuálních dovedností, přičemž babička tento speciální přístup nedokáže dodržovat. Tyto návrhy na doplnění dokazování krajský soud neprovedl, a ani se v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádal s tím, proč tyto důkazy neprovedl. 7. Stěžovatelé odkazují na nález Ústavního soudu ze dne 28. 7. 2022 sp. zn. II. ÚS 395/22 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), který poukazuje na důvodovou zprávu k Úmluvě o styku s dětmi (Rada Evropy. Explanatory Report to the Convention on Contact concerning Children. Štrasburk, 2003, s. 12), ve které se uvádí, že pokud styk s širším příbuzenstvem vede k rodinnému napětí, nemusí být již tento v nejlepším zájmu dítěte, což ostatně potvrdil i Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti (srov. usnesení ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. I. ÚS 2750/07 a usnesení ze dne 22. 1. 2015 sp. zn. III. ÚS 3694/14). Stěžovatelé dále odkazují na nález ze dne 30. 8. 2021 sp. zn. I. ÚS 1081/20 a usnesení ze dne 13. 12. 2022 sp. zn. II. ÚS 3155/22, ze kterých vyplývá, že rozhodnutí musí být v nejlepším zájmu dítěte. Při stanovení rozsahu styku dítěte s dalšími příbuznými je třeba pečlivě zvažovat nejlepší zájem dítěte, který může být oslaben mimo jiné i z důvodu existence napětí, konfliktů či vyhrocených vztahů mezi rodiči dítěte a příbuznými, o jejichž styku s dítětem je rozhodováno, a dále že rozhodnutím soudu o úpravě styku dítěte s osobou či osobami, jejichž styk s nezletilým si rodiče nepřejí, dochází ze strany soudu jednak k zásahu do jejich rodičovské odpovědnosti a jednak také ke znejistění dítěte v jeho primárním vztahu. Je tomu tak proto, že dítě by si bylo při výkonu styku nepochybně vědomo toho, že dělá něco, co si rodiče nepřejí a jednalo by tak, byť dovoleně, proti jejich vůli. III. Vyjádření účastníka řízení, vedlejších účastníků řízení a replika stěžovatelů 8. Soudce zpravodaj zaslal podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost k vyjádření čtvrté vedlejší účastnici, opatrovníkovi nezletilých a krajskému soudu. 9. Vedlejší účastnice ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedla, že krajský soud při svém rozhodování řádně zhodnotil všechny důkazní listiny, výpovědi všech účastníků a především zájem nezletilých dětí. V řízení nebylo prokázáno, že by styk babičky s vnučkami ohrožoval řádný vývoj nebo zdraví dětí. Poukazuje na to, že sami stěžovatelé ve své ústavní stížnosti připouštějí, že i přes jejich neochotu je v nejlepším zájmu nezletilých, aby měly možnost vytvářet a zachovávat blízké vztahy s dalšími členy rodiny. Soud přihlédl i k právům rodičů vyplývajícím z jejich rodičovské odpovědnosti za jejich nezletilé děti a omezil dobu styku nezletilých s jejich babičkou na tři hodiny u první nezletilé a na dvě hodiny u druhé a třetí nezletilé jednou za čtrnáct dní v neděli a navíc za asistence jednoho z rodičů. Argumentace rodičů o napjaté situaci a rodinném napětí vyplývajícím z vynuceného styku, která má vliv na citový, rozumový a mravní vývoj nezletilých, je podle názoru vedle