IV.ÚS 1142/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1142/20 ze dne 30. 3. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Zenit, spol. s r. o., sídlem Pražská 162/19, Čáslav, zastoupené JUDr. Marcelou Kislingerovou, advokátkou, sídlem Sladkovského 767, Pardubice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2020 č. j. 23 Cdo 2468/2018-209 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2018 č. j. 3 Cmo 35/2017-177, za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti CORMEN s. r. o., sídlem Průmyslová 1420, Bystřice nad Pernštejnem, zastoupené JUDr. Gabrielou Vendlovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Lužická 1792/32, Praha 2 - Vinohrady, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi a v řízení jejich vydání předcházejícím došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a na svobodné podnikání zaručeného čl. 26 Listiny ve spojení s čl. 1 odst. 1 a čl. 4 Ústavy. 2. Z ústavní stížnosti a vyžádaného soudního spisu vedeného Krajským soudem v Praze (dále jen "krajský soud") se podává, že rozsudkem tohoto soudu ze dne 1. 12. 2016 č. j. 56 Cm 21/2016-131 byl zamítnut návrh vedlejší účastnice, aby stěžovatelce byly uloženy povinnosti zdržet se při označování, reklamě a distribuci svých výrobků spadajících do modelových řad profesionální úklidové chemie REAL Profi jejich označování kombinací barvy a trojmístného číselného kódu tím, že po uplynutí 30 dnů od právní moci rozsudku nesmí na trh uvádět takto označené výrobky a jejich propagační materiály (výrok I), na své náklady odstranit výrobky spadající do modelových řad profesionální úklidové chemie REAL Profi označené kombinací barvy a trojmístného číselného kódu a veškeré propagační materiály vztahující se k těmto výrobkům (výrok II), na své náklady poskytnout vedlejší účastnici přiměřené zadostiučinění ve formě zveřejnění zkráceného znění pravomocného rozsudku v deníku MF Dnes, Lidové noviny, Právo a Hospodářské noviny (výrok III), a zaplatit vedlejší účastnici částku 500 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění (výrok IV). Dále jím byla vedlejší účastnici uložena povinnost zaplatit stěžovatelce náklady řízení ve výši 63 600 Kč (výrok V). Krajský soud dospěl k závěru, že i když stěžovatelka označuje své výrobky řady REAL Profi stejnou barvou v kombinaci s třímístným kódem, jako označuje vedlejší účastnice své výrobky značky CLEAMEN, jejich výrobky nejsou zaměnitelné. Barevné označování prostředků úklidové chemie podle toho, na jaký druh prostoru mají být použity, je obecně ustálený standard, stejně tak je běžné v této oblasti označovat výrobky trojmístným kódem, před který navíc stěžovatelka umístila písmeno R. Pro průměrného spotřebitele přitom není obtížné výrobky účastnic řízení od sebe rozeznat. Dále pak stěžovatelčino jednání není rozporné s dobrými mravy, tudíž není naplněn jeden ze znaků generální klauzule nekalé soutěže a tudíž nebylo třeba se zabývat naplněním dalších znaků. 3. K odvolání vedlejší účastnice Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") ústavní stížností napadeným rozsudkem rozsudek krajského soudu ve výroku III potvrdil, ve výroku I a II jej změnil tak, že stěžovatelka je povinna zdržet se označování svých výrobků v modelové řadě REAL Profi třímístnou kombinací čísel začínající v jednotlivých oblastech užití výrobků na číslo: Generální oblast (modrá barva) 1 Kuchyňská oblast (zelená barva) 2 Sanitární oblast (červená barva) 3 Umývárenská oblast (žlutá barva) 4 Potravinářský průmysl zásadité (fialová) 6 Potravinářský průmysl kyselé (fialová) 7 a takto označené výrobky, včetně jejich propagačních materiálů, které jsou ve stěžovatelčině vlastnictví, odstranit z trhu do 30 dnů od právní moci rozsudku, ve zbytku výroku I a II, týká-li se jiných výrobků vedlejší účastnice označených jinou barvou a v jiných modelových řadách, rozsudek krajského soudu potvrdil, ve výroku IV a V jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Vrchní soud měl z provedeného dokazování za to, že výše uvedené označení na trhu profesionální úklidové chemie zavedla vedlejší účastnice, v důsledku propagace se pro ni toto značení stalo příznačné a jeho využití jiným soutěžitelem může vyvolat ve spotřebitelích klamnou představu o spojení s vedlejší účastnicí nebo jejími výrobky, přičemž stěžovatelka využívá tento systém pro své účely, tedy zjednodušení nákupu zboží pro své zákazníky, čímž se dopouští tzv. free ridingu (neoprávněného "vezení se" na výkonech vedlejší účastnice, přičemž k jeho využití není žádný rozumný důvod). S ohledem na to vrchní soud dospěl k závěru, že byly naplněny všechny předpoklady generální skutkové podstaty nekalé soutěže [§ 2976 občanského zákoníku (dále jen "o. z.")], jakož i zvláštní skutkové podstaty vyvolání záměny (§ 2981 o. z.) a parazitování na pověsti (§ 2982 o. z.). 4. Proti tomuto rozsudku brojila stěžovatelka dovoláním, to však Nejvyšší soud shora označeným usnesením odmítl s tím, že není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř."), ve znění do 30. 9. 2017. 5. Na doplnění možno uvést, že následně krajský soud rozsudkem ze dne 13. 11. 2020 č. j. 56 Cm 21/2016-300 (nepravomocně) zamítl žalobu v části, ve které se vedlejší účastnice domáhala na stěžovatelce zaplacení přiměřeného zadostiučinění v částce 500 000 Kč, a vedlejší účastnici uložil nahradit stěžovatelce náklady řízení ve výši 92 100 Kč. II. Stěžovatelčina argumentace 6. V ústavní stížnosti stěžovatelka vytýká vrchnímu soudu, že postupem v odvolacím řízení porušil § 213 odst. 2 o. s. ř., neboť i když dospěl k jinému skutkovému závěru než krajský soud, dokazování nezopakoval a ani neupozornil strany sporu, že dospěl k jinému skutkovému (a tím i právnímu) závěru. Dále porušil § 2976 o. z., neboť se nezabýval naplněním podmínky způsobilosti daného jednání způsobit újmu. Tato podmínka nemůže být naplněna, není-li v řízení konkrétní újma vedlejší účastnice nebo alespoň její způsobilost prokazována, a tedy ani prokázána. Současně porušil § 157 o. s. ř., neboť v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl, které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, a ani důkazy, o které opřel svá zjištění, logické argumenty a myšlenkové konstrukce, kterými se při hodnocení důkazů řídil, a také proč neprovedl další důkazy. Chybí rovněž závěr, jaký učinil o skutkovém stavu, i odůvodnění, proč za stavu jí tvrzeného a prokazovaného účelu užívání vytýkaného označení hodnotil její jednání jako rozporné s dobrými mravy soutěže. Rozhodnutí tak není přesvědčivé a působí svévolně, neboť je v rozporu s důkazy provedenými krajským soudem. 7. Nejvyššímu soudu stěžovatelka vytýká, že se neřídil ústavními požadavky, jak plynou z nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2007 sp. zn. II. ÚS 2339/07 (N 184/47 SbNU 417), že se nevypořádal s její námitkou, podle níž se vrchní soud, aniž by se nejdříve zabýval posouzením naplnění zákonných znaků nekalé soutěže podle § 2976 o. z., obecně konstatoval judikaturní a teoretické závěry o naplnění skutkové podstaty vyvolání nebezpečí záměny, ačkoliv podle judikovaných závěrů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2013 sp. zn. 23 Cdo 1757/2012) je třeba při posuzování konkrétního jednání se nejprve vypořádat s tím, zda byly naplněny zákonem stanovené podmínky nekalé soutěže podle tzv. generální klauzule. Dále se Nejvyšší soud nevypořádal s její dovolací námitkou, že se vrchní soud právním posouzením odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, včetně té, na kterou sám odkázal (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2006 sp. zn. 32 Odo 1230/2005), přičemž odůvodnění jeho rozhodnutí nesplňuje požadavky stanovené § 243f odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud se nevypořádal ani s její dovolací námitkou, že vrchní soud vydal tzv. překvapivé rozhodnutí. K jeho argumentaci stěžovatelka podotýká, že nemohla předpokládat, že vrchní soud své právní závěry opře o neprokázaná skutková tvrzení vedlejší účastnice a změní i skutkový závěr krajského soudu, aniž by to sdělil účastnicím řízení. 8. Podle stěžovatelky je dále právní výklad podaný těmito soudy v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, neboť ignoruje účel zákonné úpravy nekalé soutěže, jímž je ochrana před agresivními, nemravnými a škodlivými praktikami ostatních soutěžitelů. Stěžovatelka má za to, že prokázala "rozumný" a legitimní důvod užívání označení kombinací barvy podle mezinárodního evropského standardu barevného označení oblastí užití chemických výrobků a čtyřmístného kódu vedle své proslulé ochranné známky