II.ÚS 894/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 894/24 ze dne 24. 6. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele M. G., zastoupeného JUDr. Davidem Karabcem, MPA, LL.M., advokátem, sídlem Na Spojce 610/6, Praha 10 - Vršovice, proti vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24. 4. 2024 č. j. 1 VZT 485/2023-221, vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. února 2024 č. j. KZV 11/2017-1010, vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 4. března 2024 č. j. KZV 11/2017-1053 a opatření Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, ze dne 6. června 2023 č. j. KRPS-251597-807/TČ-2014-010082, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Praze a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, sídlem Na Baních 1535, Praha 5 - Zbraslav, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 36 odst. 1, odst. 2, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že ve věci trestního stíhání stěžovatele pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (účinného do 30. 6. 2016), dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, byl v záhlaví specifikovaným opatřením policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán"), podle § 110 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přibrán znalecký ústav Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (dále jen "znalecký ústav") k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie, psychiatrie, neurologie, radiologie a zobrazovací, pro vyšetření stěžovatele. Na základě uvedeného opatření byl stěžovatel předvolán znaleckým ústavem k vyšetření na den 2. 2. 2024. 3. Ke stížnosti stěžovatele proti postupu policejního orgánu a znaleckého ústavu při vyšetření státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze (dále jen "krajské státní zastupitelství") stěžovateli napadeným vyrozuměním ze dne 15. 2. 2024 sdělil, že jeho uplatněnými námitkami se již dříve jak on, tak Vrchní státní zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") zaobírali a že byly shledány nedůvodnými. Současně dodal, že již v minulosti byl opakovaně upozorněn na to, že obsahově shodné podněty k výkonu dohledu nebudou již znovu přezkoumávány a že nebude ani vyrozumíván o jejich přijetí. Ke skutečnosti, že v čekárně před vyšetřovnou znaleckého ústavu se nacházeli policisté, vysvětlil, že tito se na místě zdržovali s ohledem na osobu stěžovatele, za účelem zajištění veřejného pořádku, a že na stěžovatele nevyvíjeli žádný nátlak. Dodal, že dostavoval-li by se stěžovatel v minulosti na předvolání k plánovaným vyšetřením řádně a včas a spolupracoval-li by s pracovníky znaleckého ústavu, nebylo by přítomnosti policistů na místě třeba. 4. S uvedeným vyrozuměním státního zástupce krajského státního zastupitelství vyjádřil stěžovatel podáním ze dne 26. 2. 2024 nesouhlas, ve kterém znovu zopakoval své shora zmíněné výhrady. Toto podání státní zástupce krajského státního zastupitelství posoudil jako podnět k provedení dohledu vrchním státním zastupitelstvím nad postupem krajského státního zastupitelství a napadeným vyrozuměním ze dne 4. 3. 2024 stěžovateli sdělil, že dané podání bylo postoupeno vrchnímu státnímu zastupitelství k výkonu dohledu. 5. Vrchní státní zástupkyně v podání ze dne 24. 4. 2024 č. j. 1 VZT 485/2023-221 uvedla, že dohled nad postupem krajského státního zastupitelství na základě podání stěžovatele ze dne 26. 2. 2024 proveden nebyl. Podání stěžovatele bylo vyhodnoceno jako obsahově shodný podnět po poučení podle § 1 odst. 4 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, v platném znění. Zdůraznila, že stěžovatel byl v minulosti o provedených dohledech řádně vyrozuměn, naposledy podáním ze dne 23. 1. 2024 č. j. 1 VZT 485/2023-164, a to společně s příslušným poučením. Nebyly tak podle ní shledány důvody k výkonu opakovaného dohledu nad postupem krajského státního zastupitelství. II. Argumentace stěžovatele 6. Stěžovatel v ústavní stížnosti po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení namítá, že při vyšetření za účelem znaleckého zkoumání byl vystaven nepřiměřenému psychickému nátlaku, neboť byl k vyšetření, v průběhu vyšetření (v čekárně) i po jeho skončení bezdůvodně doprovázen příslušníky Policie České republiky. Dále uvádí, že před vyšetřením mu nebyl předložen seznam vyšetřujících lékařů, přestože o něj na místě samém žádal. Tvrdí, že neurologické vyšetření nemohlo být provedeno, protože se ho nezúčastnil ani znalec v oboru neurologie, ani osoba zapsaná v seznamu osob zapojených do vědecko-výzkumné činnosti ústavu, která by takové vyšetření provedla. Pod nátlakem hrozícího uložení pořádkové pokuty nebo předvedení se podrobil toliko vyšetření psychologickému a psychiatrickému. Poukazuje na podjatost znaleckého ústavu a na skutečnost, že je osobou dlouhodobě invalidní, tedy zařazenou do okruhu osob zranitelných, které nesmí být vystavovány žádné diskriminaci a šikaně, jde-li o výkon procesních práv. 7. Závěrem ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje odklad vykonatelnosti shora označeného opatření policejního orgánu s tím, že jeho výkon by mohl mít pro něj zvlášť nepříznivé následky spočívající ve vadném rozhodnutí soudu na základě vypracovaného znaleckého posudku. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená v ústavní stížnosti. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a jeho ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva. Za poslední procesní prostředek považoval Ústavní soud vyrozumění vrchní státní zástupkyně ze dne 24. 4. 2024 č. j. 1 VZT 485/2023-221 (sub bod 5.), ač stěžovatel v ústavní stížnosti toto nenapadá, neboť bylo vydáno až po podání ústavní stížnosti. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 9. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Není součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřízen, a nezasahuje do rozhodovací činnosti soudů vždy, když došlo k porušení "běžné zákonnosti nebo k jiným nesprávnostem", ale až tehdy, představuje-li takové porušení zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 1995 sp. zn. II. ÚS 45/94 (N 5/3 SbNU 17); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. V řízení o ústavní stížnosti tedy není sama o sobě významná námitka "nesprávnosti" napadeného rozhodnutí, a není rozhodné, je-li dovozována z hmotného či procesního (podústavního) práva. 10. Ústavní soud považuje za potřebné připomenout svou ustálenou judikaturu zdůrazňující zásadu subsidiarity přezkumu rozhodnutí či jiných zásahů orgánů veřejné moci Ústavním soudem a související zásadu zdrženlivosti v zasahování do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Zmíněné zásady se specificky projevují též při posuzování ústavních stížností brojících proti rozhodnutím a zásahům orgánů veřejné moci učiněným v průběhu přípravného řízení trestního. Ústavní soud se cítí být povolán korigovat pouze takové excesy, jež jsou výr