IV.ÚS 1882/07 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1882/07 ze dne 19. 6. 2008 N 112/49 SbNU 613 K povinnosti senátu Nejvyššího správního soudu podle § 17 odst. 1 soudního řádu správního předložit věc rozšířenému senátu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera - ze dne 19. června 2008 sp. zn. IV. ÚS 1882/07 ve věci ústavní stížnosti Honebního společenstva Stříbro, se sídlem Stříbro, Dukelská ul. - Farma, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. dubna 2007 č. j. 3 As 25/2006-107 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 20/2005-35, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. června 2007 č. j. 5 As 25/2006-61 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2006 č. j. 7 Ca 2/2005-32, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 18/2006-102 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 18/2005-36, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2007 č. j. 3 As 27/2006-87 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 21/2005-34, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 20/2006-76 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 19/2005-35, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. června 2007 č. j. 3 As 16/2006-91 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 17/2005-34, kterými bylo rozhodováno ve správním soudnictví o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu, přičemž senáty Nejvyššího správního soudu dospěly k právnímu názoru odlišnému od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. I. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. dubna 2007 č. j. 3 As 25/2006-107, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. června 2007 č. j. 5 As 25/2006-61, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 18/2006-102, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2007 č. j. 3 As 27/2006-87, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 20/2006-76 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. června 2007 č. j. 3 As 16/2006-91 se zrušují. II. Ve zbytku se návrh odmítá. Odůvodnění Stěžovatel Honební společenstvo Stříbro, se sídlem Stříbro, Dukelská ul. - Farma, se návrhy vedenými pod sp. zn. IV. ÚS 1882/07, I. ÚS 2371/07, IV. ÚS 2842/07, IV. ÚS 2818/07, I. ÚS 2843/07, IV. ÚS 2370/07 domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. dubna 2007 č. j. As 25/2006-107 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 20/2005-35, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. června 2007 č. j. 5 As 25/2006-61 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2006 č. j. 7 Ca 2/2005-32, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 18/2006-102 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 18/2005-36, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2007 č. j. 3 As 27/2006-87 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 21/2005-34, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 20/2006-76 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 19/2005-35, rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. června 2007 č. j. 3 As 16/2006-91 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 17/2005-34. Stěžovatel se domáhá zrušení označených rozhodnutí ve věci aplikace ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a jeho posouzení ve vztahu k ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. Namítá, že jakkoli je volba mezi nedotknutelností nabytých práv a možností jejich zrušení věcí volné úvahy správního orgánu, tuto je nutno podrobit soudnímu přezkumu. Odkazuje zároveň na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2006 č. j. 6 As 49/2004-77, jakož i na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. srpna 2007 č. j. 4 As 31/2006-73, jejichž obsahu plně koresponduje argumentace vyjádřená v předmětných ústavních stížnostech. V postupu Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu stěžovatel pro uvedené spatřuje dotčení v základním právu plynoucím z čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Poté, co konstatoval splnění podmínek dle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením § 112 odst. 1 o. s. ř., usnesením ze dne 5. února 2008 č. j. IV. ÚS 1882/07-16 Ústavní soud věci sp. zn. IV. ÚS 1882/07, I. ÚS 2371/07, IV. ÚS 2842/07, IV. ÚS 2818/07, I. ÚS 2843/07 a IV. ÚS 2370/07 spojil ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 1882/07. Na základě výzvy Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podal dne 20. prosince 2007 Nejvyšší správní soud vyjádření k ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2842/07, v němž účastník řízení k argumentaci stěžovatelů především poukazuje na skutečnost, že stěžovateli sluší právo podat žalobu oproti následnému rozhodnutí odvolacího orgánu, čímž je ve vztahu k němu garantováno základní právo plynoucí z čl. 36 odst. 2 Listiny. V rámci řízení o žalobě si pak soud dle názoru účastníka řízení podle ustanovení § 75 odst. 2 s. ř. s. učiní úsudek i o zákonnosti předcházejícího rozhodnutí, vydaného v mimoodvolacím řízení. Z pohledu právní jistoty a předvídatelnosti práva se ve vyjádření poukazuje na soulad ústavní stížností napadeného rozhodnutí s předchozími rozhodnutími Nejvyššího správního soudu (s usneseními ze dne 22. října 2003 sp. zn. 5 A 140/2002 a ze dne 16. dubna 2004 sp. zn. 7 A 34/2001), a to při vědomí skutečnosti že 4. senátem Nejvyššího správního soudu byla otázka možnosti soudního přezkumu rozhodnutí vydaných v řízení podle ustanovení § 65 odst. 1 správního řádu předložena rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu, jenž pak rozsudkem ze dne 28. srpna 2007 č. j. 4 As 31/2006-73, tedy následně po vynesení ústavní stížností napadeného rozsudku, vyslovil právní názor, že tato rozhodnutí přezkumu podléhají. S poukazem na jiné rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 24. dubna 2004 č. j. 2 Ans 3/2006-49) účastník řízení setrvává ale na názoru vysloveném v rozsudku ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 18/2006-102. S ohledem na uvedené navrhuje účastník řízení ústavní stížnost zamítnout. K předmětné věci se vyjádřil rovněž Městský soud v Praze, a to vyjádřením doručeným Ústavnímu soudu dne 10. prosince 2007, v němž odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 18/2005-36. K vyžádání Ústavního soudu bylo dne 20. prosince 2007 Ústavnímu soudu doručeno dále vyjádření vedlejšího účastníka, Ministerstva zemědělství, v němž je především podrobně analyzována problematika namítaného dotčení práv Honebního společenstva Stříbro; ve věci aplikace ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a jeho posouzení ve vztahu k ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. se pak kloní ke stanovisku Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, obsaženému v ústavní stížností napadených rozhodnutích. Pro uvedené vedlejší účastník navrhuje ústavní stížnost zamítnout. K vyžádání Ústavního soudu podal dne 21. listopadu 2007 Nejvyšší správní soud jako účastník řízení vyjádření k ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 2843/07 (směřující proti jeho rozhodnutí ze dne 8. srpna 2007 č. j. 3 As 20/2006-76), v němž je obsažena analogická argumentace, jakou vyslovil k věci sp. zn. IV. ÚS 2842/07. Městský soud v Praze ve vyjádření ze dne 20. listopadu 2007 toliko odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 13. prosince 2005 č. j. 8 Ca 19/2005-35. K vyžádání Ústavního soudu jak Nejvyšší správní soud (přípisem ze dne 30. dubna 2008), tak i Městský soud v Praze (přípisem ze dne 29. dubna 2008) u všech ke společnému projednání a rozhodnutí Ústavním soudem spojených věcí odkázaly na již podaná vyjádření a zároveň vyslovily souhlas s upuštěním od ústního jednání. S upuštěním od ústního jednání vyslovil souhlas rovněž i stěžovatel v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 13. června 2008. Dle své konstantní judikatury Ústavní soud při svém rozhodování o ústavních stížnostech je vázán petitem, není však vázán odůvodněním ústavní stížnosti, resp. není omezen pouze tvrzeními a argumentací obsaženou v ústavní stížnosti [srov. např. nálezy ve věcech sp. zn. I. ÚS 89/94 ze dne 29. 11. 1994 (N 58/2 SbNU 151), II. ÚS 242/98 ze dne 25. 4. 2000 (N 62/18 SbNU 71), III. ÚS 177/04 ze dne 18. 11. 2004 (N 172/35 SbNU 315), IV. ÚS 364/2000 ze dne 8. 8. 2002 (N 100/27 SbNU 139), I. ÚS 236/05 ze dne 4. 4. 2007 (N 59/45 SbNU 23), II. ÚS 315/05 ze dne 16. 3. 2006 (N 57/40 SbNU 557), I. ÚS 527/06 ze dne 7. 3. 2007 (N 43/44 SbNU 549), III.