IV.ÚS 1553/07 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1553/07 ze dne 7. 4. 2009   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatele J. J., zastoupeného JUDr. Danielou Trávníčkovou, advokátkou, se sídlem kanceláře Svitavská 1, 678 01 Blansko, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. března 2007 sp. zn. 37 Co 43/2007, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. března 2007 sp. zn. 37 Co 43/2007 pro tvrzené porušení ústavně zaručených práv garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z ústavní stížnosti a z exekučního spisu E 752/93 Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 17. prosince 1992 č. j. 4 C 660/91-88 bylo stěžovateli uloženo ve výroku I. zdržet se obtěžovat zápachem obyvatele užívající k bydlení dům č. p. 114 a přilehlé objekty a prostory sloužící rovněž k obytným účelům a nacházející se na stavební ploše č. 114 v k. ú. obce Drnovice, okres Blansko. V odůvodnění rozsudku soud dospěl k závěru, že je nesporné, že pach na pozemku žalovaného je vydáván z chovaného dobytka, chlévů a hnojiště. Soud dále uvedl, že chov dobytka a související hospodářskou činnost žalovaného provázejí kromě pachů i další atributy, které v podobě imisí jsou způsobilé zasahovat obyvatele domu č. p. 114, kteří musejí strpět též hluk a výfukové plyny ze zemědělských strojů, zvuky vydávané zvířectvem a též hmyz. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 14. března 1994 č. j. E 752/93-4 byl nařízen výkon rozhodnutí k vynucení povinnosti stanovené výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 17. prosince 1992 č. j. 4 C 660/91-88 , a to uložením pokuty stěžovateli jako povinnému ve výši 10 000 Kč. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně potvrdil usnesením ze dne 29. června 1995 sp. zn. 15 Co 222/94 rozhodnutí Okresního soudu v Blansku ve věci nařízení výkonu rozhodnutí. Podáním ze dne 8. srpna 1995 navrhl stěžovatel jako povinný zastavení výkonu rozhodnutí, přičemž především namítal, že titul, na základě kterého byl nařízen výkon rozhodnutí, je sice vykonatelný po stránce formální, nikoli však po stránce materiální. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 16. října 1995 č. j. E 752/93-27 byl návrh stěžovatele na zastavení výkonu rozhodnutí zamítnut. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. ledna 1997 sp. zn. 15 Co 150/96 zrušil usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 16. října 1995 č. j. E 752/93-27. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že napadený exekuční titul je vykonatelný jak po stránce formální, tak po stránce materiální, vytkl ovšem soudu I. stupně, že se nezabýval ve svém rozhodnutí tím, zda existují důvody pro zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. (po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku). Odvolací soud dospěl k závěru, že podaný návrh na zastavení výkonu rozhodnutí měl soud I. stupně posoudit nejen z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř., tedy pro nedostatek materiální vykonatelnosti titulu, ale též z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř, neboť povinný namítal, že povinnost uloženou nalézacím rozsudkem plní a oprávněného zápachem nad míru přiměřenou poměrům neobtěžuje. Ve zrušujícím usnesení odvolací soud podrobně vysvětlil, proč považuje napadený exekuční titul za vykonatelný i po materiální stránce. Podáním ze dne 24. ledna 1997 navrhl oprávněný znovu nařízení výkonu rozhodnutí, totéž učinil podáním ze dne 16. dubna 1997 a ze dne 7. května 1997; výše uvedenými podáními požadoval opakovaně uložení pokuty povinnému ve výši 100 000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 31. března 1998 č. j. E 752/93-64 byl výkon rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. zastaven. K odvolání oprávněného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. ledna 2000 č. j. 44 Co 243/98-71 zrušil usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 31. března 1998 č. j. E 752/93-64. Odvolací soud uvedl, že soud I. stupně rozhodl meritorně o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí, který ovšem nesplňoval veškeré náležitosti návrhu v souladu s § 43 odst. 1 o. s. ř., neboť návrh povinného je neúplný, protože povinný nevylíčil veškeré rozhodující skutečnosti k tomu, čeho se domáhá, a neuvedl, jaké nové skutečnosti, které jsou právně významné pro závěr o tom, že pravomocně uložený závazek byl povinným splněn, nastaly. Odvolací soud vyložil, že tyto skutečnosti mají být poté prokazovány a zhodnoceny po skutkové stránce v řízení před soudem I. stupně. Soud I. stupně, v souladu s tím, k čemu jej zavázal odvolací soud, vyzval usnesením ze dne 2. března 2000 č. j. E 752/93-74 povinného k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů odstranil vady návrhu spočívající v absenci tvrzení, jaké nové skutečnosti, které jsou právně významné pro závěr o tom, že pravomocně uložený závazek byl povinným splněn, nastaly, a v absenci toho, čeho se povinný domáhá. Podáním ze dne 17. března 2000 navrhl oprávněný znovu nařízení výkonu rozhodnutí, ve kterém požadoval uložení pokuty ve výši 100 000 Kč. Právní zástupkyně povinného požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu, a to až po uplynutí lhůty k tomu stanovené. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 10. dubna 2000 č. j. E 752/93-82 bylo řízení zastaveno; předsedkyně senátu uvedla, že lhůtu k odstranění vad návrhu neprodloužila, neboť byla dostatečně dlouhá, navíc návrh na zastavení výkonu rozhodnutí byl podán již v roce 1997. K odvolání povinného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. června 2000 č. j. 44 Co 415/2000-101 usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 10. dubna 2000 č. j. E 752/93-82 o zastavení řízení o návrhu stěžovatele na zastavení výkonu rozhodnutí potvrdil. Podáním ze dne 8. srpna 2000 navrhl stěžovatel jako povinný znovu zastavení výkonu rozhodnutí, ve kterém uvedl, jaké nové skutečnosti, které svědčí o tom, že splnil povinnost uloženou mu nalézacím pravomocným rozsudkem, nastaly. Povinný v návrhu uvedl, že jsou dány důvody pro zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. Dne 14. listopadu 2000 proběhlo místní šetření svolané krajským hygienikem Jihomoravského kraje, za účasti osob uvedených v protokolu; oprávněný se tohoto místního šetření neúčastnil. Dne 30. listopadu 2000 bylo provedeno místní šetření za přítomnosti soudkyně Okresního soudu v Blansku, povinného a oprávněného. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 31. ledna 2001 č. j. E 752/93-129 byl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí zamítnut. Soud I. stupně uvedl, že povinný neprokázal všechny skutečnosti, které tvrdil ve svém návrhu, a nebylo prokázáno, že by zaniklo právo přiznané exekučním titulem. K odvolání povinného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. prosince 2002 č. j. 44 Co 119/2001-139 napadené usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 31. ledna 2001 č. j. E 752/93-129 potvrdil. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 31. července 2003 č. j. E 752/93-142 byl nařízen výkon rozhodnutí k vynucení povinnosti stanovené výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 17. prosince 1992 č. j. 4 C 660/91-88, a to uložením pokuty stěžovateli jako povinnému ve výši 10 000 Kč. K odvolání povinného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. září 2004 č. j. 37 Co 157/2004-152 změnil napadené usnesení Okresního soudu v Blansku tak, že soud ukládá povinnému další pokutu ve výši 10 000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že při uložení další pokuty se již nerozhoduje znovu o nařízení výkonu rozhodnutí, nýbrž na každý návrh oprávněného ukládá soud další pokuty, a to až do okamžiku, kdy bude výkon rozhodnutí zastaven. Podáním ze dne 18. listopadu 2004 navrhl stěžovatel jako povinný zastavení výkonu rozhodnutí, přičemž uvedl, že jsou dány důvody pro zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., neboť splnil povinnosti, které mu byly uloženy nalézacím rozsudkem a oprávněného imisemi již neobtěžuje. V návrhu žádá provedení důkazů k prokázání svého tvrzení, zejména provedením znaleckého posudku. Tento byl proveden. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 31. října 2006 č. j. E 752/93-204 byl výkon rozhodnutí zastaven. Soud I. stupně dospěl k závěru, že exekuční titul není vykonatelný po stránce materiální, neboť výrok "zdržet se obtěžovat zápachem obyvatele užívající k bydlení dům..." nelze vykonat. Posouzení, zda rozhodnutí k výkonu navržené skutečně ukládá povinnému povinnosti, které lze vykonat, náleží exekučnímu soudu. Dle názoru soudu I. stupně exekuční titul v tomto případě neobsahuje přesný obsah a rozsah plnění a p