IV.ÚS 1338/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1338/21 ze dne 13. 7. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa, soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky L. S., zastoupené JUDr. Janem Nemanským, advokátem sídlem Těšnov 1059/1, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2021 č. j. 68 Co 118, 119/2021-1223, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a 1) P. S., 2) nezl. M. S. a 3) nezl. A. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. V ústavní stížnosti stěžovatelka navrhuje zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tvrdí, že jím byla porušena základní práva vyplývající z čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i z čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože stěžovatelka v bodě I. petitu ústavní stížnosti tvrzené porušení práv vztahuje pouze k výroku I. napadeného rozhodnutí, z textu ústavní stížnosti je zřejmé, že se domnívá, že k porušení jejích práv došlo napadeným usnesením jako celkem a že jej napadá v celém rozsahu (viz body 2. a 5. ústavní stížnosti a bod II. petitu ústavní stížnosti). V tomto rozsahu proto Ústavní soud napadené usnesení také podrobil svému přezkumu. 2. Styk otce (první vedlejší účastník) s nezletilými (druhá a třetí vedlejší účastnice) byl předběžně upraven opatřením nařízeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") ze dne 30. 3. 2020 č. j. 0 P 280/2019-606, 22 P a Nc 97/2020, ve znění usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 28. 4. 2020 č. j. 68 Co 138/2020-628 tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilými v každém sudém týdnu v roce od čtvrtka do pondělí (zjednodušeně řečeno). 3. Otec se návrhem ze dne 16. 9. 2020 domáhal výkonu rozhodnutí o styku s nezletilými. Dne 30. 9. 2020 vydal obvodní soud usnesení, jímž stěžovatelku vyzval, aby plnila své povinnosti ze soudního rozhodnutí a poučil ji, že pokud by styk podle těchto rozhodnutí nadále neumožňovala, musel by soud přistoupit k realizaci sankčních opatření - uložení pokuty či odnětí nezletilých. Obdobného poučení se stěžovatelce dostalo také u jednání obvodního soudu dne 5. 10. 2020. 4. Otec následně podal další návrhy na výkon rozhodnutí. Usnesením ze dne 12. 1. 2021 č. j. 0 P 280/2019-1050; 22 P a Nc 360/2020 obvodní soud zamítl návrhy otce na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty stěžovatelce podané ve dnech 12. 10. 2020, 5. 11. 2020 a 1. 12. 2020 (výroky I., II. a III.). 5. Usnesením ze dne 12. 2. 2021 č. j. 0 P 280/2019-1115; 22 P a Nc 13/2021 obvodní soud uložil stěžovatelce pokutu za neuskutečněné styky otce s nezletilou M. ve dnech 3. 12. 2020 až 4. 12. 2020, 10. 12. 2020 až 14. 12. 2020, 17. 12. 2020 až 18. 12. 2020 a 25. 12. 2020 až 29. 12. 2020 v celkové výši 5 000 Kč. Vyhověl tak návrhu otce na výkon rozhodnutí ze dne 12. 1. 2021. 6. Městský soud v Praze usnesením napadeným ústavní stížností usnesení obvodního soudu ze dne 12. 1. 2021 č. j. 0 P 280/2019-1050; 22 P a Nc 360/2020, v napadeném výroku II., pokud jím bylo rozhodnuto o návrhu otce na výkon rozhodnutí ve vztahu ke styku s nezletilými ve dnech 22. 10. 2020 až 23. 10. 2020 a ve dnech 29. 10. 2020 až 2. 11. 2020, zrušil a v rozsahu tomu odpovídajícím věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení. Ve zbytku tohoto výroku a ve výroku I. a III. usnesení obvodního soudu změnil tak, že stěžovatelce za nesplnění povinnosti uložené soudním rozhodnutím ve dnech 17. 9. 2020 až 21. 9. 2020, ve dnech 24. 9. 2020 až 25. 9. 2020, ve dnech 1. 10. 2020 až 5. 10. 2020 a ve dnech 8. 10. 2020 až 9. 10. 2020 uložil pokutu v celkové výši 2 000 Kč, za nesplnění povinnosti ve dnech 15. 10. 2020 až 19. 10. 2020 pokutu ve výši 1 000 Kč a za nesplnění povinnosti ve dnech 5. 11. 2020 až 6. 11. 2020, ve dnech 12. 11. 2020 až 16. 11. 2020, ve dnech 19. 11. 2020 až 20. 11. 2020 a ve dnech 26. 11. 2020 až 30. 11. 2020 pokutu v celkové výši 4 000 Kč (výrok I.). Usnesení obvodního soudu ze dne 12. 2. 2021 č. j. 0 P 280/2019-1115; 22 P a Nc 13/2021 pak změnil tak, že stěžovatelce za nesplnění povinnosti uložené soudním rozhodnutím ve dnech 3. 12. 2020 až 4. 12. 2020, ve dnech 10. 12. 2020 až 14. 12. 2020 a ve dnech 17. 12. 2020 až 18. 12. 2020 uložil pokutu v celkové výši 6 000 Kč a za nesplnění povinnosti ve dnech 25. 12. 2020 až 29. 12. 2020 pokutu ve výši 3 000 Kč (výrok II.). 7. V odůvodnění městský soud nejprve rekapituloval obsah dřívějších rozhodnutí obvodního soudu a na podkladu skutečností plynoucích ze spisu se ztotožnil s tím, že nebylo zjištěno nic, co by zakládalo důvody pro nesplnění soudního rozhodnutí. Dle obvodního soudu bylo osvědčeno, že otec má o styk s nezletilými zájem, nezletilá M. k otci nechodí přibližně od konce srpna 2020 s tím, že k němu nechce, což vysvětluje tím, že jí vadí partnerka otce a její dcera, partnerka otce se k ní nechová dobře. S otcem by se ráda viděla v jejich nepřítomnosti. Nezletilá se dříve s otcem bez problémů stýkala a připustila, že by se s ním ráda viděla. I z fotografií ve spise vyplývá, že nezletilá byla u otce spokojená, podnikali společně různé aktivity. Obvodní soud také uvedl, že odmítání styku nezletilé s otcem nebylo již při jednání dne 2. 2. 2021 tak jednoznačné, ani od nezletilé přesvědčivé. 8. S ohledem na obsah této výpovědi dospěl městský soud k závěru, že ani sama nezletilá, ani stěžovatelka neuvedly takový důvod, který by mohl ospravedlnit úplné přerušení kontaktů nezletilé s otcem. Poukázal na to, že nezletilá je v období revolty dospívajícího dítěte proti rodičům a dovodil, že jelikož oba rodiče dopustili svým jednáním rozpad rodiny a ztrátu úplného zázemí svých dcer a neumožnili jim v této nelehké situaci ani výhodu klidného rozchodu rodičů a jejich vzájemného respektu, je o to důležitější, aby vliv na výchovu každé z nezletilých měli oba rodiče, kteří zastávají značně odlišné výchovné modely. Městský soud také doplnil, že odlišnost rodinného prostředí a vyžadování plnění elementárních povinností, jako je realizace důvodných požadavků dospělých, základní slušnost či úklid vlastních věcí, je pro každé dítě spíše přínosem, jakkoli je pochopitelné, že je pro něj subjektivně obtěžující. 9. Městský soud konstatoval, že stěžovatelka přes výzvu k plnění své povinnosti nezletilou ke styku s otcem připravit (což se netýká jen materiálního vybavení, ale také psychického naladění dítěte) a otci ji předat, pokračovala v neplnění této své povinnosti. Přistoupil proto k uložení pokut stěžovatelce za neplnění soudního rozhodnutí o styku nezletilé s otcem v období od 17. 9. 2020 do 29. 12. 2020, a to v celkové ve výši 16 000 Kč, přičemž výši pokut za jednotlivé neuskutečněné styky odstupňoval a zohlednil také nerealizování kontaktu v období vánočních svátků. Část v pořadí prvního usnesení obvodního soudu městský soud také zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, neboť ačkoliv ve vztahu k některým termínům nerealizovaných styků stěžovatelka uvedla, že se neuskutečnily kvůli povinné karanténě, obvodní soud se touto informací blíže nezabýval. II. 10. Dle tvrzení stěžovatelky jsou závěry městského soudu v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Městský soud svým postupem podle stěžovatelky založil neústavnost napadeného usnesení, když skutkové okolnosti posoudil v rozporu s provedeným dokazováním a nesprávně aplikoval § 502 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "z.ř.s."), ačkoliv pro to nebyly splněny zákonné podmínky. Uvádí, že nezletilá M. v některých případech trávila víkendy u babičky z otcovy strany, v ostatních termínech odmítla k otci odejít, což opakovaně sdělovala jak stěžovatelce, tak otci i psycholožce (nezletilá A. se s otcem stýká bez problémů). Především namítá, že soud v průběhu řízení nezjistil jakoukoliv manipulaci nebo ovlivňování nezletilé a neprovedl žádný důkaz, který by určil, že příčinou nerealizace styku je právě stěžovatelka. Dle stěžovatelky není v její volní sféře styk realizovat a vztah nezletilé s otcem napravit, toto nemůže nezletilé autoritativně přikázat. Její povinností je nezletilou na styk připravit a styk umožnit, což nijak neporušila. Zároveň stěžovatelka městskému soudu vytýká, že změnil rozhodnutí obvodního soudu, kterým byl návrh otce na vydání předběžného opatření zamítnut, čímž jí znemožnil se proti usnesení o uložení pokuty bránit řádným opravným prostředkem. III. 11. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Její ústavní stížnost je přípustná, neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochra