IV.ÚS 1/09 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1/09 ze dne 12. 8. 2010   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2010 o ústavní stížnosti 1) N. H. K., 2) L. T. T. H. a 3) nezl. N. L. S. M., zastoupených Mgr. Annou Větrovskou, advokátkou, AK se sídlem Štěpánská 630/57, 110 00 Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2008 čj. Ncp 1348/2008-44, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu faxem dne 1. 1. 2009 a doplněnou předložením jejího originálu následující den se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhali zrušení shora označeného usnesení Vrchního soudu v Praze. Stěžovatelé uvedli, že se společně se čtvrtou žalobkyní (obchodní společností Gold Chicken, s. r. o.), domáhají po žalovaných České republice - Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti, Městském státním zastupitelství v Praze a Mgr. Ing. J. Z., státnímu zástupci, náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), která jim byla způsobena nezákonným trestním stíháním prvého stěžovatele. V řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 292/2007 byla část žaloby týkající se zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě jednotlivých omluv vyloučena k samostatnému projednání a vedena pod sp. zn. 11 C 533/2007. V řízení o vyloučeném nároku dospěl Obvodní soud pro Prahu 5 k závěru, že žalobu o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě omluv je třeba považovat za žalobu o ochranu osobnosti, k jejímuž projednání není věcně příslušný, a i přes nesouhlas stěžovatelů předložil věc Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí podle § 104a o. s. ř. Vrchní soud v Praze rozhodl ústavní stížností napadeným usnesením, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod. sp. zn. 11 C 533/2007 jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (výrok I.) a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze (výrok II.). U Městského soudu v Praze je předmětná věc vedena pod sp. zn. 34 C 158/2008. Stěžovatelé vytkli Vrchnímu soudu v Praze, že jeho rozhodnutí neobsahuje žádné odůvodnění, takže z něho nelze zjistit, zda a jak se vrchní soud vypořádal s jejich námitkami a argumentací a zda k nim vůbec přihlížel. Zopakovali, že jimi uplatněný nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci vyplývá z příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., nárok založený nezákonným omezením osobní svobody prvního stěžovatele též přímo z čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a neměl by být proto posuzován jako žaloba o ochranu osobnosti. K podpoře svých tvrzení stěžovatelé v podání ze dne 4. 5. 2009 odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2009 sp. zn. II.ÚS 1191/08, jehož právní závěry lze vztáhnout i na postup Obvodního soudu pro Prahu 5 a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v jejich věci. K ústavní stížnosti stěžovatelé připojili kopii referátu soudce Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2008 (čj. 34 C 158/2008-5), kterým vrátil spis sp. zn. 11 C 533/2007 zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 5 s odůvodněním, že "usnesení Vrchního soudu v Praze z čl. l. 44 není v právní moci, resp. z obsahu spisu to nevyplývá". Dle jeho zjištění bylo usnesení Vrchního soudu v Praze doručeno zástupci stěžovatelů Mgr. M. Š., spis však procesní plnou moc k zastupování neobsahoval. Soudce proto nařídil, aby usnesení Vrchního soudu v Praze bylo doručeno přímo účastníkům řízení nebo připojena procesní plná moc k zastupování udělená všemi žalobci Mgr. Š., a zavázal Obvodní soud pro Prahu 5 dalšími pokyny, po jejich splnění měl být spis vrácen zpět Městskému soudu v Praze. II. Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 10. 2007 čj. 11 C 292/2007-62 byla vyloučena k samostatnému projednání žaloba, jíž se stěžovatel ad 1) domáhal po žalovaných písemné omluvy a omluvy uveřejněné na serveru Ministerstva vnitra, omluvy uveřejněné na náklady vedlejších účastníků ve stejném pořadu TV Nova a ve stejném vysílacím čase jako odvysílaná reportáž "Inspektor K. zasahuje" v pořadu "Na vlastní oči" dne 6. 6. 2006 a uveřejněnou dále v deníku Právo, a stěžovatelky ad 2) a 3) se domáhaly písemné omluvy po ČR - Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti a Městském státním zastupitelství v Praze. Vrchní soud ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl, že k projednání a rozhodnutí této vyloučené věci jsou příslušné v prvním stupni krajské soudy a že věc bude po právní moci usnesení postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze. Usnesení neobsahovalo odůvodnění (§ 169 odst. 2 o. s. ř.). III. Dříve, než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné též to, zda byla podána včas oprávněnými navrhovateli. Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že napadené usnesení jim bylo doručeno poštou dne 18. 11. 2008, k ověření této skutečnosti si tedy Ústavní soud vyžádal spis Městského soudu v Praze sp. zn. 34 C 158/2008. Byl však informován, že spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 5, kde je veden pod sp. zn. 11 C 533/2007. Žádosti Ústavního soudu o zapůjčení předmětného spisu Obvodní soud pro Prahu 5 nevyhověl a po opakovaných urgencích sdělil, že spis nemá k dispozici a že bude třeba přistoupit k jeho rekonstrukci; k dotazu Ústavního soudu sdělil, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze nabylo právní moci již dnem 11. 8. 2008. Za daných okolností se Ústavní soud obrátil přímo předsedu senátu 11 C Obvodního soudu pro Prahu 5 s žádostí o sdělení (1) zda byl Mgr. M. Š. zplnomocněn zastupování všech tří stěžovatelů a v jakém rozsahu, v případě řádného zastoupení (2) zda a kdy bylo Mgr. Š. doručeno usnesení Vrchního soudu v Praze (č.l. 44) a (3) z jakých důvodů nebyly do (vyloučeného) spisu sp. zn. 11 C 533/2007 založeny procesní plné moci k zastupování stěžovatelů. Předseda senátu 11 C Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 5. 5. 2010 odpověděl, že Mgr. Š. byl zplnomocněn k zastupování stěžovatelů ve věci 11 C 292/2007. V závěru tohoto řízení, před rozhodnutím ve věci samé, došlo ke změně zastoupení. V době vyloučení předmětného řízení k samostatnému projednání (11 C 533/2007) i rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (č. l. 44) zastupoval žalované 1-4 [pozn. ÚS: správně žalobce a)-d)] v řízení 11 C 292/2007 Mgr. Š. Dotaz, zda plná moc Mgr. Š. byla založena i do spisu sp. zn. 11 C 533/2007, nebyl předseda senátu schopen zodpovědět. Uvedl, že podle záznamu v evidenci ISAS bylo usnesení Vrchního soudu v Praze č. l. 44 Mgr. Š. vypraveno a odesláno poštou dne 5. 8. 2008 a že právní moc je vyznačena dnem 11. 8. 2008. Po tomto datu (dle záznamu evidence ISAS) nebylo usnesení Vrchního soudu v Praze č. l. 44 nikomu doručováno. Předseda senátu dále uvedl, že spis sp. zn. 11 C 292/2007 je od 16. 4. 2010 s dovoláním u Nejvyššího soudu, u spisu 11 C 533/2007 byla nařízena rekonstrukce. Na vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 5 stěžovatelé reagovali replikou ze dne ze dne 14. 6. 2010, ve které uvedli, že v řízení o žalobě, původně projednávané u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11C 292/2007, byli všichni tři zastoupeni Mgr. Š. až do dne 6. 8. 2008, kdy si zvolili nového právního zástupce Mgr. R. V. Připustili, že po vyloučení části věci (omluv žalovaných) k samostatnému řízení bylo usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž byla vyloučená věc postoupena k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze, doručeno Mgr. Š. dne 14. 8. 2008, upozornili však, že soudce Městského soudu v Praze právní moc tohoto rozhodnutí zpochybnil a žádal, aby předmětné usnesení bylo doručeno buďto účastníkům řízení, nebo aby byla připojena procesní plná moc Mgr. Š. Obvodní soud pro Prahu 5 reagoval na pokyn Městského soudu v Praze tak, že usnesení Vrchního soudu v Praze zaslal stěžovatelům ad 1) a 2), plnou moc od nich či od jejich zástupce nevyžadoval. K doložení svých tvrzení stěžovatelé připojili k podání kopii pokynu předsedy Obvodního soudu pro Prahu 5, včetně záznamu kanceláře o jeho splnění a kopie poštovních obálek, ze kterých je zřejmé, že jim usnesení Vrchního soudu v Praze bylo doručeno dne 18. 11. 2008. Na jejich základě pak vyjádřili nesouhlas s tvrzením Obvodního soudu pro Prahu 5 o tom, že usnesení Vrchního soudu v Praze nabylo právní moci dne 11. 8. 2008, ani s vyjádřením, že po tomto datu nebylo předmětné usnesení nikomu doručováno. Z vyžádaného spisu Obv