IV.ÚS 128/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 128/22 ze dne 22. 2. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. M. B. a 2. nezletilého D. M. F., zastoupených JUDr. Ing. Ivanou Spoustovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2021 č. j. 18 Co 72, 265, 266/2021-1016, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. října 2020 č. j. 50 P 315/2014-891, ve znění usnesení ze dne 24. května 2021 č. j. 50 P 315/2014-934, a doplňujícímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. května 2021 č. j. 50 P 315/2014-940, 22 P a Nc 227/2021, 22 P a Nc 15/2017, 22 P a Nc 219/2016, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a L. A. F., jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se 1. stěžovatelka (dále též "matka") a 2. stěžovatel (dále též "nezletilý") domáhají zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi došlo k porušení jejich práv podle čl. 10 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i podle čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte (dále jen "Úmluva") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i konečně podle čl. 1 a 90 Ústavy. 2. Z podané ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 1. 10. 2020 č. j. 50 P 315/2014-891 svěřil nezletilého do asymetrické střídavé péče matky a vedlejšího účastníka (dále též "otec") s péčí otce vždy od čtvrtka v sudém týdnu v roce od skončení mimoškolních aktivit nezletilého do úterý 8.0 hodin v lichém týdnu v roce, v ostatních dnech s péčí matky (výrok I), matce uložil hradit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně počínaje právní mocí rozsudku (výrok II), otci uložil hradit počínaje dnem 1. 9. 2018 na výživném částku 4 500 Kč a od právní moci rozsudku 3 500 Kč měsíčně (výrok III) s tím, že dluh na výživném za dobu od 1. 9. 2018 do 30. 9. 2020 ve výši 25 000 Kč mu uložil zaplatit do 31. 12. 2020 (výrok IV), oběma rodičům nařídil rodinnou terapii a uložil jim povinnost ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto výroku sdělit soudu adresu zařízení pro výkon rodinné terapie, kontaktovat toto zařízení a respektovat pokyny zařízení do ukončení terapie (výrok V), každému z rodičů uložil povinnost zaplatit náklady státu na znalečném, a to každému z nich v rozsahu jedné poloviny s tím, že jejich výše bude specifikována v samostatném rozhodnutí (výrok VI). Tím změnil rozhodnutí obvodního soudu ze dne 19. 2. 2015 č. j. 50 P 315/2014-247 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 27. 5. 2015 č. j. 18 Co 133/2015 (výrok VII). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok VIII). 3. Obvodní soud usnesením ze dne 24. 5. 2021 č. j. 50 P 315/2014-934 rozhodl o nákladech státu tak, že matka i otec jsou povinni zaplatit státu každý jejich jednu polovinu, tedy částku 10 575 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 4. Obvodní soud doplňujícím rozsudkem ze dne 1. 10. 2021 č. j. 50 P 315/2014-940, 22 P a Nc 227/2021, 22 P a Nc 15/2017, 22 P a Nc 219/2016 rozhodl o úpravě styku v době velikonočních prázdnin (výrok I), jarních prázdnin (výrok II), hlavních prázdnin (výrok III), vánočních prázdnin (výrok IV) s tím, že úprava v době svátků a prázdnin má přednost před běžnou úpravou péče rodičů (výrok V), k předání nezletilého dojde vždy v bydlišti matky (výrok VI), oba rodiče jsou povinni nezletilého na styk s druhým rodičem řádně připravit a ve stanovený termín druhému rodiči nezletilého předat (výrok VII). Konečně žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII). 5. K odvolání obou rodičů městský soud změnil napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu tak, že nezletilý se svěřuje od právní moci tohoto rozhodnutí do střídavé péče rodičů tak, že v péči otce bude vždy od pondělí v sudém týdnu v roce, kdy nezletilého vyzvedne po ukončení mimoškolních aktivit v místě, kde tyto aktivity nezletilý vykonává, do pondělí v lichém týdnu v roce do počátku školního vyučování nebo ranního tréninku, kdy nezletilého předá do příslušného školního zařízení, které nezletilý navštěvuje. V ostatní dny bude v péči matky. V době hlavních školních prázdnin bude nezletilý v péči otce po dobu tří týdnů s tím, že přesný termín sdělí matka otci do 15. 4. toho kterého roku. Nesdělí-li matka otci termín do daného data, bude nezletilý v péči otce v sudém kalendářním roce v době od 1. 7. do 21. 7., v lichém kalendářním roce v době od 1. 8. do 21. 8. Po zbytek prázdnin, kdy nezletilý nebude v péči otce, bude v péči matky. V době vánočních svátků bude nezletilý v každém lichém kalendářním roce v péči matky od 23. 12. od 18.00 hodin do 27. 12. do 18.00 hodin a v péči otce od 27. 12. od 18.00 hodin do 1. 1. následujícího roku do 18.00 hodin a v každém sudém kalendářním roce bude v péči otce od 23. 12. od 18.00 hodin do 27. 12. do 18.00 hodin a v péči matky od 27. 12. od 18.00 hodin do 1. 1. následujícího roku do 18.00 hodin. Úprava péče v době svátků a prázdnin má přednost před běžnou úpravou péče rodičů. K předání nezletilého dojde vždy v místě bydliště matky. Oba rodiče jsou povinni nezletilého na styk s druhým rodičem řádně připravit a ve stanovený termín druhému rodiči nezletilého předat (výrok I). Matka je povinna platit na výživu nezletilého částku 6 800 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce s účinností od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). Otec je povinen, počínaje dnem 1. 9. 2018, platit na výživu nezletilého částku 4 500 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky. S účinností od právní moci tohoto rozsudku je otec povinen platit na výživu nezletilého 6 800 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky (výrok III). Dluh na zvýšeném výživném za dobu od 1. 9. 2018 do 13. 10. 2021 ve výši 37 000 Kč je otec povinen zaplatit do 31. 12. 2021 k rukám matky (výrok IV). Soud nařizuje oběma rodičům rodinnou terapii s tím, že oba rodiče jsou povinni ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku sdělit soudu adresu zařízení pro výkon rodinné terapie, toto zařízení kontaktovat a respektovat jeho pokyny do ukončení terapie (výrok V). Matka je povinna zaplatit na náhradě nákladů vzniklých státu obvodnímu soudu částku 10 575 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok VI). Otec je povinen zaplatit na náhradě nákladů vzniklých státu obvodnímu soudu částku 10 575 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok VII). Tím se mění rozsudek obvodního soudu ze dne 19. 2. 2015 č. j. 50 P 315/2014-247, ve spojení s rozsudkem městského soudu ze dne 27. 5. 2015 č. j. 18 Co 133/2015-306 (výrok VIII). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IX). 6. Městský soud vyšel z toho, že, že v řízení před obvodním soudem bylo provedeno dostatečné dokazování zahrnující vypracování dvou znaleckých posudků k osobám obou rodičů i nezletilého, z nichž ve spojení s ostatním dokazováním obvodní soud vyvodil správný závěr, že citové vztahy obou rodičů k nezletilému jsou kladné, oba mají předpoklady zajistit řádnou výchovu pro nezletilého, jejich výchovné schopnosti jsou srovnatelné, ale velmi problematická je jejich vzájemná komunikace, která je komplikovaná, omezená, často nefunkční. Matka je ve své výchově více hyperprotektivní, otec více benevolentní. Ač tedy obvodní soud dospěl k závěru o nemožné střídavé péči obou rodičů, neboť nezletilý nemá od otce podporu v hokejových aktivitách (které jsou pro nezletilého zásadní), přihlédl k přání nezletilého a svěřil ho do asymetrické střídavé péče rodičů. V průběhu odvolacího řízení však otec svůj postoj k hokejovým aktivitám nezletilého přehodnotil a u odvolacího jednání se výslovně zavázal, že bude sportovní aktivity nezletilého bezvýhradně podporovat. To za situace, kdy byla u jednání nejprve podrobně probírána četnost hokejových tréninků a zápasů nezletilého, které se více méně pravidelně konají i během víkendů, a otec tak měl dostatek informací, jaký závazek pro něj střídavá péče o nezletilého (aktivního sportovce) znamená. Jak správně zohlednil obvodní soud, překážkou střídavé péče totiž není ani věk nezletilého, který aktuálně navštěvuje 4. třídu základní sportovní školy. Z obsahu spisu nevyplývá vě