IV.ÚS 106/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 106/24 ze dne 27. 3. 2024 N 61/123 SbNU 181 Zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění v souvislosti s dřívější trestnou činností   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele S. N., t. č. Věznice Plzeň, zastoupeného Mgr. Petrem Tišerem, advokátem, sídlem Jiráskovo náměstí 816/4, Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2023 č. j. 6 To 230/2023-89, za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení, takto: I. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2023 č. j. 6 To 230/2023-89 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2023 č. j. 6 To 230/2023-89 se zrušuje. Odůvodnění 1. Ústavní soud v nynějším nálezu zrušil usnesení krajského soudu, který v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu zamítl žádost stěžovatele (odsouzeného) o podmíněné propuštění především na základě skutečnosti, že stěžovatel je recidivista, a výrazně upozadil okolnosti svědčící ve prospěch stěžovatele. I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 2. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Plzni. Toto rozhodnutí porušilo podle stěžovatele jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. 3. Z ústavní stížnosti, připojených listin a vyžádaného soudního spisu plyne, že stěžovatel je jedenašedesátiletý recidivista, který opakovaně páchá majetkovou trestnou činnost (zpravidla krádeže vloupáním). První trestný čin spáchal již v roce 1978. V současné době na podkladě celkem čtyř trestních rozsudků vykonává čtyři tresty odnětí svobody v celkové délce osmi let a deseti měsíců (rozsudky potrestaly stěžovatele vesměs za krádeže, jen v jednom případě šlo o úvěrový podvod). Stěžovatel vykonává trest od září 2019 (se započtením vazby od července 2019). 4. Stěžovatel požádal dne 24. 7. 2023 o podmíněné propuštění z výkonu trestů odnětí svobody. V žádosti uvedl, že si je dobře vědom škodlivosti svého jednání i toho, že je recidivista. Během výkonu nynějšího trestu se však již napravil a dospěl k závěru, že trestnou činnost již páchat nebude. Během výkonu trestu plní bezezbytku stanovené programy a aktivity, získává opakovaně kázeňské odměny (celkem jich získal devět). Ve výkonu trestu pracuje. Po propuštění má zajištěno pracovní místo školníka, údržbáře a topiče v mateřské škole, v areálu školy má přislíbeno i bydlení (což doložil "příslibem zaměstnání" podepsaným jednatelkou společnosti provozující školu). V současné době prochází insolvenčním řízením - oddlužením, které řádně plní. Pokud bude propuštěn z trestu odnětí svobody, mohl by lépe a ve větší míře uspokojit své věřitele. Další dluhy nemá. Motivací k jeho žádosti byla stěžovateli též zdravotní situace jeho matky, která trpí Alzheimerovou chorobou. K matce má stěžovatel velmi silný citový vztah, matka mu byla vždy oporou. Nyní by chtěl své matce vrátit alespoň málo z toho, co ona poskytla jemu. Dále stěžovatel připojil k žádosti společenskou záruku od obchodní společnosti provozující výše zmíněnou mateřskou školu (jednou z jednatelek této společnosti je stěžovatelova sestra). 5. O stěžovatelově žádosti rozhodoval nejprve Okresní soud Plzeň-město, který usnesením ze dne 6. 9. 2023 žádosti vyhověl, stěžovatele podmíněně propustil z výkonu trestů odnětí svobody a stanovil mu zkušební dobu sedmi let za současného stanovení dohledu. Okresní soud též přijal společenskou záruku za dovršení nápravy stěžovatele. Pro podmíněné propuštění byly splněny všechny tři zákonné podmínky, byť podmínka třetí (prognóza vedení řádného života) byla nejvíce sporná. Soud však přihlédl ke všem souvislostem, k tomu, jak se stěžovatel chová ve věznici, k perspektivě, kterou stěžovateli nabízí jeho sestra, respektive její obchodní společnost, k situaci jeho matky apod. 6. Proti usnesení okresního soudu podal stížnost státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město. Krajský soud v Plzni napadeným usnesením zrušil usnesení okresního soudu a žádost stěžovatele o podmíněné propuštění zamítl. Současně nepřijal záruku za dovršení nápravy stěžovatele nabízenou mateřskou školou. Krajský soud dospěl k jednoznačnému závěru, že stěžovatel nesplnil třetí podmínku pro podmíněné propuštění, neboť od něj rozhodně nelze očekávat, že do budoucna povede řádný život. Stěžovatel má v opisu z evidence rejstříku trestů celkem 22 záznamů spadajících do období let 1978 až do současnosti, ve vězení je pošesté, nikdy nevydržel žít dlouhodobě na svobodě a vést řádně život. Vždy se krátce po opuštění věznice dopustil trestné činnosti a musel být znovu uvězněn. 7. Krajský soud dále zpochybnil potřebu stěžovatelovy matky stýkat se se synem, sama matka se totiž podle lékařské zprávy o synovi a jeho současné situaci spontánně nezmiňuje. Nadto sestra stěžovatele ve veřejném zasedání před okresním soudem uvedla, že se se stěžovatelem dlouhé roky nestýkali a během života nebyli příliš v kontaktu. Stěžovatel strávil podstatnou část života ve vězení a o matku se nestaral. Ani jeho rodina s ním nebyla v intenzivním kontaktu, a nemohla ho tak usměrnit náležitým směrem. Nelze tedy očekávat, že by tomu mělo být do budoucna jinak. II. Argumentace stěžovatele 8. Stěžovatel v ústavní stížnosti shrnul průběh rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění. Stěžovatel se ohradil proti tvrzení krajského soudu, že ho rodina ve věznici nenavštěvuje. Je tomu přesně naopak: "nejméně od června 2022" ho navštěvuje pravidelně sestra, švagr i matka, pokud to tedy zdravotní stav matky dovolí. Zatímco okresní soud vydal pečlivě odůvodněné usnesení, ve kterém stěžovatelově žádosti vyhověl a současně mu stanovil tu nejpřísnější zkušební dobu, tak krajský soud odůvodnil své usnesení jen paušálně s odkazem na stěžovatelovu trestní minulost. Paušální poukazy na trestní minulost odsouzeného, které automaticky vyloučí podmíněné propuštění, však nejsou podle judikatury Ústavního soudu přípustné. Odůvodnění usnesení krajského soudu není přesvědčivé, ale naopak svévolné. Odkaz na trestní minulost nelze použít tak, že navždy vyloučí podmíněné propuštění. 9. Krajský soud vůbec nezohlednil současnou situaci stěžovatele. V minulosti stěžovatel žil s matkou, která jej nekriticky podporovala, ať již citově či materiálně, stěžovatel si však tohoto matčina dobrodiní nevážil. Neměl potřebu pracovat a živit se řádně, protože matka se o něj vždy postarala (stěžovatel se dokonce označuje za "maminčina mazánka"). Se svou další rodinou se v minulosti nestýkal. V současnosti je však situace úplně jiná. Stěžovatel si teprve v okamžiku závažné nemoci matky uvědomil svá minulá pochybení. Uvědomil si, že minulé chyby již opakovat nechce a alespoň na konci jejího života by své matce rád oplatil péči, kterou stěžovateli celý život ona sama dávala. Stěžovatel současně navázal kontakt i se svou širší rodinou, svou sestrou, švagrem, synovcem a neteří, kteří ho začali navštěvovat ve vězení a začali s ním cíleně pracovat na tom, aby ho připravili na život na svobodě. 10. V tomto ohledu je významná záruka, kterou obchodní společnost jeho sestry, která provozuje mateřskou školu, poskytla za dovršení nápravy stěžovatele. Stěžovatelova sestra mu ve svém domě nabídla též samostatné bydlení, proto by byl vlastně stěžovatel pod celodenním "dohledem". Takové podmínky stěžovatel nikdy v minulosti neměl, proto se vždy po nějaké době vracel ke svým předchozím zvyklostem a sklouzl zpět na dráhu trestné činnosti. Nadto jeho švagr je bývalý policista, takže i to by přispělo k usměrnění dalšího života stěžovatele. 11. Všechny uvedené skutečnosti vzal okresní soud do úvahy a pečlivě je hodnotil. Naopak krajský soud usnesení odůvodnil v podstatě jen tak, že stěžovatel je recidivista, který dlouhodobě páchá majetkovou trestnou činnost a tím pádem je riziko páchání další trestné činnosti vysoké. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 12. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je rovněž zastoupen advokátem podle § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona), neboť stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. IV. Shrnutí řízení před Ústavním soudem 13. Ústavní soud si vyžádal spis vedený u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 32 PP 62/2023 a vyzval Krajský soud v Plzni jako účastníka řízení k vyjádření k ústavní stížnosti (§ 42 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). 14. Krajský soud ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že třetí zákonná podmí