III.ÚS 3808/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3808/14 ze dne 26. 2. 2015 N 46/76 SbNU 637 Právo cestujících na náhradu za zpoždění letu způsobené technickou závadou a střetem letounu s ptákem; povinnost položit předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaj) a Vladimíra Kůrky - ze dne 26. února 2015 sp. zn. III. ÚS 3808/14 ve věci ústavní stížnosti Travel Service, a. s., IČO 25663135, se sídlem K Letišti 1068/30, Praha 6, zastoupené Mgr. Janou Matysovou, advokátkou, se sídlem U Prašné brány 1079/3, Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. října 2014 č. j. 19 C 132/2014-52, kterým byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit vedlejším účastníkům náhradu za zpoždění letu, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 6 jako účastníka řízení a 1. Marie Pavlíkové a 2. Oldřicha Pavlíka, obou zastoupených Mgr. Ladislavem Muroněm, advokátem, se sídlem Vídeňská 546/55, Brno, jako vedlejších účastníků řízení. I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. října 2014 č. j. 19 C 132/2014-52 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a základní právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. října 2014 č. j. 19 C 132/2014-52 se proto ruší. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatelka podala dne 3. 12. 2014 včasnou ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku obvodního soudu, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit Marii Pavlíkové a Oldřichu Pavlíkovi, jakožto žalobcům, každému 250 eur a na nákladech řízení částku 13 552 Kč. Přisouzená částka představovala náhradu za zpoždění letu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/9, (dále jen "Nařízení"). Stěžovatelka tvrdí, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a základní právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny). 2. Z napadeného rozsudku se podává, že obvodní soud měl za prokázanou (stěžovatelkou zpochybňovanou) aktivní i pasivní legitimaci účastníků řízení a dále postavil najisto, že zpoždění letu žalobců přesáhlo tři hodiny (let byl na příletu zpožděn o více než pět hodin). Každému z nich tak dle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení přiznal výše uvedenou náhradu. Soud se zabýval také otázkou, zda událost, kdy se letoun operující let žalobců na předchozím úseku rotace při mezipřistání v Brně střetl s ptákem, je možno považovat za mimořádnou okolnost, jíž nebylo možno zamezit, a zda stěžovatelka učinila vše, co od ní bylo možno požadovat, aby ke zpoždění letu nedošlo. Přitom dospěl k závěru, že "byť srážka s ptákem obecně vzato může být mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení", v daném případě nebylo prokázáno, že stěžovatelka učinila vše pro to, aby ke zpoždění letu nedošlo. II. Argumentace stěžovatelky a vyjádření účastníků 3. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že v řízení před obecným soudem uvedla a prokázala, že u letounu, operujícího let vedlejších účastníků, došlo po prvním příletu do Burgasu ke zjištění drobné závady na reversu letounu, jejíž oprava zabrala 1 a 3/4 hodiny. Následně při přistání letounu z Burgasu v Brně (na letu předcházejícím letu žalobců) došlo ke střetu tohoto letounu s ptákem, který musel být prověřen autorizovaným technikem. Má za to, že do jejího práva na spravedlivý proces a na zákonného soudce bylo zasaženo tím, že obecný soud nerespektoval judikaturu evropských soudů ani soudů tuzemských (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 8. 2014 sp. zn. 42 C 5/2014), z níž jasně vyplývá, že střet letounu s ptákem je hodnocen jako mimořádná okolnost ve smyslu Nařízení. Stěžovatelka se ztotožňuje se závěrem Ústavního soudu v nálezu ze dne 20. 11. 2014 sp. zn. III. ÚS 2782/14 (N 213/75 SbNU 385), v němž byl předmětem posuzování právně i věcně totožný problém. 4. K tomu dodává (též s odkazem na stanovisko generální advokátky Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpston ze dne 27. 9. 2007 ve věci C-396/06), že velice striktní a přísná pravidla, upravující bezpečnost letecké dopravy a letovou způsobilost, stanovují orgány Evropské unie (dále též jen "EU"), a že není tak zcela v kompetenci stěžovatelky, jak bude řešit technické problémy po střetu letounu s ptákem. Příslušné orgány (Joint Aviation Authorities a European Aviation Safety Agency) a výrobci letadel přesně specifikují, jaké úkony je - byť i po podezření na střet letounu s ptákem - třeba provést. Provedení těchto úkonů je zaznamenáváno do předepsaných dokumentů, které jsou následně zakládány jak do dokumentace k letounu, tak dozorovému orgánu vlastníka letounu (v daném případě kanadskému úřadu pro civilní letectví). Stěžovatelka si tak nemůže dovolit jakkoli jednotlivé úkony zanedbat nebo neprovést. 5. Stěžovatelka poukazuje na skutečnost, že pochybení obecného soudu zasahuje do jejích základních práv způsobem, který je s to jí přivodit podstatnou újmu, neboť v případě, kdy bude cestujícím přiznávána náhrada škody i za zpoždění letu způsobené střetem letounu s ptákem, jemuž nelze objektivně nijak předejít, stěžovatelka odhaduje svoji povinnost k úhradě takové náhrady škody v řádech několika stovek tisíc až milionů korun ročně. 6. Obvodní soud pro Prahu 6 ve svém vyjádření v plném rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a potvrdil, že vydané rozhodnutí se týká skutkově obdobné věci, k níž se Ústavní soud vyjadřoval v nálezu ze dne 20. 11. 2014 sp. zn. III. ÚS 2782/14; tento nález byl však vydán později než nyní napadené rozhodnutí. 7. Obvodní soud pro Prahu 6 poukázal na tvrzení stěžovatelky v řízení před soudem prvního stupně, že povinnost hlásit událost typu střetu letounu s ptákem kanadskému úřadu pro civilní letectví je dána pouze v případě, že dojde k závažnému poškození letadla či k přímému ohrožení cestujících. K takovému poškození nebo ohrožení v dané věci nedošlo. Dále upřesňuje časové okolnosti řešení situace po zaznamenaném střetu letounu s ptákem, a předestírá další skutková tvrzení stěžovatelky v proběhnuvším řízení, jež ve vyjádření hodnotí tak, že stěžovatelka nenabídla dostatek tvrzení, natož důkazů k tomu, aby mohl být učiněn závěr, že byla přijata všechna přiměřená opatření pro odvrácení zpoždění. 8. Vedlejší účastníci řízení ve svém vyjádření uvedli, že Obvodní soud pro Prahu 6 správně došel k závěru, že zpoždění předmětného letu bylo způsobeno kombinací důvodů - jeden nastal již na letišti v Burgasu (technická závada) a vzhledem k jeho charakteru u něho nebyla možnost liberace, druhý pak nastal před přistáním na letišti v Brně (srážka letounu s ptákem), který za určitých podmínek liberaci ze strany leteckého dopravce umožňuje. Při posuzování, zda je dán důvod pro liberaci stěžovatelky, je nutno (s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU C-549/07 Friederike Wallentin-Hermann proti Alitalia - Linee Aeree Italiane SpA) posoudit, zda letecký dopravce použil veškeré personální nebo hmotné zdroje a finanční prostředky tak, aby okolnost v podobě srážky s ptákem, jíž byl vystaven, nezpůsobila zpoždění letu. Důkazní břemeno spočívá čistě na leteckém dopravci a je pouze na národním soudu, aby posoudil a zhodnotil, zda opatření, jejichž provedení letecký dopravce v soudním řízení prokázal, byla vzhledem k okolnostem přiměřená a zda je možné jej zprostit odpovědnosti k náhradě škody za zpožděný let. Obvodní soud pro Prahu 6 tímto způsobem postupoval a své rozhodnutí dle vedlejších účastníků řádně, dostatečně a logicky zdůvodnil. Nenastal zde tedy žádný důvod pro předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, neboť rozhodující soud si o sporných otázkách mohl udělat obrázek sám. S hodnocením a závěry napadeného rozhodnutí se vedlejší účastníci zcela ztotožňují. 9. Vedlejší účastníci dále vyjádřili názor, že ústavní stížnost se týká dvou pohledávek bagatelního charakteru, přičemž napadené rozhodnutí nepředstavuje exces, který by měl prolomit zdrženlivý přístup Ústavního soudu k jeho přezkumu. Ke stěžovatelkou tvrzenému rozporu s judikaturou vedlejší účastníci uvádějí, že předmětem posouzení v této věci nebylo to, zda srážka s ptákem je mimořádnou okolností či nikoli, nýbrž to, zda letecký dopravce přijal taková opatření, aby ke zpoždění nedošlo. Vedlejší účastníci navrhli, aby byla ústavní stížnost odmítnuta. 10. Ve své replice stěžovatelka uvedla, že skutková zjištění, na něž poukazuje účastník řízení a vedlejší účastníci, nejsou předmětem řízení před Ústavním soudem. Závěr Obvodního soudu pro Prahu 6, že do celkového zp