IV.ÚS 1247/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1247/21 ze dne 22. 6. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa, soudce Josefa Fialy a soudce zpravodaje Pavla Rychetského o ústavní stížnosti obchodní společnosti ELMO-PLAST a.s., sídlem Alojzov 171, zastoupené JUDr. Michalem Filoušem, advokátem, sídlem Ostravská 501/16, Olomouc, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2021 č. j. 30 Cdo 3626/2020-232, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2020 č. j. 17 Co 214/2019-204 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. dubna 2019 č. j. 4 C 171/2018-155, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jako účastníků řízení, a 1) České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, a 2) Mgr. Lenky Černoškové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Prostějov, sídlem Dolní 71, Prostějov, jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 12. 5. 2021, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv zaručených v čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). II. Shrnutí řízení před obecnými soudy 2. Soudní exekutorka Mgr. Lenka Černošková, Exekutorský úřad Prostějov, vydala dne 29. 6. 2012 v exekuci vedené u Okresního soudu v Prostějově (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 018 EX 03917/08 exekuční příkaz k prodeji pozemku p. č. 1627 - trvalý porost, nacházejícímu se v obci a k. ú. Určice (dále jen "předmětný pozemek"). K ocenění tohoto pozemku byl ustanoven znalec, který ve znaleckém posudku ze dne 9. 10. 2013 určil jeho cenu částkou 72 000 Kč. Dne 25. 11. 2013 vydala soudní exekutorka usnesení o nařízení dražebního jednání (dále jen "dražební vyhláška"), které proběhlo dne 8. 1. 2014 a na němž byl stěžovatelce udělen příklep za 48 000 Kč. Usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci dne 5. 2. 2014. V článku VI. dražební vyhlášky bylo uvedeno, že práva a závady spojené s předmětným pozemkem nejsou. Podle článku III. usnesení o určení ceny ze dne 21. 10. 2013 na pozemku nejsou žádné závady, které jeho prodejem v dražbě nezaniknou. 3. Dne 23. 2. 2016 vyzvala Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc, stěžovatelku, aby shromáždila podklady pro prošetření nakládání se stavebním a demoličním odpadem na předmětném pozemku a inspekci jako příslušnému orgánu veřejné správy pro odpadové hospodářství poskytla k této mimořádné události informace. Stěžovatelka v obavě z možného uložení sankce objednala dne 30. 6. 2017 nakládku a odvoz suti z předmětného pozemku, za což v období červenec až srpen 2017 zaplatila částku 371 771 Kč. Za uložení odpadu zaplatila částku 551 428 Kč. Celkem tak její náklady činily částku 923 199 Kč. 4. Žalobou doručenou okresnímu soudu dne 23. 11. 2018 se stěžovatelka domáhala po vedlejší účastnici zaplacení částky 923 199 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem soudní exekutorky. Ta měla v tomto řízení postavení vedlejší účastnice na straně žalované. Rozsudkem okresního soudu ze dne 29. 4. 2019 č. j. 4 C 171/2018-155, jenž byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ze dne 23. 6. 2020 č. j. 17 Co 214/2019-204, byla žaloba zamítnuta. Podle obecných soudů nebyly splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, stejně jako odpovědnosti soudního exekutora podle § 32 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "exekuční řád"). Postup soudní exekutorky při provádění veřejné dražby pozemku byl zákonný. Podle krajského soudu, uvedla-li soudní exekutorka v dražební vyhlášce a v usnesení o určení ceny draženého pozemku, že pozemek je prostý práv jiných osob a jakýchkoli závad, resp. že s předmětem dražby nejsou spojena žádná práva a závady, mělo jít o vady právní. Z žádného ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"), nelze dovodit odpovědnost soudního exekutora za tzv. skryté vady předmětu dražby. Tato odpovědnost je upravena pouze v občanském zákoníku při prodeji za úplatu. 5. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021 č. j. 30 Cdo 3626/2020-232 bylo dovolání stěžovatelky odmítnuto jako nepřípustné, neboť otázka vymezená stěžovatelkou již byla v jeho rozhodovací praxi vyřešena. Obsahem dražební vyhlášky má být mj. výrok o právech a závadách spojených s nemovitostí [srov. § 336b odst. 2 písm. f) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012], jenž se zpravidla uvádí v takové podobě, jak tomu bylo v pravomocném usnesení o ceně v předchozí fázi výkonu rozhodnutí. Závadami váznoucími na nemovitostech se přitom rozumí především věcná břemena, jimiž je nemovitost zatížena, nájemní práva a jiná práva, která zavazují vlastníka nemovitosti (povinného), aby něco konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl (srov. též § 336a odst. 2 občanského soudního řádu, definující závady, jež prodejem v dražbě nezaniknou). Stěžovatelkou uvedené závady se zase projeví při určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství podle § 336a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, při němž soud vychází z ocenění provedeného ustanoveným znalcem. Stát nelze činit odpovědným, pokud stěžovatelka odvozuje nárok na náhradu škody od tvrzeného pochybení soudní exekutorky spočívajícího v převzetí údaje o absenci závad zatěžujících vydražený pozemek (zde v podobě umístění skládky stavebního a demoličního odpadu), který se objevil ve znaleckém posudku. 6. Vytýká-li stěžovatelka krajskému soudu, že při svém rozhodování nezohlednil skutečnost, že soudní exekutorka do dražební vyhlášky zahrnula nejen údaj o absenci právních vad váznoucích na vydraženém pozemku, jak jí ukládal občanský soudní řád a jak na podkladě skutkových zjištění zkonstatoval krajský soud, ale též údaji o absenci závad dalších (nikoli pouze právních), ve své podstatě tím zpochybňuje skutkový základ, ze kterého krajský soud při svém rozhodování vycházel. Nejvyšší soud byl však skutkovými zjištěními odvolacího soudu vázán a stěžovatelka tak jeho zpochybňováním uplatňovala nepřípustný dovolací důvod. Nelze-li v dovolacím řízení revidovat skutková zjištění, z nichž při meritorním rozhodnutí vycházel krajský soud, pak dovolací argumentace, která právě na takové skutkové revizi buduje oponentní právní závěr, nemůže být způsobilá k tomu, aby dovolací soud na jejím základě dovodil přípustnost dovolání podle § 237 občanského soudního řádu. III. Argumentace stěžovatelky 7. Stěžovatelka zdůrazňuje, že jí postupem soudní exekutorky byla způsobena škoda spočívající v nákladech na odstranění vady předmětného pozemku, kterou byla existence na něm umístěné skládky. Odmítnutím dovolání měla být stěžovatelka zkrácena na svém právu na spravedlivý proces. Nejvyšší soud v napadeném usnesení odkázal na některá svá dřívější rozhodnutí, která se však netýkala stejné či obdobné věci. Na rozdíl od usnesení ze dne 14. 8. 2012 sp. zn. 28 Cdo 2323/2011 a usnesení ze dne 24. 10. 2018 sp. zn. 30 Cdo 914/2018 nyní dražební vyhláška u zmínky o závadách nemovitostí neobsahovala odkazy na konkrétní ustanovení občanského soudního řádu, která by bránila uvedení stěžovatelky v omyl, že věc je prostá jakýchkoli vad, tedy i jiných vad než uvedených v těchto ustanoveních. Nešlo zde ani o pochybení znalce, z jehož ocenění by soudní exekutorka vycházela, jak tomu bylo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1071/2019. Stěžovatelkou předestřená dovolací otázka se týkala situace, kdy se soudní exekutorka v dražební vyhlášce neomezila jen na ty závady, jejichž uvedení stanoví občanský soudní řád. Obsah článku VI. dražební vyhlášky, v němž je uvedeno: "Práva a závady spojené s nemovitostí: nejsou.", je třeba vyložit právě tak, že s předmětným pozemkem není spojena žádná závada. Takto vymezenou dovolací otázku dovolací soud doposud neřešil. Nadto měl Nejvyšší soud nesprávně vyhodnotit, které závěry krajského soudu jsou skutkovým zjištěním (tím bylo toliko znění dražební vyhlášky ohledně neexistence práv a závad spojených s nemovitostí) a které právním posouzením (tím je výklad citovaného textu). 8. Soudy nižších stupňů se podle stěžovatelky nevypořádaly s její námitkou k obsahu článku VI. dražební vyhlášky. Nesprávná je úvaha okresního soudu, že v uvedeném článku dražební vyhlášky mohla soudní exekutorka uvádět práva uvedená v § 336 odst.