IV.ÚS 1712/07 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1712/07 ze dne 24. 7. 2007   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud České republiky rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti I. M., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 5. 2007, č.j. 5Cmo 185/2007-41, a proti usnesení téhož soudu z téhož dne, č.j. 5Cmo 186/2007-45, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Dne 8. července 2007 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele, ve kterém se uvádí, že směřuje proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci. Toto podání stěžovatele však nesplňuje náležitosti ústavní stížnosti podle ust. § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Stěžovatel zejména není právně zastoupen. Dle ust. § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je účastník řízení před Ústavním soudem povinen být zastoupen advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel vede u Ústavního soudu mnoho dalších řízení o ústavních stížnostech. Z těchto je zřejmé, že poučení o povinnosti být zastoupen advokátem stěžovatel ignoruje, ačkoliv byl o této podmínce řízení poučen opakovaně, včetně poučení o následcích neodstranění této vady podání (srov. III.ÚS 331/05, III.ÚS 557/05, III.ÚS 502/06, IV.ÚS 660/06, IV.ÚS 714/06, IV.ÚS 785/06 a další). Ústavní soud je toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Z důvodu tradičního nedostatku povinného zastoupení stěžovatele advokátem Ústavní soud v souladu s ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu přikročil k odmítnutí návrhu stěžovatele. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. července 2007 Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka