IV.ÚS 1909/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1909/18 ze dne 20. 11. 2019   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatele O. Z., zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, sídlem náměstí T. G. Masaryka 142, Příbram, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému Okresním soudem v Příbrami dne 16. dubna 2018 č. j. 4 Nt 1701/2018-10 a příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydanému Okresním soudem v Příbrami dne 16. dubna 2018 č. j. 4 Nt 1702/2018-9, za účasti Okresního soudu v Příbrami, jako účastníka řízení, a Okresního státního zastupitelství v Příbrami, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. 6. 2018, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Okresního soudu v Příbrami (dále jen "okresní soud") z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Okresní soud na základě předchozích návrhů státního zástupce dne 16. 4. 2018 vydal napadená rozhodnutí, a to příkaz k domovní prohlídce a příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků, kterými nařídil prohlídku bytové jednotky syna stěžovatele M. Z. a prohlídku půdních nebytových prostor specifikované nemovitosti ve vlastnictví obchodní společnosti A (dále jen "společnost A"), jejímž jediným společníkem i jednatelem je stěžovatel. Okresní soud uvedl, že oba příkazy byly vydány na základě návrhu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami na jejich vydání, přičemž své návrhy státní zástupce podrobně odůvodnil. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Příbram, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán") vede trestní řízení ve fázi prověřování pro podezření ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit stěžovatel jako jednatel obchodní společnosti B (dále jen "společnost B") tím, že tato společnost předložila v rámci občanskoprávního řízení vedeného u okresního soudu čtyři smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi stěžovatelem a oznamovatelem prověřované trestné činnosti S. C., kterými společnost B prokazovala, že oznamovateli ničeho nedluží, avšak následným šetřením policejního orgánu bylo zjištěno, že jedna ze smluv o postoupení pohledávky ve výši 2 500 000 Kč byla padělána. Ve vydaných příkazech okresní soud shrnul dosavadní zjištění učiněná v průběhu prověřování. Oznamovatel tvrdil, že stěžovatel padělal tři ze čtyř předložených smluv o postoupení pohledávky, vlastnoruční podpis jedné ze čtyř smluv o postoupení pohledávky oznamovatel potvrdil. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví vyplynulo, že tři ze čtyř smluv jsou podepsány vlastnoručně oznamovatelem, avšak u jedné ze smluv o postoupení pohledávky ve výši 2 500 000 Kč bylo zjištěno, že oba podpisy i datum jsou vyhotoveny jako barevný laserový reprografický tisk, přičemž k tisku byla použita barevná laserová tiskárna OKI DATA, která nebyla použita k tisku ostatních listů smluv. Znaleckým zkoumáním byla dále ustanovena přesná laserová tiskárna (zařízení výrobního čísla AK14021131B0), kterou byl tisk proveden, a bylo zjištěno, že tento byl prodán společnosti A, tj. společnosti stěžovatele. Zboží bylo následně uhrazeno společností B a dodáno do sídla této společnosti na jméno syna stěžovatele M. Z. Okresní soud uvedl, že na základě těchto zjištění existuje důvodný předpoklad, že by se v sídle společnosti B mohly nacházet věci důležité pro trestní řízení, a to zejména předmětná tiskárna, výpočetní technika, kde by mohla být padělaná smlouva uložena apod. Operativním šetřením bylo zjištěno, že sídlo společnosti B bylo vyklizeno a že věci z dané kanceláře měly být přemístěny do půdních prostor stejného objektu, v němž je sídlo společnosti, a existuje předpoklad, že hodnotné předměty byly přemístěny do bytu správce budovy (ubytovny) M. Z. Okresní soud dále uvedl, že domovní prohlídka u syna stěžovatele a prohlídka půdních nebytových prostor nemovitosti ve vlastnictví společnosti A má být provedena jako neodkladný úkon před zahájením trestního stíhání stěžovatele nebo společnosti B, neboť teprve v návaznosti na výsledek této domovní prohlídky a vyhodnocení údajů z předmětné tiskárny a nalezených údajů bude možné upřesnit popis skutku, kterého se měl podezřelý dopustit. Neodkladnost úkonu je dána také tím, že hrozí, že by stěžovatel nebo jeho syn mohli odstranit předmětnou tiskárnu a písemnosti. Z těchto důvodů nesnese provedení prohlídek odkladu. Účelem prohlídek je zajištění uvedených předmětů, za jejichž užití došlo ke spáchání trestné činnosti, aby mohly být následně podrobeny znaleckému zkoumání. 3. V protokolech o provedení prohlídek ze dne 26. 4. 2018 byl shrnut průběh prohlídky, obsah předchozích výpovědí stěžovatele a jeho syna provedených podle § 84 trestního řádu, byl zahrnut seznam vydaných a zajištěných věcí a bylo uvedeno, že tyto úkony byly provedeny jako neodkladný a neopakovatelný úkon, neboť je důvodná obava ze zmaření či zničení důkazů podezřelými osobami a tyto důkazy nelze v současnosti zajistit jiným způsobem. II. Argumentace stěžovatele 4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítl, že napadenými příkazy došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, když v nich nelze nalézt sebemenší rozhodovací činnosti soudu. Příkazy jsou pouze prostou kopií návrhů státního zástupce na vydání příkazů a podnětů policejního orgánu. Příkazy nejsou výsledkem rozhodovací činnosti soudu, ale zjevně důsledkem počítačových příkazů na zkopírování a vložení textu. Rozhodování soudu je proces myšlenkové úvahy soudce. Úvahy soudce tak musí být přítomny ve výroku, který autoritativně vydává v odůvodnění rozhodnutí. Tím spíše v případech, kdy se jedná o závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně odůvodněn [srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 1997 sp. zn. III. ÚS 287/96 (N 62/8 SbNU 119); všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. 5. Stěžovatel dále namítá, že nebyl dán důvod k nařízení prohlídek a že se nejednalo o neodkladný ani neopakovatelný úkon a příkazy nejsou z tohoto hlediska odůvodněny. Protokoly o provedení prohlídek také neobsahují odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu, neboť v nich obecně uvedená obava zmaření či zničení důkazů není ničím podložena a údaj o tom, že důkazy nelze zajistit jiným způsobem je vysloveně nepravdivý. Prohlídky byly nařízeny, aniž byly využity jiné procesní prostředky k dosažení účelu, když před nařízením prohlídek nebyli vyzváni k vydání věci. Odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonů v napadených příkazech je pouhým nedokonalým opisem trestního řádu. Policejní orgán se o danou tiskárnu zajímal více než devět měsíců, což bylo stěžovateli zjevné z přípisů policejního orgánu a z obsahu výslechů. Pokud by stěžovatel chtěl, mohl danou tiskárnu dávno odstranit. Nadto se o neodkladný úkon jednat nemohlo, když od zpracování podnětů policejního orgánu do provedení prohlídek uplynuly tři týdny. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 6. Před samotným věcným posouzením ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky posouzení ústavní stížnosti stanovené Ústavou České republiky (dále jen "Ústava") a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 7. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat ústavní stížnost podle citovaného ustanovení Ústavy fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Takový charakter však nemá napadený příkaz k domovní prohlídce, kterým byla nařízena prohlídka bytové jednotky syna stěžovatele M. Z. Z jeho znění je totiž zřejmé, že nesměřuje proti stěžovateli, ale týká se výlučně prostor, jejichž uživatelem je syn stěžovatele, stejně tak z protokolu u provedení domovní prohlídky plyne, že stěžovatel se této domovní prohlídky nijak neúčastnil, nebyl jí přítomen, pouze mu byl doručen příkaz k jejímu provedení jakožto osobě podezřelé ze spáchání prověřované trestné činnosti. 8. Ústavní soud již v minulosti konstatoval, že obviněný, který nemá k bytu, v němž se provádí domovní prohlídka podle trestního řádu, žádný vztah a nebyl nikterak zapojen