IV.ÚS 1480/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1480/21 ze dne 14. 9. 2021 N 164/108 SbNU 48 K povinnosti soudu seznámit protistranu s odůvodněním odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Pavla Šámala (soudce zpravodaj) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Důl Staré Oldřůvky, a. s., sídlem U Jaktařské brány 156/8, Opava, a stěžovatelky Bc. Petry Masné, obou zastoupených Mgr. Martinem Hofmanem, advokátem, sídlem Solná 447/27, Opava, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. března 2021 č. j. 8 Cmo 38/2021-68, za účasti Vrchního soudu v Olomouci jako účastníka řízení a obchodních společností TRISTAR Invest, s. r. o., sídlem Sadová 1585/7, Ostrava, zastoupené JUDr. Renatou Svatošovou, advokátkou, sídlem Sadová 1585/7, Ostrava, a MH - Assets, s. r. o., sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1 - Nové Město, zastoupené Mgr. Vítem Lukášem, advokátem, sídlem nám. T. G. Masaryka 222/11, Přerov, jako vedlejších účastnic řízení, takto: I. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. března 2021 č. j. 8 Cmo 38/2021-68 bylo porušeno právo stěžovatelek na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a princip rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. března 2021 č. j. 8 Cmo 38/2021-68 se ruší. III. Návrhy vedlejších účastnic na přiznání náhrady nákladů řízení o ústavní stížnosti se zamítají. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatelky se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jejich ústavně zaručená práva podle čl. 11, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelky současně navrhly, aby Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odložil do rozhodnutí o ústavní stížnosti vykonatelnost výroků II a III napadeného usnesení. Návrh na odklad vykonatelnosti Ústavní soud zamítl usnesením ze dne 13. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 1480/21 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). 2. Z ústavní stížnosti, napadeného usnesení a vyžádaného spisu Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") sp. zn. 15 Nc 103/2020 se podává, že stěžovatelky a první vedlejší účastnice uzavřely smlouvu o úvěru a smlouvu o zajišťovacím převodu práva k akciím obchodní společnosti Důl Svatoňovice, a. s., (dále jen "společnost Důl Svatoňovice"). Bylo ujednáno, že dojde-li k porušení dohodnutých podmínek, první vedlejší účastnice je jako nabyvatelka oprávněna nabídnout převáděné akcie blíže určeným zájemcům. První vedlejší účastnice využila tohoto oprávnění a převedla akcie na druhou vedlejší účastnici. 3. Stěžovatelky měly za to, že první vedlejší účastnice porušila své závazky, a proto se dne 16. 12. 2020 domáhaly u krajského soudu nařízení předběžného opatření spočívajícího v zamezení nakládání a výkonu akcionářských práv s akciemi společnosti Důl Svatoňovice vedlejšími účastnicemi. Krajský soud návrhu vyhověl a usnesením ze dne 21. 12. 2020 č. j. 15 Nc 103/2020-12 uložil vedlejším účastnicím povinnost zdržet se výkonu akcionářských práv ve společnosti Důl Svatoňovice a jakýchkoli právních jednání vedoucích ke zcizení jejích akcií či jejich zatížení právy třetích osob. Podle krajského soudu bylo účelem uvedené smlouvy o zajišťovacím převodu práva k akciím zajistit pohledávku ze smlouvy o úvěru první vedlejší účastnice a poskytnout stěžovatelkám jistotu, že při řádném splnění zajištěného závazku na ně přejde zpět právo k cenným papírům. Je zřejmé, že vedlejší účastnice učinily kroky, které ztěžují naplnění rozvazovací podmínky (přechod cenných papírů zpět na stěžovatelky). 4. Dne 21. 1. 2021 stěžovatelky podaly ke krajskému soudu žalobu na určení, že jsou akcionářkami společnosti Důl Svatoňovice. Věc je u krajského soudu vedena pod sp. zn. 43 Cm 39/2021. 5. Vedlejší účastnice proti uvedenému usnesení krajského soudu brojily dne 5. 1. 2021 a 12. 1. 2021 (viz č. l. 17 a 24 spisu krajského soudu) odvoláními bez uvedení důvodů (tzv. blanketními odvoláními). Vedlejší účastnice dne 28. 1. 2021 a 1. 2. 2021 odvolání doplnily o odůvodnění (viz č. l. 29 a 44). Dne 9. 2. 2021 krajský soud před předložením věci Vrchnímu soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud") zaslal stěžovatelkám na vědomí toliko podání vedlejších účastnic na č. l. 17 a 24, tj. toliko jejich tzv. blanketní odvolání, nikoli následně podaná odůvodnění (viz doručenky na č. l. 63). Vrchní soud poté napadeným usnesením změnil uvedené usnesení krajského soudu tak, že návrh stěžovatelek zamítl (výrok I), a uložil stěžovatelkám zaplatit každé z vedlejších účastnic 9 228 Kč jako náhradu nákladů řízení (výroky II a III). 6. Podle vrchního soudu krajský soud postupoval v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2016 sp. zn. II. ÚS 1847/16 (N 161/82 SbNU 527), neboť si před nařízením předběžného opatření nevyžádal vyjádření vedlejších účastnic. Nadto vzal za osvědčené, že vedlejší účastnice postupovaly v souladu se smluvními ujednáními a převáděné akcie se mohly stát "bezpodmínečným vlastnictvím" první vedlejší účastnice. V bodu 14 odůvodnění napadeného usnesení vrchní soud uvedl, že "[stěžovatelky] měly možnost na tvrzení [vedlejších účastnic] reagovat a jimi tvrzený skutkový stav vyvrátit, což však neučinily. Pasivita [stěžovatelek] tak podpořila [jeho] závěr ..., že se [vedlejším účastnicím] podařilo zpochybnit skutkový stav, z něhož vycházel [krajský soud]". Vrchní soud uzavřel, že neexistuje skutkový podklad pro závěr, že akcie nebylo možné převést, a podmínky pro nařízení předběžného opatření podle § 74 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen "o. s. ř.") dány nejsou. II. Argumentace stěžovatelek 7. V ústavní stížnosti stěžovatelky zaprvé tvrdí, že vzhledem k tomu, že jim krajský soud zaslal toliko tzv. blanketní odvolání vedlejších účastnic, neměly možnost se k argumentům vedlejších účastnic předloženým v odvolacím řízení vyjádřit. Chybějící reakce stěžovatelek přitom byla pro vrchní soud rozhodná. Zadruhé stěžovatelky tvrdí, že vrchní soud napadeným usnesením popírá účel institutu předběžného opatření. V právech a povinnostech stěžovatelek mohou nastat změny, které rozhodnutí ve věci samé nezvrátí. Stěžovatelky se obávají, že vedlejší účastnice převodem akcií změní akcionářskou strukturu společnosti Důl Svatoňovice; v řízení ve věci samé by se stěžovatelky mohly dostat do konfliktu s právy třetích osob nabytými v dobré víře. Vrchní soud svůj závěr přitom opřel o "osvědčenou" skutečnost, že vedlejší účastnice vykonávají akcionářská práva oprávněně, čímž však nepřípustně předjímá rozhodnutí ve věci samé. III. Vyjádření účastníka a vedlejších účastnic řízení 8. Soudce zpravodaj podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu zaslal ústavní stížnost k vyjádření účastníkovi a vedlejším účastnicím řízení o ústavní stížnosti. 9. Vrchní soud ve vyjádření nejprve zdůraznil, že v řízení o předběžném opatření postačí tvrzené skutečnosti osvědčit. Proto je-li skutečnost osvědčována listinami, které její existenci potvrzují, a současně jinými listinami, které její existenci vyvracejí, je existence skutečnosti zpochybněna a návrh má být zamítnut. Vrchní soud proto v nyní posuzované věci neprováděl dokazování a nemohl ani předjímat rozhodnutí ve věci samé. Vrchní soud potvrdil, že ze spisu krajského soudu sp. zn. 15 Nc 103/2020, který mu Ústavní soud zapůjčil spolu s výzvou k vyjádření, se skutečně podává, že stěžovatelkám byla doručena toliko tzv. blanketní odvolání vedlejších účastnic. Nosné závěry napadeného usnesení však nejsou založeny na "pasivitě" stěžovatelek. Je na Ústavním soudu, aby posoudil, zda došlo k zásahu do práv stěžovatelek v dostatečné intenzitě, aby byl případný kasační zásah Ústavního soudu oprávněný. Neboť však předpoklady pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření dány nejsou, bez ohledu na "pasivitu" stěžovatelek v odvolacím řízení, stěžovatelky nemohou očekávat pro sebe příznivější rozhodnutí. 10. První vedlejší účastnice ve vyjádření uvedla, že stěžovatelky zatajily podstatné skutečnosti v návrhu na nařízení předběžného opatření, a to zejména, že úvěr nebyl dlouhodobě splácen, a proto bylo uzavřeno více dodatků k uvedeným smlouvám. Ty však stěžovatelky soudům nepředložily. Došlo přitom k dohodě o prodloužení lhůty ke splnění závazků, avšak současně byl proces realizace zajišťovacího převodu práva zjednodušen. Stěžovatelky ani neosvědčily, že je dána potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky. Tvrdí-li stěžovatelky, že jim nebyla doručena odůvodnění odvolání vedlejších účastnic, jde toliko o pochybení soudu a první vedlejší účastnice by neměla nést