IV.ÚS 1466/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1466/19 ze dne 12. 2. 2020 N 26/98 SbNU 317 K povinnosti obecných soudů slyšet obviněného v rámci rozhodování o pokračující vazbě   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Filipa, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele M. D., t. č. ve výkonu vazby ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, zastoupeného JUDr. Petrem Matějkou, advokátem, sídlem Lidická 1005/23b, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2019 sp. zn. 9 To 132/2019 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. března 2019 sp. zn. 70 Nt 4204/2019, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně jako účastníků řízení a Městského státního zastupitelství v Brně jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2019 sp. zn. 9 To 132/2019 byla porušena základní práva stěžovatele zaručená čl. 8 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2019 sp. zn. 9 To 132/2019 se ruší. III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. 5. 2019, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví specifikovaných usnesení Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") a Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených čl. 8 odst. 1, 2 a 5, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Stěžovatel je trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku a zločinu zbavení osobní svobody podle § 170 odst. 1 trestního zákoníku, jichž se měl dopustit - stručně řečeno - tím, že při návštěvě poškozené v jeho bydlišti dne 21. 1. 2019 ji v okamžiku, kdy hodlala odejít okolo 19:00 hodin z bytu, začal dusit až do bezvědomí, v bezvědomí ji svázal, zalepil jí ústa, zmocnil se její obuvi, telefonu a osobních dokladů a finanční hotovosti a takto ji držel v bytě do asi 22:40 hodin, kdy se poškozené podařilo z pout vymanit, pokusila se uprchnout střešním oknem a z obavy před stěžovatelem se spustila po střeše a dopadla z výšky šesti metrů na zem, přičemž utrpěla tříštivou zlomeninu křížové kosti, zlomeninu obratle, zlomeniny patních kostí a další drobná poranění. 3. Dne 23. 1. 2019 podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně (dále jen "městské státní zastupitelství") návrh na vzetí stěžovatele do vazby. O tom rozhodl ve vazebním zasedání městský soud usnesením ze dne 24. 1. 2019 sp. zn. 70 Nt 3504/2019 tak, že stěžovatele vzal do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. b) trestního řádu. Proti tomuto usnesení podal stížnost stěžovatel i státní zástupkyně městského státního zastupitelství. O stížnostech bylo rozhodnuto ve vazebním zasedání usnesením krajského soudu ze dne 7. 2. 2019 sp. zn. 9 To 55/2019 tak, že napadené usnesení bylo zrušeno a stěžovatel byl vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. b) a c) trestního řádu. 4. Následně stěžovatel podal žádost o propuštění z vazby, o níž bylo rozhodnuto napadeným usnesením soudce městského soudu dne 13. 3. 2019 tak, že žádost o propuštění byla zamítnuta, nebyla přijata nabídka záruky za další chování stěžovatele učiněná rodiči stěžovatele a nebyla přijata nabídka peněžité záruky učiněná rodiči stěžovatele. Městský soud zjistil, že zjištěné skutečnosti podložené obsahem spisového materiálu (zejména obsahem výpovědi poškozené a svědka S. a úředním záznamem o výjezdu policejní hlídky a předběžnou zprávou k psychiatrické diagnóze stěžovatele) nadále nasvědčují tomu, že jednání, pro které je trestně stíhán, bylo spácháno a má všechny znaky předmětné trestné činnosti, současně jsou dány důvody, že uvedený trestný čin spáchal právě stěžovatel. Městský soud shledal, že vazební důvody podle § 67 písm. b) a c) trestního řádu u stěžovatele přetrvávaly v nezměněné podobě. K existenci důvodu vazby koluzní soud uvedl, že poškozená má být dle policejním orgánem předloženého plánu dovyslechnuta dne 15. 3. 2019 a je důvodné předpokládat, že by poškozená, která se cítí být stíhaným jednáním stěžovatele traumatizována, měla obavu z dalšího násilného jednání, kterého by se stěžovatel na ní mohl dopustit. K existenci důvodu vazby předstižné městský soud odkázal na předběžné vyjádření znalkyně, podle něhož stěžovatel trpí těžkou, hraniční poruchou osobnosti, přičemž jednání, kterého se měl dopustit, vykazuje známky sadismu. Znalkyně vyslovila předběžný předpoklad, že pobyt stěžovatele na svobodě je nebezpečný z psychiatrického i sexuologického hlediska. Celková intenzita vazebních důvodů opodstatňuje stále omezení osobní svobody stěžovatele a vylučuje použití alternativního prostředku méně zasahujícího do jeho práv. Stěžovatel se měl trestné činnosti dopustit navzdory pravidelnému kontaktu se svými rodiči, nadto z jejich vyjádření vyplývá, že jim není známo, jak závažnou duševní poruchou stěžovatel trpí, pročež se nelze spoléhat na to, že by rodiče stěžovatele byli schopni zabránit tomu, aby se stěžovatel dopustil další trestné činnosti. Nadto stěžovatel přibrané soudní znalkyni sdělil dramaticky negativní informace o soužití ve své rodině, které řeší jako psychotrauma, na základě čehož nelze přisvědčit předpokladu vyslovenému rodiči o účinném pozitivním působení na stěžovatele. 5. Proti usnesení městského soudu podal stěžovatel stížnost, jež byla v neveřejném zasedání zamítnuta napadeným usnesením krajského soudu ze dne 28. 3. 2019. Krajský soud dospěl k závěru, že z napadeného usnesení je zřejmé, že je dáno důvodné podezření, že se stěžovatel dopustil stíhané trestné činnosti, s čímž se stížnostní soud ztotožnil. V době rozhodování soudce městského soudu bylo důvodné ponechat stěžovatele ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu, neboť bylo v plánu vyslýchat poškozenou, ihned po jejím výslechu orgány činné v trestním řízení tento důvod vazby jistě zruší. Vazební důvod podle § 67 písm. c) trestního řádu je pak podložen předběžnými závěry znalkyně. 6. Dne 28. 3. 2019 rozhodla státní zástupkyně městského státního zastupitelství usnesením č. j. 2 ZT 7/2019-85, že vazební důvod podle § 67 písm. b) trestního řádu u stěžovatele pominul s odůvodněním, že ke dni 18. 3. 2019 byli vyslechnuti svědci, kteří obývali s obviněným byt, kde mělo dojít ke spáchání trestné činnosti, a byla dovyslechnuta poškozená. II. Argumentace stěžovatele 7. V ústavní stížnosti stěžovatel namítl, že ve své stížnosti proti usnesení městského soudu výslovně požádal o rozhodnutí ve vazebním zasedání dle § 73d odst. 3 trestního řádu. Trestní řád přitom nestanoví žádnou lhůtu pro podání žádosti o konání vazebního zasedání, stejně tak nestanoví ani formu tohoto podání. Stěžovatel je přesvědčen, že žádost podal řádně a včas. Ačkoli tedy nebyly splněny podmínky pro nekonání vazebního zasedání, rozhodl krajský soud v neveřejném zasedání. 8. Dále stěžovatel namítl, že obě napadená usnesení jsou nedostatečně odůvodněna, neboť městský soud toliko odkázal na předběžné vyjádření přibrané znalkyně, podle kterého stěžovatel trpí těžkou, hraniční poruchou osobnosti a jednání, pro které je stíhán, vykazuje znaky sadismu a pobyt stěžovatele na svobodě je z psychiatrického a sexuologického hlediska nebezpečný. Odůvodnění usnesení krajského soudu pak postrádá jakékoli relevantní odůvodnění, zaměňuje jméno stěžovatele a jeho otce a také odkazuje na vyjádření znalkyně. Znalkyně přitom ve vyjádření konstatovala, že "pokud je pravdivé obvinění stěžovatele, pak je tento typ jednání typický pro sadismus ...". Obě napadená usnesení tak modelují závěr o nebezpečnosti pobytu stěžovatele na svobodě z přípisu znalkyně, která žádný závěr o osobě stěžovatele nečiní. III. Řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní soud si vyžádal spis městského soudu vedený pod sp. zn. 70 Nt 4204/2019 a vyzval městský soud, krajský soud a městské státní zastupitelství, aby se vyjádřily k ústavní stížnosti. 10. Městský soud ve vyjádření ze dne 28. 5. 2019 odkázal na jím vydané napadené usnesení a uvedl, že před vydáním tohoto usnesení nebyla splněna žádná ze zákonem stanovených podmínek pro konání vazebního zasedání podle § 73d trestního řádu. Městský soud vyšel z předběžného vyjádření znalkyně, neboť ještě nebyl zpracován znalecký posudek, a šlo tak o jediný zdroj informací, který soud měl k dispozici, k případné duševní poruše stěžovatele, k případné motivaci jednání, pro které je trestně stíhán, a k případné otázce jeho společenské nebezpečnosti. 11. Krajský soud ve vyjádření ze dne 20. 5. 2019 shrnul dosavadní průběh vazebního rozhodování a uvedl, že neshledal závady v postupu soudce městského soudu, který rozhodl dne 13. 3. 2019. Krajský soud měl při roz