IV.ÚS 1136/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1136/21 ze dne 25. 5. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky D. M., zastoupené Mgr. Andreou Hradilovou, advokátkou, sídlem Komenského 54, Nové Město nad Metují, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. února 2021 č. j. 20 Co 266/2020-477, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a 1. nezletilého M. H. a 2. P. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka (dále též "matka") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím došlo k porušení jejích práv podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z podané ústavní stížnosti, jakož i z napadeného rozhodnutí se podává, že Okresní soud v Náchodě (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 21. 9. 2020 č. j. 0 P 270/2019-361, ve znění usnesení ze dne 20. 10. 2020 č. j. 0 P 270/2019-380, změnil výchovné prostředí 1. vedlejšího účastníka (dále též "nezletilý") a nově jej svěřil do péče 2. vedlejšího účastníka (dále též "otec") (výrok I), zároveň uložil matce povinnost platit na výživu nezletilého s účinností od 7. 1. 2020 částku ve výši 2 000 Kč měsíčně splatnou vždy nejpozději do každého 15. dne toho kterého měsíce k rukám otce (výrok II), rozhodl o dlužném výživném (výrok III), upravil styk matky s nezletilým, a to jak běžný v každém lichém kalendářním týdnu, tak i během jednotlivých školních prázdnin (výroky V až XII), zamítl návrh matky na zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením okresního soudu ze dne 6. 1. 2020 č. j. 0 P 270/2019-155 (výrok XIII) a rozhodl o nákladech řízení (výroky XIV a XV). 3. Okresní soud uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že nezletilý, původně svěřený do péče matky, měl od nástupu povinné školní docházky značné problémy ve škole a ve školní družině, nedokázal se začlenit do kolektivu vrstevníků, dětem ubližoval. Jeho chování bylo nezvladatelné, ignoroval autoritu učitelky. Přes snahu řešit tuto situaci s matkou nedošlo k žádné nápravě. Naopak matka měla tendenci prohřešky nezletilého bagatelizovat a opakovaně se stalo, že po incidentu ve škole v následujících dnech nezletilého z výuky omluvila. Nezletilý měl množství zameškaných hodin, matka jej prezentovala jako nemocné dítě s různými problémy, často s ním navštěvovala dětskou lékařku a jiné odborné lékaře, ale nikdy se nic závažného ve zdravotním stavu nezletilého nezjistilo. Psycholožka PaedDr. et. Mgr. Jana Tomanová vyšetřením nezletilého zjistila, že jeho mentální kapacita odpovídá pásmu lepšího průměru, socioemoční vývoj je ale výrazně opožděn, jeho emocionalita se vyvíjí disharmonicky pod tlakem zjevné emoční deprivace a problémové rodinné situace, s trvalou tenzí a se zvýšenou pohotovostí k afektivním reakcím, a dospěla k závěru, že je potřebná úprava rodinných poměrů nezletilého, který je téměř bez kontaktu s otcem, i když otec má o pravidelné kontakty s nezletilým zájem. Přes postupné snahy o začlenění otce do péče o nezletilého (sporadický kontakt nezletilého s otcem, uspořádání první případové konference, na které bylo dohodnuto pokračování v psychologické terapii, a matce byly vytyčeny úkoly, které měla splnit), okresní soud po zjištění závažných informací o chování a jednání nezletilého (uspořádání druhé případové konference, kde vyšly najevo závažné informace o nepříznivém vývoji nezletilého, a bylo konstatováno, že matka nic z uloženého nesplnila) dokonce zvažoval i možnost nařízení ústavní výchovy nezletilého. V té době se rodiče dohodli na střídavé péči o nezletilého v intervalu jednoho týdne. Psycholožka i opatrovník nezletilého spatřovali ve změně přístupu matky účelovost. Přestože nebyl nezletilý na otce příliš zvyklý, pobyt u něho mu nevadil a střídání výchovných prostředí zpočátku hodnotil kladně. Postupem času mu však začalo vadit stěhování mezi rodiči. Ukázalo se také, že každý z rodičů má jiný výchovný přístup, rodiče dostatečně nekomunikovali. Podle psycholožky nezletilého střídání postupně vyčerpávalo. Matka pod tlakem situace začala poskytovat nezletilému lepší péči než dříve, možné bylo i jeho přímé nebo nepřímé ovlivňování v její prospěch. To vše způsobovalo v prožívání nezletilého velké zmatky. Před vánočními prázdninami 2019 se rodiče jen stěží dohodli na termínech, ve kterých bude nezletilý u otce, protože matka se střídavou péčí v tomto období nesouhlasila. Na obnovení režimu střídavé péče se rodiče nedohodli ani počátkem roku 2020. Otec navrhl svěření nezletilého do své zatímní výlučné péče, přičemž okresní soud jeho návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl usnesením ze dne 6. 1. 2020 č. j. 0 P 270/2019-155. Nezletilý přestoupil od 2. pololetí na Základní školu X, dobře se začlenil do třídního kolektivu, získal zde kamarády, vychází dobře s učitelkou, k jeho chování nejsou žádné zásadní připomínky. Otec se školou řádně spolupracuje, nezletilému se věnoval v přípravě do školy v době, kdy neprobíhala prezenční výuka. Zajistil nezletilému vše potřebné pro výuku, nakoupil mu nové oblečení a obuv, matka mu nezletilého předala bez školní aktovky a penálu. Nastavil nezletilému určitý režim a jasná pravidla a je důsledný v jejich dodržování. To vše vedlo ke stabilizaci nezletilého. Viditelné zlepšení zaznamenal sám okresní soud při druhém pohovoru s nezletilým v červnu 2020. Nezletilý působil uvolněně, byl veselý, hovorný. Sám uváděl, že si přeje zachovat stávající stav, tedy, že chce žít s otcem a s matkou se pravidelně vídat. Otec svojí dosavadní péčí o nezletilého prokázal, že je schopný zajistit nezletilému stabilní, klidné a podnětné prostředí. Nezletilý se dobře sžil s jeho přítelkyní. Celkově lze konstatovat, že změna výchovného prostředí v kombinaci s aplikovanými léky měla prokazatelně pozitivní vliv na chování a psychický vývoj nezletilého. Též opatrovník nezletilého uvedl, že péče otce o nezletilého je stabilnější, lepší, otec je schopný vytvořit nezletilému kvalitní domov, pročež navrhl svěřit nezletilého do jeho péče. Matka dokonce v průběhu řízení předložila soudu zprávu psycholožky, ze které bylo při konfrontaci s totožnou zprávou založenou ve spise opatrovníka zřejmé, že matkou předložená zpráva byla pozměněna a bylo z ní odstraněno datum, kdy byla psycholožkou vypracována, ve snaze upravit ji tak, aby aktuálně vyzněla ve prospěch matky. Okresní soud výslovně uvedl, že má stejně jako další zainteresované osoby (psycholožka, opatrovník nezletilého, učitelky ze základní školy apod.) zkušenost s manipulativním jednáním matky. Na základě provedených důkazů tedy okresní soud svěřil nezletilého do péče otce a matce nastavil s nezletilým široký styk (v každém lichém kalendářním týdnu v rozsahu od čtvrtka 17.00 hod. do neděle 17.00 hod., přičemž v době jarních, velikonočních, letních, podzimních prázdnin a během vánočních svátků a prázdnin nastavil okresní soud styk tak, aby byla tato období rovnoměrně a spravedlivě rozdělena mezi oba rodiče a nezletilý tak mohl trávit s každým z rodičů dobu delšího volna rovnocenně). 4. Okresní soud dále při určování výživného matce dovodil, že je v jejích možnostech a schopnostech dosahovat výdělku alespoň kolem 15 000 Kč čistého měsíčně, když tohoto příjmu dosahovala i ve společnosti X, kde pracovala od 2. 9. 2019 do 8. 11. 2019 a kde její pracovní poměr byl skončen zaměstnavatelem ve zkušební době z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků. Matce nyní nic nebrání v tom, aby si sehnala zaměstnání na plný pracovní úvazek, soudu neprokázala, že by měla jakékoli pracovní omezení z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Tomuto příjmu a potřebám nezletilého odpovídá výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně. 5. K odvolání matky Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek okresního soudu (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Krajský soud uvedl toliko to, že okresní soud podrobně v odůvodnění svého rozsudku vylíčil důvody, pro které přistoupil ke změně výchovného prostředí nezletilého, když nebylo pochyb o tom, že matka jako vychovatelka dlouhodobě ve výchově nezletilého selhávala. Krajský soud pro stručnost plně odkázal na odůvodnění rozsudku okresního soudu a v podstatě neměl, co by k němu dodal, když i rozhodnutí o výživném a o styku matky se synem považoval za správné a podrobně zdůvodněné. II. Stěžovatelčina argumentace 6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti n