IV.ÚS 1052/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1052/20 ze dne 19. 5. 2020   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky T. H., zastoupené Mgr. Pavlou Smetankovou, advokátkou, sídlem Lidická 262, Jinočany, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2020 č. j. 55 Co 384/2019-666 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. září 2019 č. j. 0 P 214/2017-594, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a 1. nezletilé D. S., 2. nezletilého J. S., a 3. O. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka (dále též "matka") se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její práva zaručená čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a též práva 1. a 2. vedlejšího účastníka (dále též "nezletilí") zaručená čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 12 a čl. 16 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z odůvodnění ústavní stížnosti a z obsahu napadených rozhodnutí se podává, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") ze dne 25. 7. 2016 č. j. 14 Nc 481/2015-218 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 7. 12. 2016 č. j. 55 Co 404/2016-260 byli nezletilí svěřeni do péče 3. vedlejšího účastníka (dále též "otec") a matce bylo uloženo platit výživné 2 000 Kč pro nezletilou D. a 1 500 Kč pro nezletilého J. a byl upraven styk matky s nezletilými. Následně matka ze dne 29. 5. 2017 navrhla, aby byla úprava poměrů nezletilých dětí změněna tak, aby nezletilí byli svěřeni do střídavé péče rodičů s intervalem střídání po 14 dnech nebo alternativně, aby bylo rozhodnuto o rozšíření jejího styku s nezletilými. 3. Obvodní soud rozsudkem ze dne 10. 9. 2019 č. j. 0 P 214/2017-594 zamítl návrh matky na změnu výchovy nezletilých dětí (výrok I). Dále výrokem II upravil styk matky s oběma nezletilými tak, že matka je oprávněna ke styku s oběma dětmi každý lichý týden v roce od pátku 15.00 hodin, kdy je převezme v místě bydliště otce, do neděle 15.00 hodin, kdy je po skončení styku od matky převezme v místě jejího bydliště, dále každý rok v období podzimních školních prázdnin od posledního dne školní docházky před začátkem prázdnin od 15.00 hodin do posledního dne prázdnin 15.00 hodin, o vánočních školních prázdninách v lichém kalendářním roce od 23. 12. od 15.00 hodin do 29. 12. do 15.00 hodin, v sudém kalendářním roce od 27. 12. od 15.00 hodin do 2. 1. následujícího roku do 15.00 hodin, každý rok o jarních prázdninách od soboty prázdninám předcházející od 10.00 hodin do neděle následujícího týdne do 15.00 hodin, o velikonočních prázdninách v každém sudém kalendářním roce od čtvrtka 10.00 hodin do velikonočního pondělí do 15.00 hodin. Úprava styku matky v období hlavních školních prázdnin zůstala beze změny tak, že matka je oprávněna ke styku s dětmi každý rok po dobu jednoho měsíce s tím, že termín otci nezletilých oznámí ve lhůtě do 30. 4. toho kterého roku. Zamítnut byl návrh matky na úpravu styku s dětmi v obdobích státních svátků 1. 5., 8. 5., 28. 9., 28. 10. a 17. 11. a na úpravu styku ve dnech ředitelského volna. Výrokem III obvodní soud uložil otci děti ke styku s matkou řádně připravit. Výrokem IV byl zamítnut návrh matky na vyslovení předběžné vykonatelnosti rozsudku. Obvodní soud dále rozhodl tak, že matce uložil výrokem V uhradit státu do pokladny obvodního soudu náklady znalečného ve výši 26 015 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok VI). 4. K odvolání stěžovatelky proti citovanému rozsudku rozhodl městský soud rozsudkem ze dne 15. 1. 2020 č. j. 55 Co 384/2019-666 tak, že rozsudek obvodního soudu potvrdil s upřesněním výroku II, že o vánočních školních prázdninách matka převezme děti v místě bydliště otce a po ukončení styku otec děti od matky převezme v místě jejího bydliště (výrok I). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). 5. Městský soud na základě doplněného dokazování dospěl k závěru, že odvolání matky je nedůvodné. Vycházel přitom ze skutkových zjištění obvodního soudu, která jsou dostatečná a doplnil je o aktuální zprávu opatrovníka a sdělení stanoviska nezletilé D. Celý případ byl posuzován i z hlediska skutečností, jež vyplynuly z předchozího rozhodnutí městského soudu. Podstatné je, že po předchozím pravomocném rozhodnutí nedošlo fakticky k žádné změně poměrů, která by odůvodnila změnu uspořádávání vztahů nezletilých dětí k rodičům, tak jak matka navrhovala. Matka podala návrh necelých pět měsíců po předchozí soudní úpravě, aniž by byla schopna tvrdit a tím tedy i prokázat jakékoliv právně významné změny, které by měly vést ke změně výchovného prostředí, k nařízení střídavé péče či výrazného rozšíření jejího styku s dětmi. Městský soud zdůraznil, že matka na počátku roku 2015 odešla z P. ze soužití s otcem za "hlasem svého srdce" do D., když nezletilé D. bylo tehdy 6 let a nezletilému J. 4 roky. V souladu s nejlepším zájmem nezletilých dětí není, aby se realizovala případná střídavá péče, když vzdálenost bydlišť rodičů přesahuje 140 km, je zde obtížná dopravní dostupnost veřejnou dopravou a zejména, jak vyplynulo ze znaleckého posudku, obě děti jsou již v P. zvyklé, vyrůstaly zde od narození, chodí zde do stejné školy a jsou mezi nimi velmi dobré a pevné sourozenecké vazby. Bylo by v rozporu s jejich zájmy, aby se realizovaly tzv. kreativní návrhy matky, tedy například domácí výuka po část týdne u matky a současně školní docházka dětí v P., případně tzv. asymetrická střídavá péče (při vyhovění návrhu matce na rozšíření styku). Městský soud dodává, že matka zaměňuje svůj zájem mít děti u sebe se zákonným hlediskem zájmu dětí. Ve svých četných podáních formulovala svůj postoj, že děti patří k ní, neboť je jako žena porodila a naučila je řadu dovedností v prvních letech života. Tento její názor však není souladný se zákonem, neboť rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům, tedy i otci. Otec, poté co matka odešla z P. v roce 2015, celou složitou situaci zvládl a jak plyne z aktuálních zpráv školy, oběma dětem se daří dobře. V péči otce nebyly shledány žádné, byť i sebemenší závady, obě dobře prospívají, mají vytvořen okruh kamarádů a realizují zde své zájmy a koníčky. Obvodní soud proto nijak nepochybil, když návrh matky na změnu výchovného prostředí zamítl a upravil částečně nově styk matky s dětmi, tak aby odpovídal aktuálním poměrům rodičů i dětí. Městský soud pouze ve výroku II upřesnil tento rozsah styku. Další rozšíření styku městský soud nepovažuje za důvodné. Matka zejména požadovala, aby byl realizován každý lichý týden již od čtvrtka po ukončení školní docházky do neděle. Je třeba respektovat zákonnou povinnost dětí realizovat povinnou školní docházku, přičemž městský soud považuje za vhodné, aby pro případ, že se na tom rodiče dohodnou, k takovým situacím, nikoliv pravidelně mohlo v budoucnu dojít za předpokladu, že to bude se školou dětí dohodnuto a matka pomůže otci splnit dětem školní povinnosti plynoucí z pátečního vyučování. Z řízení rovněž vyplynulo, že otec není tím, který by matce ve styku bránil. Naopak umožňuje nad rámec soudem stanoveného rozsahu styku matce děti navíc vídat. Je proto zejména na matce, aby do P. častěji za dětmi jezdila, tvrdí-li, že se jí po nich stýská, a účastnila se například školních besídek, sportovních závodů dětí a podobně. Městský soud rovněž souhlasí s tím, že není v zájmu dětí, aby byl styk rozšiřován v období státních svátků v návrhu uvedených a na dobu tzv. ředitelského volna, jehož termíny nejsou dopředu známy, neboť je namístě, aby i otci bylo umožněno v rámci jeho zákonné rodičovské odpovědnosti trávit s nimi volný čas a rovněž se přiměřeně v jejich volném čase podílet na jejich výchově. Ani v procesním postupu obvodního soudu neshledal městský soud vady. Obvodní soud nevyslechl znalce za situace, kdy závěry znaleckého posudku byly přesvědčivé, jednoznačné a velmi podrobné a z protokolu o jednání ze dne 21. 8. 2019 vyplynulo, že právní zástupkyně obou rodičů na výslechu znalce netrvaly. Neprovedl-li soud důkaz listinami navrženými matkou, spočívajícími v interní komunikaci mezi matkou a dětskými psycholožkami, tak tyto listiny z důkazního hlediska neměly žádný podstatný význam pro toto řízení, zejména za situace, kdy tvrzená tzv. školní nezralost u nezletilého J. se neprokázala. Chlapec chodí nyní do třetí třídy a dle sdělení škol