IV.ÚS 1566/23 — Ústavní soud

ECLI: nalus:4-1566-23_1
Datum: 2025-02-26
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1566/23 ze dne 26. 2. 2025 Příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a újmou na zdraví   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce zpravodaje Josefa Baxy a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ď., zastoupeného Mgr. Magdalenou Dvořákovou Cilínkovou, advokátkou, sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2023 č. j. 36 Co 6/2023-270 a výroku II. až V. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. října 2022 č. j. 5 C 322/2019-244, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a J. M., zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem, sídlem nám. Svobody 50, Sušice, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2023 č. j. 36 Co 6/2023-270 a výroky II. až V. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. října 2022 č. j. 5 C 322/2019-244 bylo porušeno stěžovatelovo základní právo zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2023 č. j. 36 Co 6/2023-270 a výroky II. až V. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. října 2022 č. j. 5 C 322/2019-244 se ruší. *) III. Vedlejší účastnici se náhrada nákladů řízení nepřiznává. _________________________________________ *) ve znění opravného usnesení ze dne 13. 3. 2025 Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená čl. 31 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti, jejích příloh a soudního spisu se podává, že se stěžovatel po vedlejší účastnici domáhal náhrady škody, resp. újmy na zdraví, která mu vznikla v důsledku dopravní nehody, kterou způsobila vedlejší účastnice. Stěžovatel požadoval (po změně žalobního návrhu) zaplacení částky 12 843 Kč jako bolestného a 23 169 Kč jako výdaje na léčbu. 3. Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Ačkoli bylo prokázáno, že vedlejší účastnice dopravní nehodu způsobila, žalobce neprokázal ani to, že v jejím důsledku utrpěl újmu na zdraví. Znaleckým zkoumáním ani jinými vyšetřeními nebyly zjištěny objektivní důvody subjektivních potíží stěžovatele. Z některých znaleckých posudků sice vyplynulo, že stěžovatel prodělal podvrtnutí krční páteře (tzv. whiplash syndrom nebo whiplash injury), ale "s ohledem pouze na subjektivní potíže a stesky žalobce, které nebyly objektivně prokázány žádným vyšetřením, nelze dovodit, že by k poškození zdraví (...) došlo." Stěžovatel nadto zatajil své dřívější obtíže neurologické povahy, které mohly mít na posouzení jeho zdravotního stavu po dopravní nehodě vliv. 4. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem rozhodnutí obvodního soudu potvrdil a změnil pouze výši náhrady nákladů řízení. Podle něj stěžovatel neprokázal příčinnou souvislost mezi jeho zdravotními problémy a dopravní nehodou. Lékařské zprávy ani jiné důkazy nezachycují objektivní zjištění. Závěry znalců o vzniku tzv. whiplash syndromu (injury) jsou založeny pouze na subjektivních informacích poskytnutých stěžovatelem. Jeden ze znalců dospěl k závěru, že zdravotní stav stěžovatele může být důsledkem dopravní nehody, ale mohl být ovlivněn i předchozími neurologickými obtížemi. Podle městského soudu nebylo možné dovodit, že dopravní nehoda "byla jedinou a zásadní příčinou, tedy příčinou důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody v podobě tvrzených potíží žalobce nedošlo." II. Argumentace stěžovatele 5. Stěžovatel spatřuje porušení svých práv zejména v tom, že každý ze soudů dospěl k odlišným závěrům. Zatímco obvodní soud shledal, že nebylo prokázáno, že k poškození zdraví stěžovatele vůbec došlo, městský soud dovodil, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a újmou na zdraví. Posouzení věci spočívalo na odborné otázce. Za účelem jejího objasnění byly vypracovány a předloženy celkem čtyři znalecké posudky. Podle znalce MUDr. Havelky utrpěl stěžovatel podvrtnutí a natažení krční páteře, což odpovídá průběhu dopravní nehody, podle znalce MUDr. Efflera došlo u stěžovatele v důsledku nehody k podvrtnutí krční páteře a zhmoždění oblasti beder. I znalec MUDr. Dohnal potvrdil vznik poranění krční páteře, vyjádřil se k délce i průběhu léčby, nebyl však schopen učinit jednoznačný závěr o tom, zda byl úraz jedinou příčinou zdravotních potíží stěžovatele. Všemi znaleckými posudky tedy bylo prokázáno, že stěžovatel utrpěl tzv. whiplash syndrom (injury) s poškozením krční páteře a beder, a to v souvislosti s dopravní nehodou. 6. Závěr obvodního soudu o tom, že stěžovateli žádná újma nevznikla, je tudíž v zásadním rozporu s provedeným dokazováním. S ohledem na uplatnění nároku bolestného stěžovatel upozorňuje, že jde pouze o to, zda došlo k poškození jeho zdraví, nikoli to, zda a jak toto poškození ovlivnilo jeho následující život. Jde-li o náhradu nákladů léčby, ačkoli znalecké posudky neobsahovaly dostatečnou odpověď na otázku, zda na zdravotní obtíže mohl mít vliv i zdravotní stav stěžovatele před dopravní nehodou, obvodní soud tuto odbornou otázku dostatečně neobjasnil. Ani městský soud tento nedostatek neodstranil, neboť pouze konstatoval, že nelze dovodit, že dopravní nehoda byla jedinou a zásadní příčinou vzniku újmy na zdraví. Soudy přitom neprovedly další stěžovatelem navrhované důkazy. 7. Soudy jsou povinny hodnotit důkazy na základě vlastního uvážení, což platí i pro znalecké posudky. Odborné závěry znalců podle stěžovatele soudy hodnotit nemohou, mohou ale zkoumat, zda jsou náležitě odůvodněny, zda vychází z dostatku podkladů nebo zda nejsou v rozporu s jinými důkazy. Hodnocení důkazů nesmí být založeno na libovůli soudů. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soud posoudil procesní předpoklady řízení a shledal, že ústavní stížnost splňuje náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Stěžovatel je v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu zastoupen advokátkou. Ústavní stížnost je přípustná, neboť před jejím podáním stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný. 9. Ačkoli stěžovatel formálně napadl rozsudek obvodního soudu jako celek, z obsahu ústavní stížnosti je jednoznačné, že nenapadá výrok I., kterým bylo rozhodnuto o částečném zpětvzetí jeho žaloby. Ústavní soud proto napadený rozsudek obvodního soudu přezkoumal v rozsahu výroků II. až V. IV. Vyjádření k ústavní stížnosti a replika stěžovatele 10. Ústavní soud si vyžádal vyjádření obvodního soudu, městského soudu a vedlejší účastnice. Jejich vyjádření následně zaslal stěžovateli na vědomí a poskytl mu příležitost k případné replice. 11. Obvodní soud i městský soud pouze odkázaly na odůvodnění napadených rozsudků. 12. Vedlejší účastnice považuje vedení soudního řízení i podání ústavní stížnosti ze strany stěžovatele za nesolidní. Podle ní zamlčoval zásadní skutečnosti a podklady pro vypracování znaleckých posudků. Veškeré stěžovatelem tvrzené obtíže jsou pouze subjektivní. Rozpor v napadených rozhodnutích nespatřuje. Znalec MUDr. Dohnal se vyjadřoval i k příčinné souvislosti, tato odborná otázka tedy nezůstala nezodpovězena, její limity byly dány tím, že stěžovatel nepředložil kompletní zdravotní dokumentaci. Podle vedlejší účastnice je ústavní stížnost nedůvodná. Navrhla, aby byla stěžovateli uložena povinnost nahradit jí náklady řízení před Ústavním soudem podle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. 13. Stěžovatel ve své replice setrval na svých námitkách. Nárok bolestného se odvíjí od podvrtnutí a natažení krční páteře a poranění bederní oblasti, jejichž návaznost na dopravní nehodu potvrdily i znalecké posudky. Odmítl, že by zamlčoval zásadní skutečnosti a neposkytl potřebné podklady. Předložil vše, co měl k dispozici, a udělil souhlas k tomu, aby si znalec zdravotnickou dokumentaci vyžádal od ošetřujících lékařů, přičemž sdělil seznam všech těchto lékařů. V. Posouzení důvodnosti ústavní stížnosti 14. Podstatou věci je otázka, zda obvodní soud a městský soud postupovaly při posuzování nároků stěžovatele na bolestné a náklady na léčbu ústavně konformně, a to zejména z hlediska dokazování, zjištění skutkového stavu a odůvodnění napadených rozhodnutí. V této souvislosti Ústavní soud nejprve vyložil obecná východiska (V. 1.), která ná

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.