IV.ÚS 1605/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1605/23 ze dne 8. 8. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše S. (jedná se o pseudonym), zastoupeného JUDr. Terezou Večeře Chadimovou, advokátkou, sídlem Karlov 254, Velká Bíteš, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 3. dubna 2023 č. j. 27 Co 86/2023-538 a usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 14. března 2023 č. j. 0 P 8/2022-518, za účasti v Krajského soudu Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu ve Svitavách, jako účastníků řízení, a Petry S. a nezletilé Jitky S. (jedná se o pseudonymy), jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho práv podle čl. 10 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatel zároveň namítá porušení čl. 90 Ústavy a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. 2. Za účelem posouzení ústavní stížnosti stěžovatele si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu ve Svitavách (dále jen "okresní soud") sp. zn. 0 P 8/2022. 3. Ústavní soud z obsahu ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a vyžádaného soudního spisu zjistil, že stěžovatel měl ve střídavé péči nezletilou dceru Jitku S. Napadeným usnesením okresní soud na návrh matky nezletilé nařídil předběžné opatření, kterým stěžovateli uložil povinnost ponechat nezletilou v péči její matky (I. výrok). Trvání předběžného opatření okresní soud určil do 15. 5. 2023 (II. výrok). Důvodem bylo to, že když matka dne 26. 2. 2023 od otce převzala dceru do své péče, řekla jí dcera, že ji bolí genitálie, a to proto, že jí tam otec opakovaně zajížděl prstem. Totéž dcera zopakovala druhý den lékařce na pohotovosti. Následně došlo k zahájení trestního řízení vůči stěžovateli pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit v období od 20. 2. 2023 do 26. 2. 2023 tím, že měl v místě svého bydliště po koupeli při utírání nezletilé dcery této strkat prst do genitálií, čímž měl nezletilou dceru poškrábat a způsobit jí bolest na přirození, a při močení a v přesně nezjištěné době si měl pořizovat fotografie genitálií nezletilé dcery, které měl poté předávat jako důkaz proti její matce při jednání u soudu. Během sociálního šetření dne 10. 3. 2023 nezletilá potvrdila, že jí otec strčil prst do genitálií při mazání, čímž jí způsobil bolest. Dále uvedla, že otce má ráda, chce k němu jezdit, ale nechce, aby ji koupal, fotil nahou, mazal a strkal prsty do genitálií, to se jí nelíbí a bolí ji to. 4. Stěžovatel se bránil tím, že od matky dceru vždy přebírá se znečištěnými a opruzenými genitáliemi. Dcera si sama stěžuje, že ji genitálie pálí při močení. Stěžovatel tedy dceru koupe, poté ji osušuje, včetně genitálií, a po koupeli dceru v oblasti genitálií rovněž natírá krémem předepsaným pediatričkou. Vše dělá pouze z důvodu hygieny dcery, nikoli proto, že by se tímto nějak sexuálně uspokojoval. Stěžovatel rovněž potvrdil, že pořizoval fotografie genitálií nezletilé, ale činil tak pouze proto, aby soudu předložil důkazy o tom, že matka zanedbává hygienu dcery. Fotky jsou založeny v soudním spise. 5. Na základě těchto zjištěných skutečností okresní soud vyhověl návrhu matky nezletilé na předběžné opatření. Uvedl, že do doby, než bude otázka viny stěžovatele prokázána, respektive podezření ze spáchání trestného činu stěžovatele vůči nezletilé vyvráceno, je v zájmu nezletilé, aby zůstala v péči matky a nebyla vystavována reálnému riziku dalšího možného protiprávního jednání vůči ní a případnému poškozování jejího jak somatického, tak psychického zdravotního stavu. Doba trvání předběžného opatření (do 15. 5. 2023) je odůvodněna předpokladem vývoje dokazování v trestním řízení. Lze očekávat, že bezodkladně proběhne gynekologické vyšetření nezletilé, bude vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví odvětví sexuologie a zajištěny budou další důkazy, díky kterým bude následně buď zahájeno trestní stíhání otce, nebo naopak bude rozhodnuto o odložení věci. 6. Proti usnesení okresního soudu podal stěžovatel odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením. Krajský soud usnesení okresního soudu potvrdil. Uvedl, že z důkazů, které měl okresní soud k dispozici v době rozhodnutí, plyne, že stěžovatel je podezřelý ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění vůči nezletilé dceři. Ačkoliv se z těchto důkazů podává i obrana otce, jde stále o relevantní skutkové podklady nasvědčující tomu, že péče otce může ohrožovat zdraví nezletilé a její zdárný, řádný vývoj. Byly osvědčeny skutečnosti, ze kterých vyplývá potřeba zatímní úpravy péče o nezletilou. Zachování střídavé péče rodičů by ze závažných skutkových okolností věci bylo v rozporu s nejlepším zájmem nezletilé. Podle krajského soudu je proto zcela namístě vyčkat výsledku trestního řízení, které buď potvrdí závažnou trestnou činnost otce, nebo ji vyvrátí. Okresní soud správně určil dobu trvání předběžného opatření, během níž lze důvodně očekávat učinění poznatků k trestnímu stíhání otce, nebo k odložení věci. Zákonné předpoklady nařízení předběžného opatření byly naplněny. V jejich světle není podstatná jinak platná presumpce neviny stěžovatele. Usnesením okresního soudu nedošlo k zásahu do základních práv stěžovatele ani nezletilé. Otec dále argumentoval skutečnostmi a důkazy plynoucími z jeho vyjádření k návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 14. 3. 2023. Dané vyjádření ale nebylo okresnímu soudu dle obsahu spisu v době nařízení předběžného opatření známo, neboť mu bylo doručeno po vydání napadeného usnesení (po konci pracovní doby soudu dne 14. 3. 2023), tudíž k němu nelze přihlížet. II. Argumentace stěžovatele 7. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že obecné soudy při posuzování případu nectily zásadu vyšetřovací a opomněly tak nést procesní odpovědnost za zjištění skutkového stavu věci. Nedostatečně zjistily skutkový stav, neboť neprovedly jím přímo navržené důkazy a nerespektovaly presumpci neviny. Vyhověním návrhu matky soudy porušily čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy, neboť nepohlížejí na otce jako na nevinného. Orgány činné v trestním řízení nepřistoupily ani k obvinění stěžovatele, k přijetí předběžných opatření či vzetí do vazby. Je tak nemyslitelné, aby za této situace došlo k přímému krácení práv stěžovatele a nezletilé tím, že zamezí ve styku mezi stěžovatelem a jeho nezletilou dcerou. Ze strany obecných soudů není přípustné, aby stěžovatel i nezletilá byli na základě pouhého účelového trestního oznámení podaného matkou kráceni na ústavně zaručených právech na rodinný život. S ohledem k řešené situaci není v zájmu nezletilé narušit jinak, jak sama nezletilá uvedla, dobrý vztah stěžovatele s nezletilou. Nezletilá opakovaně uvedla, že ráda tráví čas u obou rodičů. Skutečnost, že dcera sdělila, že se jí některé věci nelíbí, se odvíjejí od dlouhodobého sporu rodičů. Celé trestní řízení je v prověřovací fázi, a není tedy nijak osvědčeno, že se stěžovatel trestněprávního jednání vůči nezletilé dopustil. Zamezení styku s dcerou po dobu trestního řízení může způsobit silné nezákonné, respektive protiústavní narušení stěžovatelova vztahu s dcerou, a omezení jejich práv. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jeho ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 9. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. té