II.ÚS 894/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 894/25 ze dne 30. 7. 2025 Výrazně omezený styk rodiče s dítětem a překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, Jiřího Přibáně a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele: P. J. P. S. L., zastoupeného Mgr. Janem Šafránkem, advokátem, sídlem Slezská 1357/1, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 242/2024-562 ze dne 8. 1. 2025 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 6 P 72/2021-444 ze dne 3. 4. 2024, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, a) K. Z., zastoupené JUDr. Veronikou Faltysovou, advokátkou, sídlem V Jámě 699/1, Praha 1, b) nezletilé J. Z., zastoupené opatrovníkem městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, sídlem Masarykovo náměstí 1/6, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, jako vedlejších účastnic řízení, takto: I. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 242/2024-562 ze dne 8. 1. 2025 byla porušena práva stěžovatele na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na péči a výchovu dítěte podle článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a proto se uvedený rozsudek ruší. II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení přezkumu Ústavního soudu 1. Ústavní soud se v tomto nálezu zabýval dvěma otázkami: Zaprvé, zda odvolací soud postupoval předvídatelně, neseznámil-li stěžovatele jako jediného odvolatele s tím, že zamýšlí omezit rozsah styku stanovený soudem prvního stupně, a zadruhé, zda lze považovat za ústavně souladné výrazné omezení styku rodiče s dítětem, aniž by byl upraven výhled jeho postupného rozšiřování. II. Shrnutí skutkových a procesních okolností 2. Stěžovatel je otec nezletilé vedlejší účastnice b) a vedlejší účastnice a) je její matkou. Nezletilé bylo v době rozhodování soudů devět let a nyní je jí deset. Na základě dohody rodičů, kterou Obvodní soud pro Prahu 9 ("obvodní soud") schválil rozsudkem č. j. 62 Nc 2589/2019-126 ze dne 23. 11. 2020, byla nezletilá svěřena do péče matky, otec se zavázal platit výživné a byl oprávněn stýkat se s nezletilou každý čtvrtek od 14:45 do 18:30 hod., každý lichý týden od pátku po ukončení vyučování do následujícího pondělí 8:00 hod., a dále o prázdninách. 3. K návrhu matky z března 2023 obvodní soud napadeným rozsudkem změnil původní uspořádání ohledně nezletilé tak, že: I. otec je oprávněn stýkat se s nezletilou v prostorách poradny M., za asistence pracovníka zařízení, v každém lichém kalendářním týdnu ve středu od 13:00 do 14:00 hod., a to do 30. 6. 2024, dále je oprávněn se s nezletilou setkat ve dnech 1. 6. 2024 (Mezinárodní den dětí) a 29. 6. 2024 (konec školního roku), a to od 14:00 do 15:00 hod., kdy si nezletilou převezme v místě bydliště matky a tamtéž ji po ukončení styku předá, a že s účinností od 1. 7. 2024 je otec oprávněn se s nezletilou stýkat každou sudou sobotu od 14:00 do 18:00 hod., kdy ji převezme v místě bydliště matky a tamtéž ji po ukončení styku předá; II. uložil rodičům povinnost účastnit se psychologického poradenství a rodinné terapie v Centru sociálních služeb T.; III. stanovil nad výchovou nezletilé dohled, který bude vykonáván příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí ("OSPOD"), a to tak, že OSPOD zašle soudu zprávu o situaci v rodině, průběhu styku otce s nezletilou a průběhu rodinné terapie v Centru sociálních služeb T., a to vždy k poslednímu dni každého lichého kalendářního měsíce, počínaje květnem 2024; IV. uložil rodičům povinnost zaplatit rovným dílem náklady znalečného, jejichž výše bude určena samostatným rozhodnutím; V. nepřiznal státu právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v tlumočném; VI. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 4. Obvodní soud dospěl k závěru, že nastala změna poměrů, která odůvodňuje změnu původní úpravy, neboť je nezbytné pracovat na řešení vztahu rodičů a jejich výchovných postojů k nezletilé a současně na nápravě vztahu nezletilé k otci, který bude třeba postupně obnovovat nejprve formou styků asistovaných. Příčinou odmítání otce nezletilou je podle obvodního soudu souhrn mnoha faktorů, jimiž jsou zejména komplikované a dosud nevyřešené vztahy rodičů, středně těžká forma ADHD nezletilé, její vztahová neukotvenost, nejednotné výchovné postupy rodičů a nevědomé přejímání postojů matky. Zvýšené riziko ohrožení nezletilé ani sexuální zneužívání nebylo prokázáno. Absence citové vazby nezletilé k otci je dána také jazykovou bariérou a tím, že spolu, vyjma přechodného období od března do prosince 2022, nikdy nežili. Obvodní soud proto rozhodl o navykacím režimu styku do 30. 6. 2024 formou asistovaných styků a poté již bez asistence, byť pouze na několik hodin, za účelem nenásilného navázání vztahu nezletilé s otcem. 5. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze ("odvolací soud") napadeným rozsudkem rozhodl tak, že: I. změnil výrok I rozsudku obvodního soudu tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou v prostorách poradny M., za asistence pracovníka zařízení, a to v každém kalendářním týdnu ve středu od 13:00 hod. do 14:00 hod.; II. uložil každému z rodičů zaplatit státu 4 139,50 Kč na náhradě nákladů řízení placených státem; III. rodiče nemají právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 6. Odvolací soud na rozdíl od obvodního soudu dospěl k závěru, že s ohledem na vyhrocený vztah nejen mezi rodiči, ale i ze strany nezletilé k otci, je namístě po určitou dobu zájmy otce "upozadit" za nejlepším zájmem nezletilé. Zásadní je, aby styky nezletilé s otcem vůbec probíhaly; proto je třeba, aby otec respektoval, že styk bude jen asistovaný, neboť od 1. 7. 2024 nebyly styky pouze "otec a dcera" realizovány. Podle odvolacího soudu je třeba, aby tyto styky byly pravidelné a častější, proto bylo rozhodnuto o styku v každém týdnu. Je pak zcela na otci, aby si v průběhu těchto styků opětovně vybudoval vztah s nezletilou, především, aby u ní nastolil pocit bezpečí v jeho přítomnosti. Odvolací soud zohlednil zejména přání nezletilé, jejíž negativní postoj k otci se dlouhodobě nemění; dosud nevedly ke zlepšení ani podpůrná sezení, například v organizaci T. 7. Podle odvolacího soudu je na rodičích, aby se dohodli na dalších stycích, například za asistence společnosti A., které již otec realizoval a připravil nezletilé aktivní a zábavný program, ale například i za přítomnosti obou rodičů. Otec může prohlubovat vztah s nezletilou i prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků. Na matce je, aby nezletilou v kontaktu s otcem důsledně podporovala a na styk psychicky připravovala. Teprve poté, kdy asistované styky budou bezproblémově probíhat a nezletilá opětovně naváže vztah s otcem a zbaví se obav z kontaktu s ním, lze upravit běžný styk s otcem bez asistence, tedy i rozhodnout o nové formě úpravy (bude-li to s ohledem na postoje rodičů potřebné). III. Argumentace stěžovatele 8. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí; tvrdí, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ("Listina") a čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva"). Dále namítá porušení čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky ("Ústava") a čl. 3 odst. 1 a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte. 9. Stěžovatel namítá, že odvolací soud nezkoumal příčiny ambivalentního postoje nezletilé ke stěžovateli, ale spokojil se s tím, že nebyl objasněn, aniž by kupříkladu zadal vypracování znaleckého posudku. Napadená rozhodnutí jsou založena na přání nezletilé, která však s ohledem na její věk, nezkušenost a možnou indoktrinaci matkou nemůže dohlédnout možným následkům svého přání. Odvolací soud měl zvážit i jiné možnosti úpravy poměrů k nezletilé, a to obdobně jako při původní úpravě styku podle rozsudku z listopadu 2020. Stěžovatel by se nebránil ani střídavé péči; tímto návrhem se ale žádný ze soudů nezabýval. 10. Napadená rozhodnutí postrádají zjištění, jaký důsledek by měla zvolená varianta styku a jak jsou rodiče schopni kooperovat při možném zajištění styku. Soudy pominuly, že postoj nezletilé může být implicitně ovlivněn matkou a že v řízení byla zdůrazněna potřeba styku v podstatně širším rozsahu, než je dosud praktikován. Odvolací soud se nevypořádal s tím, proč upřednostnil pouze omezený asistovaný styk a v tomto ohledu je jeho rozsudek překvapivý. 11. Není zřejmé, z čeho vzal odvolací soud za prokázané, že shledal zásadní změnu na straně nezletilé spočívající v negativním postoji k otci, která znemožňuje realizaci styků bez přítomnosti třetí osoby, a to ani za přítomnosti Policie ČR, uvedl-li zároveň, že ze zprávy OSPOD vyplývá, že je nezletilá se stykem s otcem spokojená. Znalci i dosavadní odborníci se po asistovaných setkáních shodli na tom, že potřeba asistence u s