IV.ÚS 1394/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1394/24 ze dne 9. 4. 2026 Restituční nárok dle § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb. (Colloredo-Mansfeld II)   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) a soudců Michala Bartoně a Milana Hulmáka o ústavní stížnosti stěžovatele Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, zastoupeného JUDr. Jakubem Fröhlichem, advokátem, sídlem Toyen 3410/1, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2024 č. j. 28 Cdo 3259/2023-1678, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 5. 2023 č. j. 30 Co 2/2022-1615 a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2022 č. j. 20 C 268/2008-1506, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a 1) města Třebechovice pod Orebem, sídlem Masarykovo náměstí 14, Třebechovice pod Orebem, zastoupeného JUDr. Antonínem Ondrákem, advokátem, sídlem Brandlova 261/3, Hradec Králové, 2) České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, 3) státního podniku Lesy České republiky, s. p., sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, zastoupeného JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph.D., LL.M., FCIArb, advokátem, sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 4 - Nusle, 4) České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, a 5) České republiky - Ministerstva zemědělství, sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2024 č. j. 28 Cdo 3259/2023-1678, rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 5. 2023 č. j. 30 Co 2/2022-1615 a rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2022 č. j. 20 C 268/2008-1506 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2024 č. j. 28 Cdo 3259/2023-1678, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 5. 2023 č. j. 30 Co 2/2022-1615 a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2022 č. j. 20 C 268/2008-1506 se ruší. III. Vedlejšímu účastníku 3) se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Podstatou věci je restituční spor o lesní pozemky u obce Třebechovice pod Orebem, které patřily dr. Josefu Colloredo-Mansfeldovi, dědovi stěžovatele. V roce 1942 mu byl veškerý majetek zkonfiskován ve prospěch Německé říše a po válce nebyl vrácen. Restituční nárok stěžovatele vycházel z § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. Toto ustanovení dopadá na případy osob, jimž vznikl nevypořádaný nárok na vrácení majetku podle předpisů vydaných po skončení druhé světové války. 2. Klíčovou podmínkou poválečných restitucí byl přezkum státní spolehlivosti žadatele, a právě s tímto hodnocením souvisí jádro sporu: zda dr. Josef Colloredo-Mansfeld spadal do kategorie státně nespolehlivých osob, jestliže existovaly dílčí indicie, že podal tzv. Fragebogen, tedy dotazník ke zjištění německé národní příslušnosti. Ústavní soud dospěl k závěru, že způsob, jakým obecné soudy tuto skutkovou otázku posoudily, je v extrémním rozporu s obsahem soudního spisu. Přestože obsah dotazníku nebyl znám, obecné soudy vyložily jeho vyplnění paušálně jako snahu o získání říšského občanství za účelem ochrany rodového majetku. Takové hodnocení však vůbec nebere v úvahu dobové souvislosti a opomíjí stěžejní námitku stěžovatele, podle níž byl dr. Josef Colloredo-Mansfeld i další členové jeho rodiny v té době vystaveni soustavnému nacistickému nátlaku. Obecné soudy se navíc řádně nevypořádaly ani s dalšími důkazy, např. předloženými osvědčeními o státní spolehlivosti, přestože šlo o klíčové důkazy. 3. Ústavní soud současně považoval za neústavní závěr obecných soudů, podle nichž překážkou restituce byla též skutečnost, že dr. Josef Colloredo-Mansfeld po skončení války nepodal žádost o navrácení majetku, a že majetek přešel na stát na základě konfiskačních dekretů ještě před rozhodným obdobím (tj. před 25. únorem 1948). Takový výklad ve svém důsledku popřel samotný smysl rozhodné právní úpravy v § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb., jímž je náprava restitucí zmařených v poválečném období. II. Popis věci a její procesní vývoj II. A. Skutkové okolnosti 4. Předmětem restitučního sporu je vlastnické právo k lesním pozemkům v katastrálním území Štěnkov. Pozemky tvořily po staletí součást majetku rodu Colloredo-Mansfeld. V období druhé světové války a zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava je vlastnil děd stěžovatele, dr. Josef Colloredo Mansfeld. Ten byl však na základě nařízení německé Tajné státní policie (Gestapa) z února 1942 prohlášen za nepřítele Říše a veškerý jeho movitý i nemovitý majetek - včetně posuzovaných pozemků - byl zkonfiskován. Do pozemkových knih byl poté dne 19. 2. 1942 proveden vklad vlastnického práva ve prospěch Německé říše. Po záboru majetku byl stěžovatelův děd donucen se přestěhovat a byl nasazen jako výpomocný dělník při stavbě Škodových závodů v Plošticích. 5. Po skončení okupace v květnu 1945 se dr. Josef Colloredo-Mansfeld znovu ujal faktické správy pozemků, avšak v září téhož roku byl zatčen a internován v táboře Hagibor v Praze, z něhož byl nakonec v prosinci 1945 propuštěn. Souběžně však Zemský národní výbor v Praze vydal na posuzované pozemky konfiskační výměr ze dne 5. 12. 1945, a to podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. V něm byl děd stěžovatele označen za osobu německé národnosti, zrádce a nepřítele Československé republiky. Zároveň byla na jeho majetek uvalena národní správa. Stěžovatelův děd se proti výměru bránil a závěr o své německé národnosti a zrádcovství napadl stížností u ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství nejprve výměrem ze dne 30. 1. 1946 potvrdilo názor Zemského národního výboru, dr. Josef Colloredo-Mansfeld se však bránil u nejvyššího správního soudu, načež ministerstvo svůj výměr ze dne 30. 1. 1946 zrušilo výměrem ze dne 3. 6. 1947, ponechalo však v platnosti výměr Zemského národního výboru - s tím, že děd stěžovatele mohl podat nový opravný prostředek. Ten tak učinil. Finálně ministerstvo zemědělství rozhodlo výměrem ze dne 16. 12. 1948, kterým konfiskační výměr zrušilo, neboť ke dni 23. 6. 1945, tj. v době nabytí účinnosti dekretu č. 12/1945 Sb., nebyl děd stěžovatele knihovním vlastníkem pozemků (v knihovních zápisech byla vedena Německá říše), a tudíž mu nemohl být tento majetek konfiskován. Přídělovou listinou Národního pozemkového fondu ze dne 30. 12. 1948 byly pozemky přenechány obci Štěnkov, v jejíž prospěch bylo zapsáno vlastnické právo (dnes místní část města Třebechovice pod Orebem). 6. Dr. Josef Colloredo-Mansfeld zemřel v roce 1990. Po pádu komunistického režimu zahájila jeho dcera a dědička, Kristina Colloredo-Mansfeldová (matka stěžovatele) restituční řízení o navrácení jednotlivých částí rodinného majetku. Ústavní soud se opakovaně zabýval spory týkajícími se zámku Opočno a jeho mobiliáře. Tyto případy byly posuzovány podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Ve věci zámku Opočno rozhodl naposledy nálezem ze dne 12. 5. 2020 sp. zn. III. ÚS 1283/17 a řízení týkající se mobiliáře uzavřel nedávno usnesením ze dne 16. 4. 2025 sp. zn. III. ÚS 226/25. Současně se v minulosti zabýval také restitučními nároky na navrácení různých pozemků, a to podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen "zákon o půdě") (viz bod 52). 7. Restituční nárok na vydání lesních pozemků, které jsou předmětem posouzení v nynější věci, uplatnila Kristina Colloredo-Mansfeldová dne 23. 10. 2000, a to v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb. Tímto zákonem byl novelou do § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb. doplněn nový okruh oprávněných osob - státních občanů České republiky, kteří pozbyli majetek v období od 29. 9. 1938 do 8. 5. 1945 a vznikly jim majetkové nároky podle dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů do majetku vzcházejících. 8. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2008 byly pozemky vydány do jejího vlastnictví. Pozemkový úřad dospěl k závěru, že Kristina C