IV.ÚS 1005/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1005/23 ze dne 21. 11. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Baxy a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky Kamily Ungr Anýžové, zastoupené Mgr. Jindřichem Skácelem, advokátem, sídlem Zachova 633/4, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2023 č. j. 33 Cdo 2983/2022-481, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. května 2022 č. j. 24 Co 270/2021-438 a rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 15. září 2021 č. j. 111 C 5/2020-370 ve znění opravného usnesení ze dne 25. října 2021 č. j. 111 C 5/2020-378, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Berouně, jako účastníků řízení, a Zuzany Lima, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 11 odst. l a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil (pozn. Ústavního soudu: ačkoli v odůvodnění ústavní stížnosti uvádí, že "rozhodnutí jsou napadána v celém rozsahu, s výjimkou" výroku II rozsudku Okresního soudu v Berouně - dále jen "okresní soud"). 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí byla uzavřena smlouva o díle, jehož předmět spočívá v tom, že stěžovatelka měla pro vedlejší účastnici provést rekonstrukci bytové jednotky, dílo však bylo provedeno jen zčásti a mezi stranami došlo ke sporu, jak velká je hodnota již provedených prací a jak velká část poskytnuté zálohy by v návaznosti na to měla být stěžovatelkou vrácena. Vedlejší účastnicí byla proto proti stěžovatelce podána žaloba na vrácení bezdůvodného obohacení. 3. Napadeným rozsudkem okresního soudu ve znění opravného usnesení bylo stěžovatelce uloženo zaplatit vedlejší účastnici ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 83 078,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 21. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 a ve výši 8,50 % ročně z této částky za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení (I. výrok). Výrokem II. pak soud žalobu zamítl ohledně zaplacení částky 5 319,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 88 398,90 Kč od 29. 11. 2019 do 20. 1. 2020, ve výši 10 % ročně z částky 5 319,97 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 8,25 % ročně z částky 5 319,90 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 a ve výši 8,50 % ročně z částky 5 319,97 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení. Výrokem III. tohoto rozsudku dále soud uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 77 371,63 Kč. Konečně výroky IV. a V. tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení státu. 4. V důvodech svého rozhodnutí soud, jde-li o vyhovující výrok I. uvedl, že v souvislosti s uzavřenou smlouvou o díle stěžovatelka provedla část sjednaných prací (bourací práce a část elektrických prací) a předložila vyúčtování k provedeným pracem při ukončení smlouvy fakturou ze dne 25. 11. 2019 vystavenou na částku 115 744 Kč. V této souvislosti stěžovatelka vedlejší účastnici ze zaplacené zálohy na cenu díla vrátila částku 234 256 Kč. Jde-li o cenu díla, tak ta byla sjednána odhadem, jako cena maximální, jednotlivé práce nebyly blíže specifikovány a ohodnoceny např. rozpočtem, šlo tak o cenu díla flexibilní, která se mohla měnit. Z tohoto pohledu jednající v posuzované smlouvě neurčily konkrétní cenu díla, proto při vyúčtování poskytnuté zálohy za dohodnuté práce v souvislosti s dohodou o ukončení smlouvy má stěžovatelka nárok na úhradu obvyklé ceny za totéž nebo srovnatelné dílo v době a místě ukončení smlouvy. Jinak řečeno má nárok na zaplacení ceny prací a materiálu, včetně vedlejších nákladů, které skutečně za dobu trvání smlouvy pro vedlejší účastnici provedla a investovala, přičemž, nebyla-li mezi účastnicemi sjednána ve smlouvě konkrétní cena jednotlivých prací, bylo třeba vycházet z hlediska rozsahu a ceny vykonaného díla ze znaleckého posudku z oboru stavebnictví a ekonomika, který byl v řízení zpracován soudním znalcem Ing. Tomášem Moláčkem, který stanovil obvyklé ceny práce a materiálu v daném místě a čase, včetně souvisejících položek za přesun hmot, odvoz a skládkování suti, včetně daně z přidané hodnoty, za dobu trvání smlouvy částkou celkem 32 665,07 Kč. Za této situace tak rozdíl částek 115 744 Kč (tuto částku si stěžovatelka ponechala ze zálohy v původní výši 350 000 Kč) a 32 665,07 Kč (znalecký závěr) představuje částku, kterou se stěžovatelka na vedlejší účastnici bezdůvodně obohatila v souvislosti s odpadnutím důvodu plnění při ukončení smlouvy o díle. 5. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") byl rozsudek okresního soudu ve výrocích I., III., IV. a V. potvrzen a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. 6. Napadeným usnesením Nejvyššího soudu bylo stěžovatelčino dovolání proti rozsudku krajského soudu odmítnuto s tím, že je podle § 237 o. s. ř. nepřípustné. II. Argumentace stěžovatelky 7. Stěžovatelka nesouhlasí s cenovým ohodnocením jí provedených prací. Soudy ve věci vyšly z provedeného znaleckého posudku z oboru stavebnictví a ekonomika, zpracovaného soudním znalcem Ing. Tomášem Moláčkem, který stanovil obvyklé ceny práce a materiálu v daném místě a čase, včetně souvisejících položek za přesun hmot, odvoz a skládkování suti, včetně daně z přidané hodnoty, za dobu trvání smlouvy částkou celkem 32 665,07 Kč. 8. Stěžovatelka však namítá, že znalecký posudek byl zpracován na jinou nemovitost, než měl být, když ve znaleckém posudku je uvedena v adrese ulice "L.", místo správné "O.". Znalec ani neprovedl místní šetření. 9. Při hodnocení tohoto znaleckého pak posudku soudy podle stěžovatelky postupovaly "mechanicky". Ve věci měl být také zpracován revizní znalecký posudek. 10. Soudy rovněž nesprávně hodnotily dohodnutou cenu jako flexibilní, ač tomu tak po uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo z 8. 11. 2019 již nebylo, nýbrž cena byla již po tomto dodatku pevná, a to v celkové výši 680 000 Kč. Znalecký posudek a následně soud proto měly stanovit poměrnou cenu vycházející z celkové ceny díla, nikoliv vyjít z ceny v místě obvyklé (§ 2612 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 11. Stěžovatelka měla nadto nepřiměřeně krátkou lhůtu k vyjádření k danému znaleckému posudku, neboť ten jí byl doručen dne 7. 9. 2021 a 7 dnů poté, dne 15. 9. 2021, byl již vydán rozsudek. 12. Co se týče usnesení Nejvyššího soudu, poznámka na jeho straně 5 o "součásti zdržovací taktiky" je nepřiléhavá. Nevhodná je podle stěžovatelky také úvaha Nejvyššího soudu, že znalec své názory obhájil při svém slyšení a odvolací soud znalecký posudek správně posoudil jako logický a přesvědčivý; Nejvyšší soud se zde pouští do hodnocení znaleckých závěrů, ač mu přezkum skutkových závěrů nepřísluší. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 13. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas k tomu oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 14. Ústavní soud v prvé řadě připomíná, že není další instancí v soustavě soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 83 a čl. 90 až 92 Ústavy). Jeho úkolem v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je ochrana ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad a použití jiných než ústavních předpisů jsou záležitostí obecných soudů. Je jejich úlohou, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro použití toho či onoho právního institutu, a aby své úvahy zákonem stanoveným postupem odůvodnily. Zásah Ústavního soudu je na místě toliko v případě nejzávažnějších pochybení představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména pak kdyby závěry obecných soudů byly hrubě nepřiléhavé a vykazovaly znaky libovůle. Takové pochybení však Ústavní soud v posuzované věci neshledal. 15. Stěžovatelka nesouhlasí se znaleckým posu