IV.ÚS 1904/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1904/23 ze dne 5. 9. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele P. O., t. č. Vazební věznice Praha Pankrác, zastoupeného Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem, sídlem Vyšehradská 423/27, Praha 2 - Nové Město, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 17. července 2023 č. j. MSP-1191/2022-MOT-T/48, za účasti ministra spravedlnosti, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených v čl. 7 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Současně podal návrh, aby Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. 2. Stěžovatel je občanem Gruzie. Poté, co byl dne 4. 1. 2023 zadržen a usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 6. 1. 2023 sp. zn. Nt 401/2023 vzat do předběžné vazby, požádaly postupně Republika Kazachstán, Gruzie a Spojené státy americké o jeho vydání k trestnímu stíhání. 3. Městský soud usnesením ze dne 25. 5. 2023 sp. zn. Nt 401/2023 rozhodl podle § 95 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen "zákon o mezinárodní justiční spolupráci"), a čl. I Smlouvy mezi republikou Československou a Spojenými státy Severoamerickými o vzájemném vydávání zločinců, vyhlášené pod č. 48/1926 Sb., ve znění dodatkové úmluvy vyhlášené pod č. 185/1935 Sb. a druhé dodatkové úmluvy vyhlášené pod č. 8/2010 Sb. m. s. a č. 27/2010 Sb. m. s., že je přípustné vydání stěžovatele do Spojených států amerických. Stěžovatel má být vydán k trestnímu stíhání na základě žádosti prokuratury Spojených států pro Jižní okrsek státu New York ze dne 6. 2. 2023 a žádosti prokuratury Spojených států pro východní obvod státu New York ze dne 31. 1. 2023 pro trestné činy nájemné vraždy, spiknutí za účelem nájemné vraždy a spiknutí za účelem praní špinavých peněz a pro trestné činy vyděračské spiknutí a držení, manipulace se střelnou zbraní a pálení z ní během násilného trestného činu podle příslušných ustanovení trestního zákoníku Spojených států amerických. 4. Téhož dne vydal městský soud také rozhodnutí o dvou dalších žádostech o vydání. Usnesením ze dne 25. 5. 2023 sp. zn. Nt 410/2023 rozhodl podle § 95 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci, že je přípustné vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Republiky Kazachstán na základě žádosti Generální prokuratury Republiky Kazachstán o vydání ze dne 7. 2. 2023 č. 2-013603-23-10789 pro trestné činy vytvoření a vedení organizované skupiny pro páchání těžkých a zvlášť závažných trestných činů a jejich vedení, pokus o únos i únos spáchaný zločineckou skupinou, opakovaně, za účelem zisku, s použitím násilí nebezpečného pro život nebo zdraví, a vydírání, spáchané zločineckou skupinou ve zvlášť velkém rozsahu podle příslušných ustanovení trestního zákoníku Republiky Kazachstán, a to za přijetí v této žádosti uvedených záruk. 5. Usnesením ze dne 25. 5. 2023 sp. zn. Nt 411/2023 rozhodl městský soud podle § 95 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci a čl. 1 Evropské úmluvy o vydávání, vyhlášené pod č. 549/1992 Sb., ve znění dodatkových protokolů vyhlášených pod č. 29/1997 Sb., 30/1997 Sb. a 34/2013 Sb. m. s., že je přípustné vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Gruzie na základě žádosti Generální prokuratury Gruzie o vydání ze dne 1. 2. 2023 pro trestné činy organizované vydírání, závažné poškození nebo zničení majetku, závažné poškození nebo zničení majetku, závažné vydírání, vražda s přitěžujícími okolnostmi, nezákonné pořízení střelné zbraně a munice spáchané s přitěžujícími okolnostmi a účast na "zlodějském podsvětí" podle příslušných ustanovení trestního zákoníku Gruzie. 6. V souladu s § 136 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 459/2011 Sb., neobsahuje žádné z uvedených usnesení odůvodnění. Stěžovatel i státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze se totiž po vyhlášení usnesení vzdali stížnosti a prohlásili, že netrvají na písemném odůvodnění. 7. Napadeným rozhodnutím ministr spravedlnosti podle § 97 odst. 1 a 2 a § 102 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Spojených států amerických (výrok I) a nepovolil jeho vydání k trestnímu stíhání do Republiky Kazachstán a Gruzie (výrok II a III). II. Argumentace stěžovatele 8. Stěžovatel tvrdí porušení svých základních práv v tom, že ministr spravedlnosti nevyužil svého oprávnění podle § 95 odst. 5 zákona o mezinárodní justiční spolupráci podat Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání usnesení městského soudu, kterým bylo rozhodnuto o přípustnosti vydání do Spojených států amerických. Městský soud v tomto usnesení fakticky rezignoval na řádné individuální posouzení překážek vydání. Bez opory v jakýchkoli objektivních listinných důkazech pouze fakticky presumoval stanovisko o obecné přípustnosti vydání do Spojených států amerických, aniž by se vypořádal se souvisejícími námitkami stěžovatele, uplatněnými při předběžném šetření. 9. Důvod nepřípustnosti vydání podle § 91 odst. 1 písm. f) zákona o mezinárodní justiční spolupráci je podle stěžovatele dán s ohledem na politickou povahu jednoho ze skutků, kterou dokládá zjevný politický zájem vlády Spojených států amerických na jeho odsouzení. Stěžovatel je v obžalobě označován za člena východoevropské zločinecké organizace napojené na íránský režim, která měla být najata k zavraždění občanky Spojených států amerických íránského původu působící jako novinářka, spisovatelka a aktivistka v oblasti lidských práv. Kromě toho stěžovatel namítá důvod nepřípustnosti vydání podle § 91 odst. 1 písm. o) téhož zákona. Špatné zacházení ve smyslu čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") totiž může být také následkem špatných podmínek ve věznicích, případně trestu odnětí svobody na doživotí bez vyloučení naděje na podmíněné propuštění. 10. Ministr spravedlnosti se měl dopustit svévole tím, že při rozhodování, které z několika extradičních žádostí dá přednost, nezohlednil rozhodná kritéria, jež vyplývají z Evropské úmluvy o vydávání. Jejich příkladmý výčet zahrnuje kritéria závažnosti trestné činnosti, místa jejího spáchání, pořadí doručení žádosti a občanství. Podle stěžovatele by měl zájem na primárním potrestání nejzávažnější trestné činnosti převážit nad ostatními kritérii ve prospěch vydání vyžádaného do Gruzie. 11. Pakliže by ministr spravedlnosti dospěl k názoru, že vydání stěžovatele do Gruzie zásadně brání kritérium občanství, neboť Gruzie by nevydala svého občana k trestnímu stíhání do zbylých dvou států, mělo být upřednostněno vydání stěžovatele do Republiky Kazachstán. Úplná extradiční žádost Republiky Kazachstán byla České republice doručena jako první ze tří žádostí. Role stěžovatele při trestné činnosti kladené mu za vinu v Republice Kazachstán je také závažnější než v případě trestních věcí ve Spojených státech amerických. Stěžovatel tam měl být samotným organizátorem organizované skupiny páchající násilnou majetkovou trestnou činnost a spáchat skutky čistě "kriminální" povahy bez politického pozadí. V Republice Kazachstán mu byl také ustanoven obhájce, což se ve Spojených státech amerických stane až po vydání. 12. V doplnění ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že dne 18. 7. 2023 požádal o udělení mezinárodní ochrany, a tudíž probíhající řízení o této žádosti brání jeho vydání do cizího státu. Tento závěr se podle jeho názoru uplatní bez ohledu na to, že žádost byla podána až po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání. 13. V dalším doplnění ústavní stížnosti, jež bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 8. 8. 2023, stěžovatel uvedl podrobnější argumentaci k námitce, že ministr spravedlnosti měl podat Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání usnesení městského soudu. Je přesvědčen, že ministr spravedlnosti si musel být vědom nesprávnosti tohoto usnesení, neboť orgány České republiky navzdory svým zákonným povinnostem a závazkům vyplývajícím z mezinárodních smluv rezignovaly na řádné posouzení toho, zda v případě vydání stěžovatele k trestnímu stíhání budou ve Spojených státech amerických respektována jeho základní lidská práva. V tomto ohledu poukazuje na nedostatek odůvodnění usnesení městského soudu, jakož i nedostatečné posouzení související hrozby nelidského zacházení nebo mučení stěžovatele a politické povahy jednoho ze sku