IV.ÚS 1667/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1667/22 ze dne 26. 7. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele V. N., zastoupeného JUDr. Hanou Rosenovou, advokátkou, sídlem Mařatkova 918/2, Praha 12 - Kamýk, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. května 2022 č. j. 15 Co 102/2022-667 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. listopadu 2021 č. j. 60 P 138/2018-634, 28 P a Nc 150/2021, 28 P a Nc 207/2021, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a 1. nezletilého L. N. a 2. H. N., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel (dále též "otec") domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv podle čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 a 3, čl. 10 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod, jakož i podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 9, 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") ze dne 14. 7. 2020 č. j. 60 P 138/2018-467, který nabyl právní moci dnem 5. 9. 2020, bylo - a to k otcovu návrhu na úpravu styku - rozhodnuto o otcově oprávnění stýkat se s 1. vedlejším účastníkem (dále též "nezletilý") v rámci běžného styku, a to vždy v úterý od 14.30 hod. do 19.00 hod. s místem převzetí ve školském zařízení a předání v místě bydliště 2. vedlejší účastnice (dále též "matka"), dále pak v sudých kalendářních týdnech v roce v době od soboty 9.00 hod. do neděle 19.00 hod., kdy otec nezletilého převezme a po ukončení styku ho opět předá v místě bydliště matky. Dále soud přistoupil k úpravě tzv. zvláštní, tj. prázdninové, kdy podrobně stanovil úpravu styku pro období prázdnin vánočních, podzimních, velikonočních, jarních a letních. 3. Dne 10. 5. 2021 podal otec u obvodního soudu návrh na změnu péče o nezletilého, a to tak, aby byl nezletilý svěřen do střídavé péče obou rodičů počínaje dnem právní moci rozsudku včetně návrhu na prázdninovou úpravu styku nezletilého s rodiči a stanovení výživného rodičům. Při jednání obvodního soudu dne 5. 10. 2021 vzal otec tento svůj návrh v plném rozsahu zpět a domáhal se pouze změny stykové úpravy, když navrhl, aby byl oprávněn stýkat se s nezletilým v každém kalendářním týdnu v roce vždy v úterý po ukončení školní výuky do 19.00 hod., kdy ho převezme ve školském zařízení a předá v místě bydliště matky, dále každý sudý kalendářní týden v roce od pátku po ukončení školní výuky do následujícího pondělí 8.00 hod. opět s předáváním dítěte ve školském zařízení, a nebude-li to možné, v místě bydliště matky, dále v každém lichém roce o letních prázdninách od 1. 7. od 8.00 hod. do 16. 7. do 8.00 hod., a od 1. 8. od 8.00 hod. do 16. 8. do 8.00 hod., a každý sudý rok o letních prázdninách od 16. 7. od 8.00 hod. do 31. 7. do 8.00 hod., a od 16. 8. od 8.00 hod. do 31. 8. do 8.00 hod. O Vánocích pak v sudém roce ode dne předcházejícího prvnímu dni vánočních prázdnin od 16.00 hod. do 25. 12. do 18.00 hod., a v lichém roce od 26. 12. od 9.00 hod. do posledního dne vánočních prázdnin do 18.00 hod. s vyzvedáváním dítěte a jeho předáváním zpět v místě bydliště matky. Současně otec navrhl oprávnění stýkat se s nezletilým prostřednictvím audiovizuální internetové aplikace (WhatsApp, Skype, Tictock nebo Facebook) či obdobné aplikace, vždy každý čtvrtek od 19.00 hod. po dobu 15 až 20 minut a v každém lichém týdnu v měsíci v sobotu od 19.00 hod. po dobu 15 až 20 minut. Dále pak prostřednictvím textového kontaktu přes jakákoliv média např. chatu přes aplikaci WhatsApp, Instagram, Facebook nebo formou SMS kdykoliv do 20.00 hod. 4. Obvodní soud napadeným rozsudkem řízení o návrhu otce na svěření nezletilého do střídavé péče ze dne 10. 5. 2021 zastavil (výrok I), návrh otce na změnu úpravy styku zamítl (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 5. K odvolání otce proti výrokům II a III rozsudku obvodního soudu Městský soud v Praze potvrdil rozsudek obvodního soudu v napadených výrocích (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). 6. Obecné soudy konstatovaly, že výslech nezletilého vedl ke zjištění, že nezletilý má rád oba své rodiče, zajímá se o ně, má pozitivní vztah i k oběma jejich současným partnerům. Jde-li o jeho setrvávání a bydlení v bydlišti matky, nezletilý nic nevyžaduje, je v tomto bydlišti spokojen a nepřeje si žádnou změnu, výslovně uváděl, že si přeje zachovat ten stav a situaci, jaká v současné době probíhá, na dosavadním uspořádání si nepřeje ničeho měnit, chce trvale bydlet a jako hlavní pocit domova mít u své matky. Problematice střídavé péče nezletilý zjevně rozuměl a střídavou péči odmítá, zcela mu postačuje, aby se s otcem stýkal na návštěvách, a to v režimu tak, jak probíhají v současné době, tedy jeden den v týdnu v úterý a pak dvakrát za měsíc na víkend. Nezletilý si v žádném případě nepřeje, aby se na tomto rozsahu něco měnilo a styk s otcem se rozšiřoval, a to ani po podrobném vysvětlení situace soudem a opatrovníkem. Nabízené odlišné varianty nepřijímal. Projev nezletilého vyzněl přesvědčivě, byl doprovázen jeho přirozenou spontaneitou, byl konzistentní a logický, přiměřený jeho dětskému věku. Soudy proto nemají o názoru a upřímnosti projevu nezletilého žádných pochybností, stejné stanovisko k této otázce v podstatě zaujal i opatrovník. Samotné přání nezletilého, které jsou všichni povinni respektovat, nejde-li o přání nerealistické, či není-li vyjadřováno subjektem neodpovídající věkové kategorie, pak v daném případě bylo důležitým a neopomenutelným důkazním prostředkem pro rozhodování soudů o otcově návrhu. Soudy uzavřely, že nebylo možno návrhu otce na žádané rozšíření styku vyhovět, a takové případné rozhodnutí by za daných prokázaných skutkových okolností odporovalo zájmu nezletilého. Dlužno dodat, že styk nezletilého s otcem je upraven, probíhá pravidelně a je funkční, současná soudní úprava běžného styku nezletilému zcela vyhovuje a objektivně nenastala žádná změna v poměrech, která by styk nastavený soudem poslední soudní úpravou odůvodňovala, a to ani ve styku prázdninovém. V nejlepším zájmu nezletilého v současné době je, aby byl zachován současný režim styku s otcem. II. Stěžovatelova argumentace 7. Stěžovatel namítá zejména to, že návrh na střídavou péči a následně změněný návrh na úpravu styku otec podal po projednání s nezletilým, který si to přál. To, že při soudním jednání nezletilý uvedl něco jiného, vychází ze všeobecné zkušenosti, jak děti jednají. Nezletilý se prostě bál reakce matky a nechtěl s ní vejít do konfliktu. Věděl, že tolerantnější otec mu to odpustí, matka nikoli. Stěžovatel zdůraznil, že otec pochází ze Srbské republiky. Nezletilý je dítětem dvou kultur a je všeobecně známo, že jižní národy mají k výchově dětí benevolentnější přístup a projev rodiče vůči dítěti je mnohem vřelejší a méně striktní. K tomuto aspektu soudy nikterak nepřihlédly, i když otec i nezletilý mají na tento přístup k výchově plné právo. Otec znovu zdůrazňuje, že je nezbytné udržovat rovný přístup ke všem kulturním aspektům výchovy toho kterého rodiče a soudy mají povinnost rozvoj kulturní pestrosti výchovy nezletilého podporovat, a nikoli omezovat. Stěžovatel s odkazem na judikaturu Ústavního soudu zdůrazňuje, že obecné soudy jsou povinny přesvědčivě prokazovat a hodnotit všechny jimi posuzované překážky střídavé péče - tedy základ péče o nezletilé je péče střídavá. V tomto případě chce otec "pouze" obvyklý styk. Žádný z obecných soudů podstatné překážky pro vyhovění návrhu otce neuvedl. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jeho ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 9. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), který stojí mimo soustavu soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy). Vzhledem k tomu jej nelze, vykoná