IV.ÚS 1855/08 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1855/08 ze dne 13. 1. 2009 N 8/52 SbNU 91 K vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce obviněného z důvodu, že by v budoucnu mohl být jako svědek vyslechnut   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného - ze dne 13. ledna 2009 sp. zn. IV. ÚS 1855/08 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. T. proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10 o zamítnutí stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Výrok Usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10 se zrušuje. Odůvodnění I. Vymezení věci dle ústavní stížnosti Návrhem, podaným Ústavnímu soudu osobně dne 24. července 2008, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10 o zamítnutí stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Uvedeným rozhodnutím státního zastupitelství se cítí být dotčen v základním právu na obhajobu, plynoucím z čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). II. Rekapitulace věci v řízení před obecnými soudy Z kopie vyšetřovacího spisu Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ČTS: MRBM-7634/TČ-2/2008 v trestní věci obviněného Ing. J. T., takto stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh bylo zjištěno následující: Usnesením policejního orgánu Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 27. června 2008 č. j. MRBM-7634-30/TČ-2008-02 bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání vůči stěžovateli pro spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákona, jenž dané usnesení téhož dne převzal a téhož dne si zvolil za obhájkyni v předmětném trestní věci JUDr. K. T., advokátku zapsanou v seznamu České advokátní komory pod ev. č. 8205, se sídlem D. 1257, Praha-Kunratice. Dne 11. července 2008 byla stěžovateli doručena výzva komisaře Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 7. července 2008 č. j. MRBM-7634-35/TČ-2008-02, v níž se uvádí: "Dne 27. 6. 2008 jste převzal usnesení o zahájení tr. stíhání dle § 160 odst. 1 tr. řádu pro pokus dle § 8 odst. 1 tr. zák. k tr. činu podvodu dle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, musíte mít obhájce už v přípravném řízení. Dle § 35 odst. 3 tr. řádu v trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, nemůže být tedy ve Vašem případě Vaším advokátem Vaše manželka, JUDr. K. T., kterou jste si zvolil. Aktivně se totiž podílela na vyřizování podání v této věci a její jméno je i několikrát zmiňováno v odůvodnění předmětného usnesení. Má tak postavení svědka. Na tuto skutečnost jste byl upozorněn již při převzetí usnesení o zahájení tr. stíhání. Vyzývám Vás proto, aby jste si do dvou dnů od převzetí této výzvy zvolil jiného advokáta a jeho jméno sdělil písemně komisaři na shora uvedenou adresu. Pokud tak neučiníte, bude Vám obhájce ustanoven soudem.". Na uvedenou výzvu stěžovatel reagoval dopisem ze dne 13. července 2008, osobně doručeným na podatelnu Policie České republiky, Městské ředitelství Brno, dne 14. července 2008, v němž namítá její rozpor s právním názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu sp. zn. II. ÚS 2445/07 (viz níže). Dne 10. července 2008 státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně usnesením č. j. 1 ZT 286/2008-10 podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítl stížnost JUDr. K. T., advokátky, D. 1257, 148 25 Praha, proti usnesení policejního orgánu Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 27. června 2008 č. j. MRBM-7634/TČ-2008-02, jímž bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání vůči stěžovateli pro spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákona, neboť byla podána osobou neoprávněnou. V odůvodnění předmětného usnesení se konstatuje, že JUDr. K. T. se v trestním řízení vedeném proti Ing. J. T. nachází v postavení svědka, neboť "svými smysly vnímala převážnou část žalovaného jednání a dokonce se jeho části aktivně účastnila", pročež jsou dle státního zástupce naplněny podmínky podle § 35 odst. 2 a 3 trestního řádu, a policejní orgán o skutečnosti, že JUDr. K. T. v daném řízení nemůže vystupovat jako obhájce obviněného, takto stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, vyrozuměl. Pro uvedené byla stížnost JUDr. T. kvalifikována státním zástupcem jako podaná neoprávněnou osobou. Předmětné usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 23. července 2008. III. Rekapitulace stížnostních bodů a petitu ústavní stížnosti Po stručné rekapitulaci věci stěžovatel namítá protiústavnost postupu policejního orgánu a následně Městského státního zastupitelství v Brně, kterou spatřuje v nerespektování nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2445/07 (viz níže), dle něhož pro vyloučení obhájce z obhajování podle § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu nepostačuje úmysl orgánů činných v trestním řízení někdy v budoucnu obhájce jako svědka vyslechnout a ani samotné předvolání obhájce jako svědka k výslechu. K uvedenému stěžovatel dodává, že k datu podání ústavní stížnosti nebyla JUDr. K. T. jako svědek předvolána. Pro uvedené, tj. pro porušení základního práva na obhajobu podle čl. 37 odst. 2 Listiny, domáhá se stěžovatel zrušení usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10. Dne 22. prosince 2008 byl Ústavnímu soudu doručen návrh stěžovatele na projednání předmětné věci mimo pořadí z důvodu naléhavosti, jenž se zejména opírá o skutečnost podání obžaloby Městským státním zastupitelstvím v Brně ve věci sp. zn. 1 ZT 286/2008 dne 16. prosince 2008, jakož i přetrvávající zastupování ustanoveným, a nikoli zvoleným obhájcem. IV. Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka a repliky stěžovatele Na základě výzvy Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podal dne 15. srpna 2008 státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně k předmětné ústavní stížnosti vyjádření. Uvádí v něm, že dle jeho názoru v předmětné věci nedošlo k zásahu do ústavně zaručeného práva na obhajobu, neboť obviněnému byl po dobu dosavadního průběhu trestního stíhání ustanoven obhájce. JUDr. T. nebylo možno v daném řízení akceptovat jakožto obhájkyni obviněného, přestože nebylo rozhodnuto o zahájení jejího trestního stíhání za účastenství na daném trestném jednání, a to z toho důvodu, že "vystupuje v daném řízení v nezastupitelném postavení svědka a v přípravném řízení se dostavila k podání vysvětlení". Státní zástupce dále konstatuje, že při uvedeném úkonu JUDr. T. odmítla vypovídat, přesto bude v rámci dalšího průběhu řízení (tj. v řízení před soudem) z jeho strany navrhován její výslech v postavení svědka. Nadto dle jeho přesvědčení nebylo možno akceptovat JUDr. T. jako obhájkyni vlastního manžela s ohledem na stavovské předpisy upravující výkon advokacie. Upozorňuje závěrem, že posouzení zákonnosti dosavadního průběhu trestního řízení včetně aplikace ustanovení o právu na obhajobu obviněného bude předmětem úvah soudu rozhodujícího v dané věci, resp. soudů rozhodujících o opravných prostředcích. V replice k vyjádření účastníka, doručené Ústavnímu soudu dne 22. září 2008, stěžovatel namítá nekonkrétnost odkazu na stavovské předpisy ohledně nepřípustnosti obhajovat v trestním řízení manželského partnera, jakož i jeho věcnou neopodstatněnost. V. Upuštění od ústního jednání Dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že oba účastníci, tj. stěžovatel v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 22. září 2008, účastník řízení pak ve svém vyjádření k ústavní stížnosti doručeném Ústavnímu soudu dne 19. srpna 2008, vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno. VI. Posouzení ústavnosti interpretace a aplikace ve věci relevantního jednoduchého práva Hodnocení ústavnosti zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod se skládá z několika komponentů [nález sp. zn. III. Ú