III.ÚS 3825/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3825/14 ze dne 5. 11. 2015 N 196/79 SbNU 217 Návrh na vyhlášení místního referenda v Jihlavě   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila (soudce zpravodaj) a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky - ze dne 5. listopadu 2015 sp. zn. III. ÚS 3825/14 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Přípravný výbor pro účely místního referenda ve statutárním městě Jihlava, jednajícího zmocněncem Vítem Prchalem, zastoupeného Mgr. Vlastislavem Kusákem, advokátem, AK Štros Kusák Čermák, se sídlem Praha, Národní 32, proti výrokům I, II a V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2014 č. j. Ars 5/2014-28 a proti výroku III usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2014 č. j. 67 A 5/2014-53, které se týkají návrhu na konání místního referenda, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 93 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a návrhem na zrušení ustanovení § 48 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení. I. Výroky I a II rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2014 č. j. Ars 5/2014-28 bylo porušeno v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručené základní právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců a základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. III. Návrh na zrušení ustanovení § 93 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení ustanovení § 48 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. Odůvodnění I. Návrh 1. V ústavní stížnosti ze dne 5. 12. 2014, doručené Ústavnímu soudu téhož dne, se Přípravný výbor pro účely místního referenda ve statutárním městě Jihlava (dále jen "navrhovatel", případně "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí, resp. jejich specifikované části, vydané v řízení o návrhu na vyhlášení místního referenda, resp. na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky (přičemž napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2014 v petitu i na jiných místech ústavní stížnosti nesprávně označoval jako č. j. Ars 5/2014-21, namísto Ars 5/2014-28). 2. Spolu s ústavní stížností stěžovatel podal návrh na zrušení ustanovení § 93 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, jež zní: "(4) Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.", a na zrušení ustanovení § 48 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o místním referendu"), jež zní: "(1) K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob." II. Skutkové okolnosti 3. Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Krajského soudu v Brně (dále jen "správní soud") sp. zn. 67 A 5/2014 vyplývají následující skutečnosti. 4. Dne 21. 7. 2014 Magistrát statutárního města Jihlava (dále též jen "odpůrce") obdržel návrh navrhovatele na konání místního referenda k některým otázkám odpadového hospodářství města včetně spalovny odpadů. 5. Dne 5. 8. 2014 navrhovatel obdržel první výzvu odpůrce z téhož dne k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda. Na výzvu reagoval navrhovatel dodatkem č. 1 ze dne 11. 8. 2014. 6. Dne 19. 8. 2014 navrhovatel obdržel druhou výzvu odpůrce ze dne 18. 8. 2014 k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda, konkrétně aby ve lhůtě 14 dnů u otázky druhé přesně vymezil pojem "veškeré kroky v samostatné působnosti". 7. Na druhou výzvu navrhovatel reagoval dodatkem č. 2 ze dne 21. 8. 2014, v němž mimo jiné uvedl, že nesouhlasí "s tím, že formulace otázek navržených pro referendum je chybná, případně že by mohla bránit přijetí a předložení návrhu na konání referenda zastupitelstvu města Jihlavy". 8. Dne 22. 8. 2014 navrhovatel podal ke správnímu soudu návrh na vyhlášení místního referenda na území statutárního města Jihlava ve dnech 10. a 11. října 2014 o otázkách v návrhu specifikovaných, s poukazem na ustanovení § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. a § 57 zákona o místním referendu. 9. Dne 4. 9. 2014 správní soud obdržel vyjádření odpůrce ze dne 1. 9. 2014 k návrhu na vyhlášení místního referenda, dle něhož návrh je zřejmě právně vadný a z pohledu odpůrce by měl být odmítnut podle § 46 odst. 1 písm. a), resp. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť navrhovatel měl na výzvu odpůrce k odstranění vad návrhu reagovat podáním dle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. a domáhat se určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. Tento nedostatek podle odpůrce znamená neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. 10. Podáním správnímu soudu ze dne 5. 9. 2014 navrhovatel petit návrhu upravil tak, že navrhuje buď vyhlášení místního referenda na území statutárního města Jihlava ve dnech 10. a 11. října 2014 o otázkách v návrhu specifikovaných, nebo určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. 11. Dne 5. 9. 2014 usnesením č. j. 67 A 5/2014-53 správní soud určil, že návrh na konání místního referenda ze dne 21. 7. 2014 ve statutárním městě Jihlava o otázkách ve výroku specifikovaných, ve znění doplnění ze dne 11. 8. 2014, nemá nedostatky (výrok I), návrh na vyhlášení místního referenda ve statutárním městě Jihlava ve dnech 10. a 11. října 2014 odmítl (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Správní soud poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2012 sp. zn. Ars 2/2012 a nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012 sp. zn. III. ÚS 263/09 (N 27/64 SbNU 285) a uvedl, že právní předpisy upravující postup podle zákona o místním referendu je nutné vykládat a aplikovat s ohledem na základní klauzuli v čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále též jen "Listina") v souladu se smyslem a účelem zákona o místním referendu, aby nedocházelo k tomu, že i přes splnění zákonem daných podmínek pro realizaci politického práva hlasovat v místním referendu je z důvodů obstrukčních či přísného formalismu do tohoto práva nepřípustně zasaženo, resp. realizace tohoto práva fakticky znemožněna. 12. Dne 8. 10. 2014 rozsudkem č. j. Ars 5/2014-28 Nejvyšší správní soud (dále též jen "kasační soud") o kasační stížnosti odpůrce podané jen proti výroku I rozhodl tak, že usnesení správního soudu ze dne 5. 9. 2014 č. j. 67 A 5/2014-53 v jeho výroku I zrušil (výrok I), návrh na určení, že návrh ze dne 21. 7. 2014 ve znění doplnění ze dne 11. 8. 2014 a doplnění ze dne 21. 8. 2014 na konání místního referenda ve statutárním městě Jihlava nemá nedostatky, odmítl (výrok II), navrhovateli vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III), odpůrci vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (výrok IV) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). Zrušující výrok I kasační soud odůvodnil tím, že podání stěžovatele ze dne 5. 9. 2014, ve kterém žalobu doplnil o návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, bylo třeba posuzovat jako samostatný návrh dle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s., který byl ovšem podán opožděně, jelikož jej bylo třeba podat do 10 dnů od doručení druhé výzvy odpůrce dne 19. 8. 2014, takže lhůta pro podání návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, marně uplynula dne 29. 8. 2014. Kasační soud konstatoval, že správní soud sice každé z podání považoval za samostatný návrh, avšak nekonzistentně k tomu se dodržením lhůty k podání druhého návrhu nezabýval. Skutečnost, že odpůrci nebyl zaslán návrh ze dne 5. 9. 2014, by byla porušením jeho práva na spravedlivý proces, pokud by soud o návrhu rozhodoval meritorně. 13. Soudce kasačního soudu Tomáš Langášek se v odlišném stanovisku, k němuž se připojil soudce Miloslav Výborný, neztotožnil s východiskem absolutizujícím nepropustnost mezi řízením o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, a řízením o návrhu na vyhlášení místního referenda, neboť dle jejich přesvědčení jde nanejvýš o dva subtypy jednoho a téhož řízení o soudní ochranu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda podle § 57 zákona o místním referendu, reflektující časovou posloupnost kroků přípravného výboru. Byl-li podán návrh na vyhlášení místního referenda soudem, není vyloučeno, aby soud v tomtéž řízení vyslovil, že návrh na konání místního referenda nedostatky nemá, jsou-li splněny hmotněprávní podmínky právě pro tento výrok. Jen tak lze soudní ochranu ústavně zaručeného základního politického práva podílet se formou místního referenda na správ