III.ÚS 472/05 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 472/05 ze dne 13. 3. 2008   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl dne 13. března 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti P. D., zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Josefa Skupy 1639/21, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2005 sp. zn. 1 To 586/2005, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. června 2005 č. j. 0 Nt 4265/2005-4, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Stěžovatel včas podanou ústavní stížností napadá usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2005 sp. zn. 1 To 586/2005 a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 6. 2005 č. j. 0 Nt 4265/2005-4, kterými podle jeho názoru došlo k porušení článku 4 odst. 1, odst. 4, článku 36 odst. 1 a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že nesouhlasí s oběma ústavní stížností napadenými usneseními a tvrdí, že pokud u něj byly shledány důvody vazby podle ustanovení § 67 písm. a) trestního řádu, tento vazební důvod u něj není dán, protože nemá v úmyslu uprchnout či se skrývat, aby se trestnímu stíhání vyhnul, o čemž údajně svědčí skutečnost, že se takovým způsobem nesnažil vyhnout trestnímu stíhání ani do doby, než byl zadržen Policií ČR. Stěžovatel byl vždy řádně zaměstnán a i nyní, kdy je jako nezaměstnaný veden na úřadu práce, snaží se aktivně najít zaměstnání. Stěžovatel v této souvislosti dále poukazuje na svůj vztah k místu svého bydliště, na vztah ke své dceři a zdůrazňuje svoji dosavadní bezúhonnost. Protiústavnost napadených usnesení obecných soudů spatřuje stěžovatel v tom, že do dne doručení předmětného usnesení Krajského soudu v Ostravě mu nebylo umožněno, s výjimkou vzetí do vazby, být osobně přítomen při rozhodování soudu o jeho vazbě, což podle jeho názoru, je postup protiústavní, neboť i v případě rozhodování o vazbě má být projednání veřejné, konané za přítomnosti obviněného tak, aby se mohl vyjádřit k provedeným důkazům. II. Ústavní soud si vyžádal zapůjčení trestního spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 36 T 4/2005, z něhož zjistil následující skutečnosti: Stěžovatel byl podle protokolu o zadržení podezřelé osoby Policie ČR - Správy Severomoravského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování Ostrava 1 ze dne 5. 1. 2005 pod ČTS: PSM-73/OK-10-2004 (č. l. 210) zadržen s tím, že důvodem bylo podezření, že stěžovatel spáchal skutek kvalifikovaný jako trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 trestního zákona, kterého se měl dopustit dne 16. 9. 2004 ve spolupachatelství s T. H., přičemž u stěžovatele byly shledány důvody vazby podle ustanovení § 67 písm. a), písm. b) tr. řádu. Téhož dne bylo usnesením Policie ČR - Správy Severomoravského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování Ostrava 1 podle ustanovení § 160 odst. 1 tr. řádu pro výše označený trestný čin proti stěžovateli a T. H. [pro pomoc k trestnému činu zpronevěry podle § 10 odst. 1 písm. c) k § 248 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 trestního zákona] zahájeno trestní stíhání, kterého se měli oba dopustit tím, že jako zaměstnanci bezpečnostní agentury SECURITAS ČR a. s., pro kterou v rámci plnění svých pracovních povinností prováděli přepravu peněz, se po předchozí vzájemné domluvě rozhodli přisvojit si převážené peníze v částce 27 060 000,- Kč a následně toto své jednání zakrýt fingováním loupežného přepadení firemního vozidla této bezpečnostní agentury. Proti výše citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání si podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 19. 1. 2005 sp. zn. 4 KZV 2/2005 podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta jako nedůvodná (č. l. 227-228). Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2005 sp. zn. 0 Nt 3111/2005 byl stěžovatel vzat do vazby podle ustanovení § 68 odst. 1 tr. řádu z důvodů uvedených v ustanovení § 67 písm. a), písm. b) tr. řádu a současně podle ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu nebyl přijat písemný slib stěžovatele. Jak vyplývá z odůvodnění citovaného usnesení, důvodem vzetí stěžovatele do vazby byla skutečnost, že stěžovatel je stíhán pro trestný čin, na který pamatuje zákon trestem odnětí svobody v trvání 5 až 12 let, je rozvedený, žije sám, platí jen výživné na nezletilou dceru a v současné době nepracuje. Panuje tedy obava, že uprchne nebo že se bude skrývat, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání a trestu, neboť mu hrozí vysoký trest, přičemž ke svému bydlišti není vázán rodinnými ani pracovními pouty. Proto by mohl působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Vazební důvod podle ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu je dále odůvodněn tím, že stěžovatel (dříve obviněný) dosud k trestné činnosti nevypovídal a svůj podíl na ni popírá, ačkoliv je usvědčován dalšími zjištěnými skutečnostmi. I toto usnesení o vzetí do vazby bylo na základě stížnosti stěžovatele přezkoumáno Krajským soudem v Ostravě, který usnesením ze dne 25. 1. 2005 sp. zn. 1 To 74/2005 stížnost jako nedůvodnou zamítl. Krajský soud ve svém odůvodnění zdůraznil, že stěžovatel se měl trestné činnosti dopustit organizovaně, plánovitě s rozhodnutím se značně obohatit a takto měl způsobit škodu, která mnohonásobně převyšuje škodu značného rozsahu. Ohledně důvodu vazby podle ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu nad rámec důvodů uvedených okresním soudem zdůraznil, že v případě stěžovatele hrozí nebezpečí z ovlivňování "ohledně osob, s nimiž měl pracovat v bezpečnostní agentuře. Protože jde o osoby, jejichž výpovědi mohou podstatnou měrou přispět k objasnění věci, nebezpečí z jejich ovlivňování stěžovatelem je zcela reálné". Dalším usnesením státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 6. 4. 2005 sp. zn. 4 KZV 2/2005 (č. l. 239-240) byl stěžovatel podle ustanovení § 71 odst. 3 tr. řádu i nadále ponechán ve vazbě z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu (útěková vazba) s tím, že důvod koluzní vazby [§ 67 písm. b) tr. řádu] již pominul. V tomto usnesení byly podrobně vysvětleny příčiny, které by stěžovatele mohly motivovat k tomu, aby se po případném propuštění z vazby na svobodu mohl dlouhodobě ukrývat či uprchnout. Krajský státní zástupce dále poukázal na to, že je nezbytné učinit další úkony v přípravném řízení, které je nutné učinit urychleně tak, aby jeho ukončení mohlo být nejpozději v květnu 2005. I toto usnesení bylo přezkoumáno Krajským soudem v Ostravě a usnesením ze dne 25. 4. 2005 sp. zn. 1 To 360/2005 (č. l. 244) byla stížnost stěžovatele jako nedůvodná zamítnuta. Stěžovatel si požádal dne 6. 6. 2005 o propuštění z vazby na svobodu, za současného nahrazení vazby dohledem probačního úředníka. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě žádosti nevyhověl a předložil ji dne 7. 6. 2005 k rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 6. 2005 sp. zn. 0 Nt 4265/2005 byla podle ustanovení § 72 odst. 3 tr. řádu zamítnuta žádost o propuštění z vazby na svobodu a podle ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu nebyla přijata žádost o nahrazení vazby dohledem probačního úředníka. Okresní soud konstatoval, že obava podle ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu je dána, což dovozuje ze skutečnosti, že za trestný čin, za který je obviněný stíhán, je vysoká trestní sazba. Okresní soud připomněl, že trestný čin, pro který je stěžovatel stíhán, je takového charakteru a byl připraven a proveden takovým způsobem, který svědčí o osobním odhodlání ke spáchání takového protiprávního jednání. Tato skutečnost ve spojení s hrozícím trestem odnětí svobody v sazbě 5 až 12 let vedla soud k závěru o důvodnosti trvání vazebního důvodu podle ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu. Usnesením ze dne 30. 6. 2005 sp. zn. 1 To 586/2005 Krajský soud v Ostravě zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení soudu prvního stupně [podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu] a podle ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu a contr. nad stěžovatelem nestanovil dohled probačního úředníka, neboť dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Podle závěrů krajského soudu okresní soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodování o vazbě stěžovatele v přípravném řízení. Krajský soud se ztotožnil rovněž s právními závěry okresního soudu a odkázal na odůvodnění usnesení okresního soudu, přičemž zdůraznil, že stěžovatel je ohrožen přísným trestem odnětí svobody za spáchání zvlášť závažného trestného činu, kdy lze očekávat uložení trestu odnětí svobody nikoliv při dolní hranici trestní sazby. Krajský soud