III.ÚS 2887/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2887/14 ze dne 8. 10. 2015 N 181/79 SbNU 45 Formalistický přístup obecných soudů při posuzování účasti na soudní rehabilitaci   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila (soudce zpravodaj) a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky - ze dne 8. října 2015 sp. zn. III. ÚS 2887/14 ve věci ústavní stížnosti Ing. Alberta Foldyny, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem, Bašty 416/8, 602 00 Brno, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. června 2014 č. j. 1 To 48/2014-38 a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. dubna 2014 č. j. 8 Nt 601/2014-19, jimiž bylo rozhodnuto, že stěžovatelův otec není účasten soudní rehabilitace, a ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovy "spáchané po 5. květnu 1945" a ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 4 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovy "spáchané po 5. květnu 1945", za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení. I. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. června 2014 č. j. 1 To 48/2014-38 a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. dubna 2014 č. j. 8 Nt 601/2014-19 byl porušen článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. června 2014 č. j. 1 To 48/2014-38 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. dubna 2014 č. j. 8 Nt 601/2014-19 se zrušují. III. Návrhy na zrušení části ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovy "spáchané po 5. květnu 1945" a na zrušení části ustanovení § 4 téhož zákona vyjádřené slovy "spáchané po 5. květnu 1945" se odmítají. Odůvodnění I. Stěžovatelem tvrzené porušení základních práv 1. Návrhem ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jenž byl Ústavnímu soudu doručen dne 29. 8. 2014, se Ing. Albert Foldyna (dále též jen "stěžovatel" nebo "navrhovatel") domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, jimiž mělo být podle jeho názoru porušeno jeho právo na soudní ochranu, garantované článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen "Listina") a článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Postupem obecných soudů mělo rovněž dojít k porušení článku 1 odst. 1 a článku 4 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), článků 8 a 10 Všeobecné deklarace lidských práv a článku 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt"). 2. Spolu s ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení části ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "zákon o soudní rehabilitaci") vyjádřené slovy "spáchané po 5. květnu 1945" a zrušení části ustanovení § 4 téhož zákona vyjádřené slovy "spáchané po 5. květnu 1945", a to pro rozpor s článkem 36 odst. 1 Listiny, článkem 8 a 10 Všeobecné deklarace lidských práv a článkem 14 odst. 1 Paktu ve spojení s článkem 1 odst. 1 Ústavy a s článkem 4 Ústavy. II. Řízení před obecnými soudy 3. Z odůvodnění ústavní stížnosti a obsahu vyžádaného soudního spisu vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 8 Nt 601/2014 Ústavní soud zjistil, že v řízení před shora uvedenými obecnými soudy se stěžovatel domáhal vyslovení účasti na soudní rehabilitaci svého otce, pana Alberta Foldyny. 4. V návrhu, kterým se dne 11. ledna 2013 navrhovatel obrátil na Okresní soud ve Zlíně (dále také "okresní soud"), uvedl, že jeho otec Albert Foldyna zemřel za nevyjasněných okolností ve vězení v Uherském Hradišti dne 6. května 1951 poté, co byl v březnu téhož roku zajištěn Státní bezpečností (dále také "StB") a dva měsíce vězněn v uvedeném vězeňském zařízení. Uvedl, že jeho otec nebyl nikdy z ničeho obviněn, obžalován ani odsouzen a nebyl ani oficiálně vězněn. Navrhovatel, jako jeho syn, soudu navrhl jeho rehabilitaci dle § 33 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci. Navrhovatel sám neměl k dispozici přesné informace o důvodech zajištění svého otce ani o důvodech vyšetřování, které proti němu bylo vedeno. Svá tvrzení nicméně navrhovatel dokládal rodným a úmrtním listem otce, pana Alberta Foldyny, svědeckými prohlášeními jeho bývalých spoluvězňů ve věznici v Uherském Hradišti i dalších pamětníků předmětných událostí, písemnou komunikací s Policií České republiky - Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Archivem bezpečnostních složek a Národním archivem, jakož i dalšími písemnými doklady. 5. Okresní soud ve Zlíně ve věci provedl rozsáhlá šetření (spis evidovaný pod sp. zn. 31 Nt 1314/2013), v jejichž rámci se obrátil na Moravský zemský archiv v Brně, Moravský zemský archiv - Státní okresní archiv Zlín, Policii České republiky - Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Archiv bezpečnostních složek a další orgány. Na základě takto získaných podkladů zpracoval podrobný souhrn faktografických informací (dále též "rešerše") ze dne 7. října 2013, který je součástí spisu (sp. zn. 31 Nt 1314/2013, č. l. 36 až 41). 6. Z podrobné rešerše okresního soudu vyplývá, že Albert Foldyna pracoval jako zaměstnanec mezi lety 1931 až 1951 ve společnosti Baťa. Zde vykonával různé funkce, přičemž od roku 1937 i po celou dobu okupace pracoval jako referent v osobním oddělení závodu. Po nástupu komunistického režimu v roce 1948 byl Albert Foldyna vyšetřován StB v rámci tzv. akce Prokop. Podle podkladů získaných z Archivu bezpečnostních složek byla akce Prokop spuštěna na konci roku 1950. Jejím deklarovaným účelem bylo odhalení kolaborace funkcionářů osobního oddělení firmy Baťa s říšskoněmeckými okupanty a s gestapem, přičemž akce se zaměřovala na činnost osobního oddělení v období první republiky, okupace i doby po skončení druhé světové války. Z dochovaných materiálů StB vyplývá, že osobní oddělení Baťova závodu mělo již v období první republiky fungovat mimo jiné jako bezpečnostní služba, sledující politické smýšlení a aktivitu zaměstnanců Baťova koncernu uvnitř i mimo podnik; takto sledováni měli být především členové a přívrženci komunistické strany. Jedním z informátorů osobního oddělení měl být podle materiálů StB i Bohumil Gabriel, který byl po skončení okupace odsouzen Lidovým soudem v Uherském Hradišti k trestu smrti a popraven jako konfident gestapa. Tvrzeným cílem akce Prokop bylo mimo jiné zjistit, zda také další pracovníci osobního oddělení nebyli převzati a řízeni gestapem. V souvislosti s akcí Prokop zajistila StB několik osob spojených s Baťovým koncernem, a to Alberta Foldynu, Richarda Pravdu, Vincence Jaroňka a Ivana Holého. 7. Albert Foldyna byl podle dochovaných materiálů zajištěn v březnu 1951 (patrně dne 12. března 1951) a umístěn do vyšetřovací vazby ve věznici v Uherském Hradišti, kde dne 6. května 1951 zemřel. Z materiálů StB bylo doloženo, že dne 9. dubna 1951 byl Albert Foldyna vyslýchán jako podezřelý, přičemž ke svým aktivitám u společnosti Baťa uvedl, že pracoval v osobním oddělení jako referent, byl zapojen do činnosti směřující k opatřování zpráv od agenta pracujícího v řadách KSČ pro svého nadřízeného Vincence Jaroňka a zúčastnil se na pokyn zaměstnavatele jako informátor komunisty pořádaných schůzí, aby vyšetřil program schůzí a jejich účastníky. Dále uvedl, že se zúčastnil schůze živnostníků-ševců v Praze a stávky horníků v Ratíškovicích jako jeden z mnoha jiných informátorů, aby v případě potřeby povykoval s ostatními. Zprávy předával svému nadřízenému Vincenci Jaroňkovi. 8. Albert Foldyna byl necelé dva měsíce vězněn ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti, aniž by jeho rodině byl znám důvod jeho zatčení. Podle navrhovatelem předložených svědectví některých osob, která byla písemně zachycena v roce 1991, neprošel Albert Foldyna po svém zajištění vstupní lékařskou prohlídkou na ošetřovně, na cele byl sám, byl pořád vyslýchán a k výslechu býval veden s páskou přes oči. 9. Ve vězení měl Albert Foldyna údajně spáchat sebevraždu proříznutím krční tepny nožíkem, který měl zapůjčený od dozorce. V úmrtním listu je jako příčina smrti uvedena adynamia cordis, tj. selhání srdce. 10. Jak uvádějí dochované materiály StB týkající se akce Prokop, byli k tzv. "realizaci" též navrženi Richard Pravda (v meziválečném období tajemník KSČ ve Zlíně) a Vincenc Jaroněk (svého času vedoucí osobního oddělení firmy Baťa); oba byli zatčeni dne 13. března 1951 pro podezření z provádění konfidentské činnosti za první republiky proti komunistické straně a pro podezření z provádění této činnosti pro gestapo i v době okupace. Podle dochovaných materiálů nebylo podezření ze spolupráce Richarda Pravdy a Vincence Jaroňka s gestapem potvrzeno, a proto došlo k jejich propuštění. V dokumentu s názvem "Vyjádření k propuštění