IV.ÚS 1849/13 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1849/13 ze dne 11. 7. 2013   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 11. července 2013 o návrhu Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora se sídlem Hodonín, Sadová 15, na zrušení ustanovení bodu 4. čl. II. zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění Podle platné právní úpravy, tj. ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Stěžovatel podal návrh na zrušení ustanovení bodu 4. čl. II zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Obdobně jako ve svém jiném návrhu, který byl Ústavním soudem odmítnut (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 10/10), se navrhovatel domnívá, že je jako soudní exekutor aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení ustanovení zákona na základě čl. 95 odst. 2 Ústavy, resp. § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud dospěl ke stejnému závěru jako ve svém výše zmíněném rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 10/10, na které v podrobnostech odkazuje. Mj. se na rozdíl od navrhovatele domnívá, že v tomto rozhodnutí je dostatečně vysvětleno, proč nemůže soudní exekutor návrh podat. Lze jen dodat, že výčet subjektů oprávněných podat návrh na zrušení (ustanovení) zákona uvedený v § 64 zákona o Ústavním soudu je taxativní, výkon tohoto oprávnění není možné na nikoho delegovat. Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Pro úplnost je třeba poznamenat, že Ústavní soud v daném případě nepovažoval za potřebné vyzývat stěžovatele k odstranění vad podání (tj. zejména doložení plné moci k zastoupení před Ústavním soudem). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. července 2013 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj